Evropská komise má zveřejnit pracovní programy programu Horizont Evropa na roky 2026 a 2027 až na konci letošního roku, ale první návrhy kolující v Bruselu obsahují spoustu podrobností o výzkumných prioritách a pravděpodobných výzvách k předkládání návrhů. Portál Science Business o nich přináší informace.
Stříhání a spojování RNA je klíčový proces pro tvorbu bílkovin v našich buňkách. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR odhalili nové bílkoviny, které pomáhají správně poskládat složitý sestřihový komplex – v rolích kadeřníka, dohazovače a Sisyfa. Výzkum podpořený GA ČR tak výrazně posunul znalosti o molekulárních principech mRNA sestřihu.
Vědci z Laboratoře integrativní biologie Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) AV ČR, který je součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), zveřejnili v časopise eLife výsledky svého výzkumu, které dokládají možnosti nového přístupu k léčbě některých zhoubných nádorů.
Výpočetní neurovědec Ján Antolík původně začínal s výzkumem umělé inteligence. Záhy ho ale napadlo, že by si mohl na chvíli „odskočit“ do neurověd, aby pochopil, jak funguje mozek a mohl to využít pro vývoj lepších neuronových sítí. O dvacet let později stále zkoumá mozek, konkrétně zpracování vizuálních informací, a používá k tomu i umělou inteligenci.
Cenu v soutěži Brno Ph.D. Talent získal i Michal Hečko z Fakulty informačních technologií VUT. Porota ocenila jeho výzkum zaměřující se na formální verifikaci. Ta je podle Michala Hečka stále důležitější, protože počítače dnes figurují v podstatě ve všech oblastech našeho života a jediná chyba softwaru tak může způsobit škody za miliony korun.
Výzkumný tým vedený Pavlem Jungwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zjistil, že během procesu, kdy se kapalina mění z nekovu na vodivý kov, vzniká ještě jeden, zatím nepopsaný jev. Jedná se o fázi, kdy se systém spontánně velmi rychle přepíná mezi kovem a nekovem, aniž by vydržel v jednom z těchto stavů delší čas.
Pojem „robot“, poprvé uvedený v Čapkově R.U.R., už dávno přestal být pouhou fikcí. Vývoj humanoidních robotů od konce 20. století akceleruje a jejich nasazení do oblastí, jako je zdravotnictví či vzdělávání, se jeví jako čím dál tím reálnější. Jak daleko jsme od okamžiku, kdy se roboti stanou běžnou součástí našeho každodenního života?
Budou humanoidní roboti pečovat o staré a opuštěné seniory? Prožíváme právě teď robotickou revoluci? A není polidšťování robotů a umělé inteligence „hraním si na boha“? I o tom jsme si v Laboratoři bioinspirované robotiky povídali s jejím vedoucím Stanislavem Věchetem z Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky.
Interaktivní workshop pořádaný portálem Vědavýzkum.cz nabídl komplexní pohled na využití generativní AI pro podporu a zefektivnění vědecko-výzkumné činnosti. Účastníci se seznámili s výhodami i limity jednotlivých nástrojů a v praktické části si vyzkoušeli, jak generativní AI okamžitě aplikovat ve své vlastní výzkumné praxi.
Astrofyzik Václav Pavlík zkoumá hvězdné pozůstatky a jejich vliv na evoluci hvězdokup. Do Astronomického ústavu AV ČR ho zapojil program Středočeského inovačního centra MERIT. Proč díky výzkumu hvězdokup můžeme pochopit, jakou roli ve vesmíru hrajeme? Jakou sílu má v astronomii AI a co mladým lidem přináší astronomické olympiády?
Strana 75 z 772