Byla to jedinečná příležitost. Na jednom místě, v Ústavu formální a aplikované lingvistiky (ÚFAL), se totiž sešli zástupci tří generací vědců – navíc z jedné rodiny. Ideální možnost poznat vývoj matematické lingvistiky na Matfyzu! I proto v pěti blocích, věnovaných osobnímu zájmu o obor, vědě, výuce, praxi a budoucnosti disciplíny, odpovídají legendární profesorka Eva Hajičová (EH), profesor Jan Hajič (JH) a doktor Jan Hajič junior (JR). Jeho otec, Hajič starší, nyní vede velký evropský projekt OpenEuroLLM.
Efektivní využívání energie z obnovitelných zdrojů s pomocí algoritmů umělé inteligence. To je vize a cíl nového startupu VUT – společnosti FT4U Company. Tento inovativní podnik, založený doktorandy z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT), přináší na trh inteligentní software Wattee. Ten optimalizuje řízení energetických toků v bytových i firemních komplexech, a tím výrazně snižuje náklady na spotřebu energií.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
„Naším hlavním cílem je vyrobit jazykový model, který bude konkurencí stávajícím modelům, a navíc bude fungovat velmi dobře pro všechny evropské jazyky,“ uvedl Jan Hajič z ÚFAL MFF UK, který má obří evropský projekt OpenEuroLLM na starosti. Spolupracují v něm výzkumné instituce, výpočetní centra i firmy z celé Evropy, přičemž Univerzita Karlova je jeho hlavním koordinátorem.
Američtí vědci podle průzkumu setrvávají déle na svých pozicích, brání tak nástupu mladším kolegům. Rumunský kandidát na prezidenta nepovažuje obvinění z plagiátorství za překážku ve volbách. Studentské protikorupční protesty v Srbsku začínají ohrožovat akademickou sféru. A podle nové studie lze trauma z války zdědit po předcích. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za únor.
Brain Awareness Week je celosvětová kampaň, která už 30 let zvyšuje povědomí veřejnosti o pokroku ve výzkumu mozku, v Česku se ve stejný čas koná Týden mozku organizovaný Akademií věd. Letošní ročník probíhá od 10. do 16. března a při jeho příležitosti jsme se zeptali českých vědců a vědkyň, jaký objev, metoda nebo úspěch, který přispívá k porozumění toho, jak funguje lidský nebo zvířecí mozek, je v poslední době zaujal.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Květoslava Stejskalová je výraznou osobností popularizace chemie. Její profesní dráha je úzce spjata s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde pořádá a vede popularizační programy, kterými projdou tisíce žáků a studentů každý rok. Jaký význam a dlouhodobý dopad mají popularizační aktivity a z čeho je financovat? Proč jsou důležité experimenty? Co si myslí o nových rámcových vzdělávacích plánech v chemii? Čtěte v rozhovoru.
AI technologie vyvinutá lingvisty na Univerzitě Palackého v Olomouci a uvedená v praxi ve spolupráci se softwarovou firmou Relspeek umí identifikovat a napodobit styl mluvy konkrétního člověka a zakrýt svůj AI původ. Může pomoci odhalit autora anonymních nenávistných příspěvků či komentářů falešných profilů na sociálních sítích, ale i vytvořit personalizované sdělení například v reklamě či informační nebo volební kampani.
Nedávno Evropská komise zveřejnila výsledky prestižního schématu EIC Accelerator. Celkem EK podpořila 71 excelentních deeptech projektů. Jako už bohužel obvykle pouze zlomek byl ze Střední a Východní Evropy, jeden z Polska a jeden z Bulharska, z Česka ani jeden.
O oboru data science se někdy mluví jako o nejzajímavějším povolání 21. století. Data jsou totiž všude kolem nás a jejich využíváním dokážeme zlepšovat život jednotlivcům i celé společnosti. Že se jedná o velmi komplexní a pestrý obor, který má budoucnost, potvrzuje i Irena Holubová z Matematicko-fyzikální fakulty UK a Dominik Matula ze společnosti Profinit.
Bossing, šikana, odrazování od vědy, ale taky podfinancování výzkumu a zneužívání studujících jako levné pracovní síly. Centrum NKC Gender a věda Sociologického ústavu AV ČR se ptalo vědkyň a studujících, na jaké překážky naráží a jakou změnu by si v akademickém prostředí přáli*y, aby se jim pracovalo lépe a neměli*y chuť z vědy odejít, ale také proč se na vědeckou cestu vůbec vydaly*i a co je na ní láká.
Strana 92 z 772