„Když jsem se hlásila na gymnázium, rozhodně jsem nechtěla maturovat z matematiky a fyziky,“ vzpomíná doktorandka Veronika Junasová z FEKT VUT. Její pozdější rozhodnutí studovat mikroelektroniku se jí rodina nejprve snažila rozmluvit. Dnes vědkyně ke studiu polovodičové techniky povzbuzuje nejen ženy, ale všechny, kdo si nevěří – pomáhá organizovat třeba první ročník akce togetHER in Tech, která se uskuteční už 29. dubna.
Vědeckému týmu z Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity se podařil zásadní přínos do výzkumu hromadění nečistot na rozhraní mezi krystaly. Tento jev například v 60. letech minulého století způsobil sérii havárií v jaderných elektrárnách ve Velké Británii.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Konsorcium 18 partnerů z Česka, Litvy a Ukrajiny zahájilo ambiciózní projekt LASER-PRO, jehož cílem je proměnit evropský high-tech průmysl prostřednictvím pokročilých laserových technologií. „Není to jen další evropský projekt. Je to strategická iniciativa, která formuje budoucnost laserových technologií v Evropě, je to odpověď na evropskou urgentní ekonomickou situaci,“ říká vedoucí dolnobřežanského centra HiLASE Tomáš Mocek a dodává: „Vědecké publikace na změnu společnosti nestačí.“
Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích za únor. Co se v něm dozvíte? Přečtete si o dívce, která v děloze podstoupila genovou léčbu spinální svalové atrofie, o tajných přísadách hasicích přístrojů, které mohou být toxické, nebo o tom, že lék na hubnutí Wegovy také snižuje chuť na alkohol.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nepřehlédněte Dohodu o čistém průmyslu, balíček na zjednodušení pravidel EU, novou strategickou vizi EIT a výzvu EIT pro kulturu a kreativitu. Přečtěte si také o české účasti v European Prize for Women Innovators a o stavu evropské spolupráce ve vysokoškolském vzdělávání.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Průměrná mzda akademiků v roce 2022 přesahovala 62 tisíc Kč, ale rozdíly mezi jednotlivými fakultami byly obrovské. Analýza ukazuje, že rozdíly v odměňování odrážejí mimo jiné velké disproporce ve financování výzkumu v různých oborech a velkou koncentraci výzkumných zdrojů na malém počtu fakult. Roli nicméně hrají také výrazně odlišné počty studentů na jednoho akademika na jednotlivých fakultách a další faktory. Zajímavé je, že i u srovnatelných fakult na různých vysokých školách se významně liší příspěvek na jednoho studenta, což zřejmě odráží (mimo jiné i) odlišné přístupy jednotlivých univerzit k vnitřnímu rozdělování institucionálních zdrojů.
Vědci a vědkyně z výzkumné skupiny Jiřího Fajkuse na CEITEC Masarykovy univerzity ve spolupráci s Biofyzikálním ústavem Akademie věd ČR a Technologickým institutem v Karlsruhe objevili, že rostliny Arabidopsis thaliana jsou překvapivě odolné vůči rozsáhlým přestavbám genomu. Pomocí metody CRISPR/Cas upravili strukturu chromozomů rostlin, aby otestovali, jak se takové změny projeví na růstu rostlin, aktivitě genů a stabilitě dědičné informace. Výsledky ukázaly, že navzdory těmto velkým zásahům si rostliny zachovaly normální vzhled i genetickou stabilitu.
Evropské inovační centrum společnosti Eaton (EEIC) se zaměřuje na inovace v oblasti distribuce elektrické energie, elektromobility i jiných pokročilých průmyslových technologií pro udržitelnou budoucnost. Jak spolupracuje s akademickými institucemi a v čem mu prospívá spolupráce se Středočeským inovačním centrem (SIC)? Na to odpovídá ředitel Luboš Tomiška.
„Brand je to, jak o vás ostatní mluví, když s nimi nejste v místnosti." Platí to pro jednotlivce, instituce, ale i pro celá odvětví – včetně vědy. Jaký „brand“ má věda v očích veřejnosti? A jak bychom o ní měli mluvit? Stačí, když vědci diskutují o svém výzkumu v laboratořích? Nebo bychom si měli přát, aby se o vědeckých tématech bavily i dámy v cukrárně u šálku kávy s dortíkem?
Existují tisíce vzácných onemocnění, často ještě nedostatečně probádané, pro něž dosud neexistuje účinná léčba. České centrum pro fenogenomiku (CCP), velká výzkumná infrastruktura při Ústavu molekulární genetiky AV ČR, proto spustilo program RD-Factory, jehož cílem je zjistit více informací o těchto onemocněních, zlepšit jejich diagnostiku a pomoci najít možné způsoby léčby.
Strana 93 z 772