Česko-chilská spolupráce na výzkumu Antarktidy je významnou součástí vědeckých vztahů mezi oběma zeměmi. Chile, jako jedna z nejbližších zemí k Antarktidě, poskytuje logistickou podporu a zázemí pro české vědce, kteří provádějí výzkum v oblasti klimatu, ekologie, geologie a dalších disciplín.
Dlouho očekávaná reformička financování doktorských (PhD) programů zřejmě skončí jako obvykle. Zásadním nedostatkem dosavadního systému bylo, že klíčový regulátor a poskytovatel podpory postrádal informace o kvalitě PhD programů. Na tom se bohužel nezmění nic, protože hodnocení PhD programů se nestalo součástí právě schvalované revize Metodiky 17+ národního hodnocení vědy na vysokých školách.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Podle hlavního manažera EOSC CZ Mateje Antola má teď česká věda obrovskou příležitost na rapidní posun vpřed za pomoci zlepšení přístupu ke správě výzkumných dat. V rozhovoru mluví i o tom, jak se v oblasti ukládání, sdílení, a hlavně zvýšení dostupnosti dat můžeme etablovat mezi evropskou, ne-li světovou špičkou. Zdůrazňuje také, jakou cestu ještě musí věda urazit, jak jí v tom pomůže vznik národní repozitářové platformy a co konkrétně to bude znamenat pro samotné vědce.
Drtivou většinu normální hmoty ve vesmíru netvoří planety, hvězdy a galaxie, ale velmi řídký materiál označovaný jako galaktická atmosféra. Informace o novém aspektu mezigalaktického počasí přinesl časopis Nature. Astrofyzici z Masarykovy univerzity jsou součástí vědeckého týmu mise XRISM. Jejich příspěvek k výzkumu spočíval především v analýze obrazových dat z rentgenové družice Chandra.
V úterý 18. února 2025 proletí evropská sonda Solar Orbiter počtvrté kolem Venuše. Tento manévr zvýší sklon její dráhy vůči ekliptice na přibližně 17 stupňů a umožní dosažení jednoho z hlavních vědeckých cílů – lepšího pozorování slunečních pólů. Od startu evropské mise s významnou českou účastí, která přináší revoluční poznatky o naší hvězdě, uplynulo 10. února 2025 přesně pět let.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o vysokých školách, která zásadně mění podmínky financování doktorandů. Schválila ji poté, co návrh vrátil Senát s požadavkem na vypuštění tzv. hlídačkovného. Novela zákona o vysokých školách nyní čeká na podpis prezidenta republiky. Jak se na tuto změnu univerzity připravují, s jakými komplikacemi se potýkají a co novela znamená pro současné i budoucí doktorandy?
V ustavení České platformy rostlinné fenotypizace jako nové velké výzkumné infrastruktury a její zařazení na Českou cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur spravovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR má vyústit spolupráce čtyř tuzemských univerzit, ústavu Akademie věd a biotechnologické společnosti PSI. Jak vyplývá z jejich společného memoranda, v rámci otevřeného konsorcia budou partneři spolupracovat s akademiky i soukromými firmami.
Radiobiolog Pavel Bláha se v rámci programu Středočeského inovačního centra věnuje výzkumu, který propojuje hned několik vědních oborů – chemii, biologii, jadernou fyziku, fyziku urychlovačů a laserovou fyziku. Díky programu MERIT pracuje ve výzkumném centru ELI Beamlines ERIC v Dolních Břežanech. Jaké přínosy mohou mít jeho projekty pro léčbu nádorových onemocnění? Nejen to se dozvíte v našem rozhovoru.
Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity si splnila svůj vědecký sen a pojmenovala nový bakteriální druh. Po ostrově, kde má Český antarktický výzkumný program jednu ze svých základen.
Až čtyřicet tisíc Čechů žije s genetickou poruchou, která jim může zkrátit život o desítky let. Familiární hypercholesterolémie způsobuje dramatické zvýšení hladiny škodlivého LDL cholesterolu v krvi. Jak upozorňuje Tomáš Freiberger z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, problém je, že většina pacientů o své diagnóze vůbec neví.
Strana 97 z 772