Zatímco Spojené státy a Čína dominují vývoji umělé inteligence díky investicím a technologickým gigantům, Evropa se snaží náskok dorovnat prostřednictvím výzkumu, strategických iniciativ, budování supervýpočetní infrastruktury i regulace skrze AI Akt, jehož českou implementaci právě připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Česká republika ale nezůstává pasivní ani v dalších, nelegislativních oblastech – buduje infrastrukturu, vzdělávání, snaží se o podporu inovací, rozvoj talentů a bezpečnost.
Bezpečnost jako předpoklad rozvoje AI v ČR
Právě poslední jmenovaná oblast – bezpečnost – se v tuzemsku dostala do popředí v létě letošního roku. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v červenci vydal varování před vysokým rizikem používání čínského jazykového modelu DeepSeek (o LLM DeepSeek jsme podrobněji informovali v pravidelné rubrice Věda kolem světa). Důvodem je možné napojení na čínské státní struktury a s tím spojená hrozba přístupu k uživatelským datům. Vláda v návaznosti na toto varování rozhodla o zákazu využívání všech produktů společnosti DeepSeek ve státní správě.
„Jelikož se jedná o čínskou společnost (DeepSeek), dopadají na ni veškeré povinnosti spojené s legislativou Čínské lidové republiky. To zahrnuje nutnost poskytnout součinnost orgánům čínského státu, což může vést k přístupu státního aparátu k datům uchovávaným na serverech v Čínské lidové republice,“ zdůvodnil rozhodnutí na jednání vlády premiér Petr Fiala.
Kromě NÚKIB, který je hlavním garantem kybernetické a informační bezpečnosti v České republice, hraje v otázce bezpečnosti v tuzemsku z dalších institucí také důležitou roli Národní bezpečnostní úřad. Ten zajišťuje ochranu utajovaných informací a bezpečnost komunikačních systémů, včetně vládních sítí.
Důležitou roli má také Český telekomunikační úřad, který byl jmenován jako orgán dozoru nad trhem podle AI Aktu a dohlíží na to, aby produkty založené na AI splňovaly podmínky pro uvedení na trh. V neposlední řadě pak Centrum proti hybridním hrozbám Ministerstva vnitra systematicky analyzuje a varuje například před narůstající sofistikovaností technologií deepfake a jejím využíváním nejen v dezinformačních kampaních.
Pilíř pro bezpečné využívání AI představuje i legislativa
Na celoevropské úrovni představuje klíčový krok jak v oblasti bezpečnosti, tak i legislativy implementace často zmiňovaného AI Aktu, jehož cílem je nastavit jednotná pravidla pro bezpečné a etické využívání umělé inteligence (o systému AI Aktu jsme podrobně informovali v tomto článku, pozn. red.). Evropská komise v této souvislosti letos vyhlásila výzvu k zapojení do Vědecké komise nezávislých odborníků, složené z více než 60 expertů. Cílem této komise bude poskytovat poradenství při implementaci nařízení a přispívat k budování důvěryhodného AI ekosystému v celé EU.
Na evropský rámec pak navazuje národní implementace AI Aktu v ČR, jehož návrh, který má zajistit bezpečný systém pro využívání AI v ČR, vláda schválila v květnu letošního roku a nyní je v mezirezortním připomínkovém řízení. Všechny materiály k návrhu zákona najdete na tomto odkazu.
Hlavním koordinátorem procesu je Ministerstvo průmyslu a obchodu, které se podílí i na podpoře zapojení českých odborníků do výše zmíněných evropských struktur.
Nařízení stanoví jasné povinnosti pro vývojáře a provozovatele systémů AI, a to především v oblastech, kde mohou tyto technologie zásadně ovlivňovat lidské životy, například ve zdravotnictví, dopravě nebo veřejné správě. Součástí jsou také požadavky na transparentnost a vysvětlitelnost algoritmů, aby bylo zřejmé, jak systémy fungují a na základě čeho rozhodují.
„V rekordním čase jsme ve spolupráci s celým AI ekosystémem připravili návrh zákona, který nezavádí zbytečnou byrokracii, ale naopak podporuje malé a střední podniky. Například prostřednictvím regulatorních sandboxů, stanovením možné nižší hranice pokut nebo – v případě méně závažného porušení – možností udělit napomenutí místo okamžitého zahájení přestupkového řízení,“ říká náměstek ministra a vládní zmocněnec pro AI Jan Kavalírek a dodává: „Díky intenzivní práci na přípravě celého AI regulatorního prostředí je na tom Česko ve srovnání s ostatními EU státy velmi dobře, což je klíčové jak pro české firmy, tak zahraniční investory.“
Dozor nad dodržováním pravidel bude rozdělen mezi několik orgánů: Český telekomunikační úřad, který se stane jednotným kontaktním místem, Českou národní banku a Úřad pro ochranu osobních údajů. Úřad pro technickou normalizaci bude plnit roli oznamujícího orgánu a bude akreditovat subjekty posouzení shody. Důležitou roli bude v otázce ochrany lidských práv hrát Veřejný ochránce práv.
Součástí implementace je rovněž zřízení regulatorního sandboxu, jehož správu zajišťuje Česká agentura pro standardizaci (ČAS). Tento nástroj má umožnit testování inovativních řešení v kontrolovaném prostředí a podporovat jejich bezpečné zavádění do praxe.
Významná je v případě tohoto „testovacího pískoviště“ zejména spolupráce se soukromým sektorem a odbornou komunitou, kterou posiluje nedávno podepsané memorandum o spolupráci. Podle Lukáše Benzla, ředitele České asociace umělé inteligence, právě otevřené partnerství zajistí „pružnou a rychlou výměnu poznatků i know-how“.
Základní rámec podmínek pro účast v regulatorním sandboxu vychází podle Viktora Pokorného z oddělení kanceláře generálního ředitele ČAS z čl. 57 AI Aktu a bude detailně popsán ve výzvě k podávání žádostí. Již nyní však lze uvést hlavní principy. Žadatel například musí být schopen popsat účel a funkci AI systému, doložit přínos projektu a zároveň prokázat technické i organizační kapacity. Zároveň musí prokázat, že má potřebné zdroje a tým k provedení testů v dohodnutém rozsahu a čase. Podstatná je také průběžná komunikace s týmem sandboxu a k poskytnutí závěrečné zprávy, která shrne průběh testování, zjištění a doporučení. Podmínky tak mají zajistit, aby z testování neprofitoval pouze jednotlivý účastník, ale i širší ekosystém – výsledky by měly sloužit jako přenositelné know-how pro bezpečný a odpovědný rozvoj AI v Česku.
„Z akademického sektoru úzce spolupracujeme s odborníky z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a ČVUT. Se všemi třemi univerzitami připravujeme memoranda k podpisu a zároveň máme vytvořenou vědeckou pracovní skupinu skládající se z několika odborníků z těchto univerzit. Tito experti se podílejí na odborném směřování sandboxu a pomáhají zajistit odbornou komunikaci se zahraničními partnery. Zapojení akademické sféry zároveň zajišťuje potřebnou nezávislost,“ uvedl pro náš portál Pokorný, podle kterého byla zároveň dále uzavřena memoranda i se zástupci průmyslu – jmenovitě s Českou asociací umělé inteligence, Asociací pro aplikovaný výzkum v IT a spolkem Prg.ai.
Upřednostněny budou v testování zejména projekty v oblasti zdravotnictví a bezpečnosti výrobků, dopravy a kritické infrastruktury, veřejné správy a digitálních služeb či práce a vzdělávání. Zvláštní pozornost si zaslouží také vysoce rizikové systémy, včetně biometrických a identifikačních technologií, které budou vyžadovat důkladné testování přesnosti a férovosti.
Technologická infrastruktura jako motor pokroku v AI
Mezi priority v oblasti umělé inteligence patří i budování odpovídající infrastruktury. Klíčovým krokem je v tomto směru zapojení ČR do prestižní evropské iniciativy AI Gigafactory (AIGF). Evropská unie plánuje vybudovat celkem pět těchto center, přičemž investice do každého z nich se odhaduje na 3–5 miliard eur, rozhodnutí, které lokality z 60 přihlášených vyhrají, by mělo padnout pravděpodobně v květnu 2026.
Česká republika vyjádřila svůj zájem o umístění AI Gigafactory v Praze-Zbraslavi v polovině tohoto roku. Na přípravě české kandidatury spolupracují České Radiokomunikace (CRA) a superpočítačové centrum IT4Innovations, přičemž projekt má podporu MPO.
Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) má Česko výhodu díky své geografické poloze uprostřed Evropy a pokročilé přípravě projektu: „Máme unikátní lokalitu a investora, který to myslí vážně. Je málo podobných lokalit v Evropě, které jsou takto připraveny.“
Plánované centrum nové generace má podle tiskové zprávy nabídnout masivní výpočetní výkon – více než 100 000 specializovaných AI čipů – a energeticky úsporný, plně automatizovaný provoz řízený umělou inteligencí. Tyto kapacity budou určeny pro trénink rozsáhlých jazykových modelů i dalších náročných AI aplikací.
Projekt by měl dále podle oficiálních zdrojů zásadně posílit technologickou suverenitu a konkurenceschopnost ČR a zároveň rozšířit stávající plán stavby datového centra Prague Gateway DC. V případě získání projektu se rozšíří z příkonu 26 megawattů (MW) až na 77 MW.
Na MPO v návaznosti na tyto aktivity vznikla Koordinační rada pro přípravu české AIGF, která sdružuje klíčové instituce státní správy, akademie i průmyslu a připravuje podklady k jednáním s Evropskou komisí.
Významným příkladem zapojení ČR do evropských iniciativ v oblasti umělé inteligence je také projekt OpenEuroLLM, jehož cílem je vytvořit otevřený velký jazykový model vyvíjený v evropském prostředí (o projektu OpenEuroLLM naleznete více informací v tomto článku, pozn. red.) Projekt koordinuje Univerzita Karlova (Ústav formální a aplikované lingvistiky – ÚFAL při Matematicko-fyzikální fakultě), která vede mezinárodní konsorcium výzkumných institucí, společností a výpočetních center evropské úrovně.
Přečtěte si také
„Naším hlavním cílem je vyrobit jazykový model, který bude konkurencí stávajícím modelům, a navíc bude fungovat velmi dobře pro všechny evropské jazyky,“ uvedl Jan Hajič z ÚFAL MFF UK, který má obří evropský projekt OpenEuroLLM na starosti. Spolupracují v něm výzkumné instituce, výpočetní centra i firmy z celé Evropy, přičemž Univerzita Karlova je jeho hlavním koordinátorem.
Strategie a koordinace rozvoje AI v ČR
Rozvoj umělé inteligence v České republice se rovněž opírá o dlouhodobě budovaný strategický rámec. Základní kámen v tomto směru představuje Národní strategie umělé inteligence ČR 2030, jejímž gestorem a koordinátorem je MPO. Dokument stanovuje cíle v klíčových oblastech – od podpory špičkového výzkumu a vzdělávání přes rozvoj inovačního ekosystému až po řešení etických otázek, bezpečnosti a důvěryhodného využívání AI.
Strategii rozpracovávají každoroční akční plány, které určují konkrétní kroky a financování. Pro rok 2025 je vyčleněno přibližně 19 miliard Kč. Tyto prostředky směřují jak do podpory výzkumných projektů a grantů, tak do rozvoje startupů a technologických inkubátorů. Významná část jde také na modernizaci a digitalizaci veřejné správy, aby státní instituce dokázaly AI prakticky využívat při poskytování služeb občanům. Tyto aktivity zastřešuje vládní program Digitální Česko. V rámci něj se důraz klade na rozvoj digitálních dovedností, budování infrastruktury pro datové a superpočítačové kapacity a zavádění umělé inteligence napříč klíčovými sektory, jako je průmysl, energetika, zdravotnictví nebo doprava.
Koordinaci AI aktivit v Česku pomohlo také jmenování vládního zmocněnce pro AI, kterým se v květnu 2025 stal náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Kavalírek.
Rozvoj AI v ČR pohání i cílená podpora inovací a startupů
Rozvoji firem a výzkumných týmů, kteřé se věnují umělé inteligenci, má pomoct přímá dotační podpora, kterou poskytuje především Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
Patří mezi ně například program TWIST, jehož první soutěž na projekty v oblasti AI, polovodičů a kvantových technologií byla vyhlášena v prosinci minulého roku s alokací 700 mil. Kč a dotačním limitem až 30 mil. Kč na projekt. Koncem srpna byly zveřejněny výsledky této výzvy, přičemž k podpoře bylo doporučeno 76 projektů, z toho 48 primárních finalistů.
Další prostředky do AI směřují prostřednictvím Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). OP TAK podporuje startupy a malé podniky zaměřené na deep tech, mezi nimiž má významné zastoupení právě umělá inteligence – například v rámci programu DEEP TECH – výzva III.
Součástí OP TAK je také rozvoj podpůrných mechanismů pro startupy, které jim nabízejí nejen finanční prostředky, ale i přístup k odbornému poradenství či testovacím kapacitám. Jejich cílem je propojit akademickou sféru s podnikatelským prostředím a akcelerovat přenos inovací do praxe.
Významnou roli hrají rovněž projekty financované z evropských programů. Příkladem je iniciativa AI-MATTERS, součást programu Digital Europe, kterou v České republice koordinuje Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze (CIIRC ČVUT). Projekt poskytuje firmám i výzkumným organizacím testovací a experimentální prostředí pro zavádění AI v průmyslové praxi. Na českém konsorciu se dále podílejí také Středoevropský technologický institut Vysokého učení technického v Brně (CEITEC VUT) a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO), které rozšiřují kapacity zejména v oblastech robotiky, počítačového vidění a inteligentních výrobních systémů.
Přečtěte si také
Predikce životnosti strojů je tu. Díky spolupráci Neuron Soundware a CEITEC VUT v Brně. Představte si, že slyšíte neobvyklý zvuk vašeho auta při rozjezdu. Možná poznáte, že něco není v pořádku, dříve, než se skutečně porouchá. A teď si představte, že podobným způsobem dokáže poslouchat své vlastní zvuky i průmyslový stroj – a s pomocí umělé inteligence říct, jak dlouho ještě vydrží pracovat bez poruchy.
Vzdělávání a rozvoj talentů
Rychlý vývoj umělé inteligence si v neposlední řadě žádá odpovídající vzdělávání a lidské zdroje. Jednou ze součástí snah je v tuzemském prostředí aktuálně iniciativa společnosti Microsoft. Zmíněná společnost v červnu letošního roku spustila v České republice AI National Skilling Plan, který má během roku proškolit více než 350 tisíc lidí v oblasti práce s AI. Projekt, na jehož první fázi společnost vyčlenila 10 milionů korun, je realizován ve spolupráci s vládními institucemi (MPO), akademickou sférou (UK) i průmyslem.
Podle tiskové zprávy společnosti Microsoft iniciativa navazuje na priority stanovené v dlouhodobých strategických dokumentech, jako je Národní strategie umělé inteligence do roku 2030 (viz dále), a její ambicí je rozvinout tyto priority v praxi. Projekt zároveň cílí na široký okruh uživatelů – od zaměstnanců státní správy a pedagogů přes studenty až po podnikatele, nezaměstnané či neziskové organizace. Iniciativa rovněž plánuje zaměřit se na klíčová odvětví, mezi něž patří energetika, průmyslová výroba a zdravotnictví.
Na rychlý vývoj v oblasti umělé inteligence reagují i české univerzity otevíráním specializovaných programů. Například Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích spustila v roce 2022 mezinárodní magisterský program Artificial Intelligence and Data Science (MAID) ve spolupráci s Deggendorf Institute of Technology. Program se vyučuje v angličtině, vede k získání dvojího titulu (Mgr. a M.Sc.) a zahrnuje povinnou stáž, laboratorní výuku, možnost mobility a kombinaci AI metod s datovou vědou.
Studenti v rámci zmíněného programu musejí povinně absolvovat jeden semestr v České republice a jeden v Německu. Zbylé dva semestry si volí podle toho, kde vykonávají povinnou profesní praxi a kde píší svou závěrečnou práci. Diplomové práce tak často přímo vycházejí z praxe u partnerských firem. Podle země, v níž studenti praxi absolvují, si obvykle vybírají i školitele a často tam poté zůstávají.
Začátky spolupráce s německým institutem přitom podle Rudolfa Vohnouta, odborného asistenta z Katedry informatiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, nebyly jednoduché, protože vysokoškolské systémy v Česku a Německu se v některých ohledech významně liší. V Německu například neexistuje státní závěrečná zkouška, která je v ČR povinná. Tyto rozdíly bylo nutné sladit a přesně vymezit ve smlouvě o uskutečňování společného studijního programu. Součástí smlouvy je i převodní tabulka známek a další specifika. Významnou výzvou bylo také nastavit předávání studijních výsledků tak, aby se stihly všechny termíny na obou stranách hranice – zejména proto, že semestrální harmonogramy v ČR a Německu se liší, především v letním semestru.
„Jedním z hlavních důvodů vzniku studijního programu byla spolupráce s průmyslem. Deggendorf Institute of Technology jako technická vysoká škola patří mezi nejlepší německé instituce aplikovaných věd a má dlouholetou tradici partnerství s renomovanými firmami, jako je Bosch nebo BMW. Chtěli jsme program orientovat profesně, protože jsme zachytili nástup umělé inteligence a věděli jsme, že půjde o zásadní průmyslový trend. Aby na něj byli naši absolventi připraveni, směřujeme praxe do firem, kde se s AI již pracuje a kde mohou studenti své znalosti přímo využít,“ uvedl pro portál Vědavýzkum.cz Rudolf Vohnout. Důležitou roli podle něj v programu hraje také předmět AI Lab, který vedou externí odborníci ze spolupracujících firem. Ti studentům představují své projekty a motivují je, aby praxi absolvovali právě u nich.
Fakulta informačních technologií ČVUT rovněž nabízí bakalářský program Umělá inteligence, ve kterém se studenti už od prvního ročníku věnují zpracování a analýze dat, algoritmům strojového učení a návrhu systémů pro podporu rozhodování. Součástí výuky je i praxe a zapojení do výzkumných skupin a laboratoří. Studijní nabídku dále doplňují například magisterské programy na Matematicko-fyzikální fakultě UK (Umělá inteligence), Masarykově univerzitě (Umělá inteligence a zpracování dat) či CEITEC VUT (navazující magisterský program Informační technologie a umělá inteligence), jež kombinují teoretické základy informatiky s praktickými aplikacemi AI.
Na národní úrovni sehrává významnou roli také iniciativa prg.ai, která usiluje o rozvoj Prahy jako evropského centra umělé inteligence. Platforma propojuje akademickou sféru, podniky i veřejné instituce a zaměřuje se na vzdělávání odborníků, podporu startupů a popularizaci AI. prg.ai také pořádá každoroční akce Dny AI, které probíhají ve více než deseti českých městech. Jejím cílem je představit praktické možnosti využití umělé inteligence a přiblížit ji jak odborníkům a studentům, tak široké veřejnosti. V roce 2024 tento festival nabídnul více než 200 akcí ve více než deseti městech, kterých se zúčastnilo přes 10 000 lidí. Letos proběhne v termínu od 3. do 16. listopadu 2025.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
