Názory

O Metodice M17+, co je a co není

Metodika M17+ navržená Sekcí místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace vyvolala řadu kritických diskusí a byla nedávno nazvána „dobře míněným polotovarem“. Chtěli bychom krátce poukázat na to, čím Metodika M17+ je a čím není, především v porovnání s principy hodnocení jednak navrženými v projektu IPN Metodika a jednak aplikovanými AV ČR v roce 2015.

Základní údaje: Vlastimil Růžička; 26.5.2017

Vědecké centrum na Zbraslavi má pomoci v boji se zločinem. Ozývá se však i tichá kritika.

Čeští vědci a kriminalisté dokázali díky analýzám degradované DNA a srovnáním s žijícími potomky identifikovat třináct Němců zavražděných v květnu 1945 v Dobroníně u Jihlavy. Moderními metodami umějí též rozpoznat padělané směnky, vytěžit informace z palubních systémů vozidel nebo lokalizovat podezřelé pomocí GPS stop z mobilů. Právě těmito konkrétními úspěchy argumentuje Kriminalistický ústav Praha (KÚP), když představuje svůj klíčový výzkumný projekt: vznik centrály forenzních věd v pražské Zbraslavi. Má stát asi dvě miliardy korun, přičemž největší část by měla jít z unijních fondů ministerstva školství.

Základní údaje: Martin Rychlík; 24.5.2017

Postdoctoral Associate positions in cancer research

Zobrazení na úvodní stránce: Ano
Textové pole: Místo výkonu: Praha

Institute of Organic Chemistry and Biochemistry of the Czech Academy of Sciences (IOCB Prague)) is looking for candidates for the Postdoctoral Associate positions in cancer research.

„Prokažte…“

Je tomu již pár let, někdy v období rozjezdu Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), kdy jsem na jednom setkání zaslechl téměř apokalyptický povzdech: „Jednou přijde doba, kdy budeme muset umět doložit, že skartovačka pořízená z projektových peněz skartuje pouze dokumenty pořízené z tohoto projektu.“

Základní údaje: Martin Duda; 23.5.2017

Středověk neskončil, kafemlejnek trvá

Stávající kafemlejnek prý definitivně končí. Po roce 2020 ho má údajně nahradit hodnocení podle Metodiky 2017+. Sliby chyby. Nevěřím tomu, protože by již dávno musely probíhat intenzivní přípravy. Nejspíše se myslím zopakuje historie a jako provizorium bude na další "přechodné" období schválen kafemlejnek 2.0. Snahy o zavedení celonárodního institucionálního hodnocení v minulosti selhaly již mnohokrát a selžou i nyní. Není již načase se z dosavadních chyb poučit, neopakovat je a zkusit to jinak?

Základní údaje: Daniel Münich; 22.5.2017

Docenti mají psát anglicky

Masarykova univerzita zavádí – jako první u nás – povinné habilitace v cizím jazyce. Chce být mezinárodnější. Od roku 2021 bude udělovat titul docenta pouze autorům prací předložených v angličtině nebo jiném světovém jazyce – a to podle zvyklostí daného oboru.

Základní údaje: Martin Rychlík; 18.5.2017

Masarykova univerzita

Profesorské privilegium

aneb proč jsme nikdy nemohli mít efektivní přenos technologií z univerzitní sféry do praxe (a proč nebudeme mít převod grantů mezi institucemi).

Základní údaje: Dalibor Štys; 17.5.2017

Vaříme s kafemlejnkem

Že je rozdělování peněz podle bodů z kafemlejnku v řadě ohledů padlé na hlavu se už dobře ví. Pro budoucnost vysokoškolské vědy jsou však ještě horší perverzní motivace, které slepé přiřazování bodů vědeckým výsledkům vyvolává a odměňuje. Perverzní motivace se již naplno realizují ve společenských a humanitních vědách. A na řadě jsou další vědní obory. Zde je první série oblíbených kafemlejnkových receptů.

Základní údaje: Daniel Münich; 16.5.2017

Za co všechno (ne)může Miloš Zeman

V úterý 2. 5. 2017 prezident republiky podepsal poslaneckou novelu zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, v níž se skupina poslanců a poslankyň vedená Františkem Váchou snažila napravit domnělý nedostatek předchozí novely téhož zákona schválené Parlamentem ČR 25. května 2016 (tzv. Euronovely). O této události informoval denik.cz článkem s bombastickým titulkem Zeman umožnil dotovat provoz výzkumných institucí.

Základní údaje: Jiří Chýla; 15.5.2017

Na kůrovce zacílí i drony

Lýkožrouti smrkoví čili kůrovci ohrožují existenci středoevropských smrkových lesů. A tak není divu, že právě na ně se zaměří nový vědecký projekt. Lídrem týmu České zemědělské univerzity (ČZU), jenž z fondů EU vysoutěžil 246 milionů korun, je švédský profesor Fredrik Schlyter.

Základní údaje: Martin Rychlík; 14.5.2017

Nejsme jen „záplata“, ale bonus pro vědce

„Pro další rok připravujeme vyhlášení nových grantových projektů pro skutečně vynikající vědce – s podporou asi 550 milionů korun,“ říká nová předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.