Názory - Results from #610

„Prokažte…“

Je tomu již pár let, někdy v období rozjezdu Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), kdy jsem na jednom setkání zaslechl téměř apokalyptický povzdech: „Jednou přijde doba, kdy budeme muset umět doložit, že skartovačka pořízená z projektových peněz skartuje pouze dokumenty pořízené z tohoto projektu.“

Základní údaje: Martin Duda; 23.5.2017

Středověk neskončil, kafemlejnek trvá

Stávající kafemlejnek prý definitivně končí. Po roce 2020 ho má údajně nahradit hodnocení podle Metodiky 2017+. Sliby chyby. Nevěřím tomu, protože by již dávno musely probíhat intenzivní přípravy. Nejspíše se myslím zopakuje historie a jako provizorium bude na další "přechodné" období schválen kafemlejnek 2.0. Snahy o zavedení celonárodního institucionálního hodnocení v minulosti selhaly již mnohokrát a selžou i nyní. Není již načase se z dosavadních chyb poučit, neopakovat je a zkusit to jinak?

Základní údaje: Daniel Münich; 22.5.2017

Docenti mají psát anglicky

Masarykova univerzita zavádí – jako první u nás – povinné habilitace v cizím jazyce. Chce být mezinárodnější. Od roku 2021 bude udělovat titul docenta pouze autorům prací předložených v angličtině nebo jiném světovém jazyce – a to podle zvyklostí daného oboru.

Základní údaje: Martin Rychlík; 18.5.2017

Masarykova univerzita

Profesorské privilegium

aneb proč jsme nikdy nemohli mít efektivní přenos technologií z univerzitní sféry do praxe (a proč nebudeme mít převod grantů mezi institucemi).

Základní údaje: Dalibor Štys; 17.5.2017

Vaříme s kafemlejnkem

Že je rozdělování peněz podle bodů z kafemlejnku v řadě ohledů padlé na hlavu se už dobře ví. Pro budoucnost vysokoškolské vědy jsou však ještě horší perverzní motivace, které slepé přiřazování bodů vědeckým výsledkům vyvolává a odměňuje. Perverzní motivace se již naplno realizují ve společenských a humanitních vědách. A na řadě jsou další vědní obory. Zde je první série oblíbených kafemlejnkových receptů.

Základní údaje: Daniel Münich; 16.5.2017

Za co všechno (ne)může Miloš Zeman

V úterý 2. 5. 2017 prezident republiky podepsal poslaneckou novelu zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, v níž se skupina poslanců a poslankyň vedená Františkem Váchou snažila napravit domnělý nedostatek předchozí novely téhož zákona schválené Parlamentem ČR 25. května 2016 (tzv. Euronovely). O této události informoval denik.cz článkem s bombastickým titulkem Zeman umožnil dotovat provoz výzkumných institucí.

Základní údaje: Jiří Chýla; 15.5.2017

Na kůrovce zacílí i drony

Lýkožrouti smrkoví čili kůrovci ohrožují existenci středoevropských smrkových lesů. A tak není divu, že právě na ně se zaměří nový vědecký projekt. Lídrem týmu České zemědělské univerzity (ČZU), jenž z fondů EU vysoutěžil 246 milionů korun, je švédský profesor Fredrik Schlyter.

Základní údaje: Martin Rychlík; 14.5.2017

Nejsme jen „záplata“, ale bonus pro vědce

„Pro další rok připravujeme vyhlášení nových grantových projektů pro skutečně vynikající vědce – s podporou asi 550 milionů korun,“ říká nová předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.

Základní údaje: Martin Rychlík; 9.5.2017

Výzkumné infrastruktury: příležitost pro českou vědu

Přinášíme projev Dalibora Štyse na Akademickém sněmu AV ČR z prosince roku 2013. Co se od té doby změnilo a co zůstalo stejné? Jak využíváme příležitost, kterou nabízejí výzkumné infrastruktury a strukturální fondy?

Základní údaje: Dalibor Štys; 5.5.2017

Je publikácia viac než študent?

Hon za počtem publikací je jedním z mnoha společných rysů české a slovenské vědy. Jozef Hvorecký píše o tom, jak snahy tamní Akreditační komise a tlak na publikování vede k zanedbávání vzdělávací činnosti. Není divu, že studenti pak často odcházejí do zemí, kde se hodnocení kvality řídí jinými kritérii.