Názory

Co všechno unese kritika druhého pilíře kafemlejnku

Tento text je polemikou s článkem Dana Münicha „Co všechno unese druhý pilíř kafemlejnku“. V předchozím textu „Výběr excelentních výsledků – Pohled do kuchyně Panelu pro technické a informatické vědy“ věnované Panelu EP04 jsem podrobněji popsal jeho práci a metody, kritéria a postupy, které při výběru použil. Laskavému čtenáři doporučuji si nejprve tento text přečíst, protože na něj budu v dalším občas odkazovat.

Základní údaje: Michael Šebek; 14.11.2016

Co všechno unese druhý pilíř kafemlejnku

Úřad vlády zveřejnil výsledky Hodnocení'15 v II. pilíři kafemlejnku. U většiny výsledků však chybí solidnější odůvodnění toho, proč byl výsledek zařazen mezi excelentních 20 %. Řadu výsledků doprovází pouze vágní odkaz na bibliometrické údaje, někdy absentuje odůvodnění úplně a u nemalého počtu výsledků prostě není uvedeno nic. Nad tím, co bylo zveřejněno jako výsledek mnohaměsíčního úsilí expertních panelů, lze jen nevěřícně zakroutit hlavou.

Základní údaje: Daniel Münich; 11.11.2016

Výběr excelentních výsledků – Pohled do kuchyně Panelu pro technické a informatické vědy

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace nedávno na svém webu zveřejnila výsledky dalšího kola výběru excelentních výsledků podle Pilíře II Metodiky. Dá se očekávat, že výběr i jeho metodika budou opět předmětem mnoha debat a možná i kritiky. Tak aby měli kolegové o čem diskutovat, rozhodl jsem se podrobněji popsat práci hodnotícího panelu EP04 Technické a informatické vědy, který jsem již podruhé vedl.

Základní údaje: Michael Šebek; 11.11.2016

Co by (také) znamenalo ministerstvo vědy aneb souvislosti, o kterých se nemluví

Vláda před nedávnem schválila věcný záměr zákona o podpoře výzkumu, který zejména obsahuje návrh zřídit nové ministerstvo výzkumu, vývoje a inovací. To je deklarovaná hlavní ambice Pavla Bělobrádka jako místopředsedy vlády zodpovědného nyní za tuto oblast.

Základní údaje: Jiří Nantl; 9.11.2016

Hodně drhnoucí kafemlejnek

Očekávání zbrusu nové metodiky hodnocení výzkumných organizací zvané Metodika 2017+ zastínilo skutečnost, že stále ještě probíhá hodnocení kafemlejnkové. Konkrétně Hodnocení'15 a Hodnocení'16. Poslední schválené je Hodnocení'14 zahrnující vědecké výsledky z dávných let 2009-2013. Pokud se nestane zázrak, bude i v roce 2017 ministerstvo školství našich cca 25 miliard veřejné podpory vysokým školám rozdělovat podle 3-7 let starých výsledků zatížených absurditami zavádění kafemlejnku.

Základní údaje: Daniel Münich; 8.11.2016

Syková vystoupila z Učené společnosti

Profesorka a senátorka Eva Syková, kdysi mocná persona české vědy, se pozvolna vytrácí z vědeckého prostředí. Aféra kolem kmenových buněk, s níž přišla Česká televize, má řadu dozvuků.

Základní údaje: Martin Rychlík; 7.11.2016

Zlín buduje "podnikatelskou univerzitu"

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) se vůbec poprvé prosadila do světového žebříčku nejlepšího tisíce vysokých škol. O její vnější tvář se návrhem několika budov postarala i slavná zlínská rodačka Eva Jiřičná – čestná doktorka UTB Zlín.

Základní údaje: Martin Rychlík; 5.11.2016

Proč nemáme Nobelovky?

V souvislosti s nedávným týdnem udělování Nobelových cen se opět objevily úvahy o tom, proč tuto cenu občas nezíská i nějaký český vědec. Překvapilo mě, že dotazovaní vědci byli z této otázky na rozpacích a v podstatě neuměli odpovědět. Podle mého názoru je důvodem prostě recentní historie naší vědy a vědní politiky...

Základní údaje: Václav Hořejší; 3.11.2016

Akademii věd chce vést profesorka Zažímalová

Po chemikovi je favoritkou na post předsedy Akademie věd ČR experimentální botanička a biochemička – profesorka Eva Zažímalová.

Základní údaje: Martin Rychlík; 2.11.2016

Akademie věd ČR

Doktorandská tragédie společného hrnce

Nehodnocení výzkumu a výzkumného prostředí na našich vysokých školách má mnohé neblahé vedlejší důsledky. Například nedobrý způsob státní podpory doktorského studia. Celková finanční podpora je na solidní úrovni, ale rozděluje se plošně s malým ohledem na kvalitu a solidnost studia. Výše přímé roční podpory jednoho doktoranda je tak na dobrých PhD programech mezinárodní úrovně v důsledku slepého rovnostářství směšně nízká.