Nejsme jen „záplata“, ale bonus pro vědce

„Pro další rok připravujeme vyhlášení nových grantových projektů pro skutečně vynikající vědce – s podporou asi 550 milionů korun,“ říká nová předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.

Základní údaje

Martin Rychlík

9.5.2017

• GA ČR
• základní výzkum

Výzkumné infrastruktury: příležitost pro českou vědu

Přinášíme projev Dalibora Štyse na Akademickém sněmu AV ČR z prosince roku 2013. Co se od té doby změnilo a co zůstalo stejné? Jak využíváme příležitost, kterou nabízejí výzkumné infrastruktury a strukturální fondy?

Základní údaje

Dalibor Štys

5.5.2017

• OP VaVpI
• Hodnocení výzkumných organizací
• výzkumné infrastruktury

Je publikácia viac než študent?

Hon za počtem publikací je jedním z mnoha společných rysů české a slovenské vědy. Jozef Hvorecký píše o tom, jak snahy tamní Akreditační komise a tlak na publikování vede k zanedbávání vzdělávací činnosti. Není divu, že studenti pak často odcházejí do zemí, kde se hodnocení kvality řídí jinými kritérii.

Základní údaje

Jozef Hvorecký

4.5.2017

• hodnocení
• vysoké školy
• publikace

Akademiky láká sněmovna i Senát

Tituly před jménem i za jménem. Těmi se mohou pyšnit politici, kteří mají akademické zázemí. Mezi takové vrcholné politiky se chce zařadit Jiří Drahoš, někdejší předseda Akademie věd, jenž ohlásil dokonce kandidaturu na prezidenta ČR. Na nejvyšší akademickou hodnost – na profesuru – byla obzvláště hrdá předminulá hlava státu: Václav Klaus.

Základní údaje

Martin Rychlík

3.5.2017

• profesor
• titul
• poslanecká sněmovna
• senát

Byrokratizace vědy: Máme co jsme chtěli

Vysoká byrokratizace české vědy úzce souvisí s absencí hodnocení výzkumných organizací (kromě AV ČR). Poměr financování výzkumu a vývoje (VaV) je příliš vychýlen směrem ke grantům. Granty jsou totiž hodnoceny, ale výzkumné organizace nikoliv. V takové situaci je problematické podíl institucionálního financování navyšovat. Ale také nelze čekat, že sníží míru byrokracie.

Základní údaje

Daniel Münich

1.5.2017

• byrokracie

Věda jako společenská služba a Národní programy udržitelnosti

Hned na začátku konference o byrokratizaci vědy mne zaujal náměstek ministra financí Tomáš Vyhnánek tvrzením, že věda není tak úplně společenská služba. Ne, že bych to úplně nečekal, je to totiž reflexe reality, kdy si politici mezi sebou říkají: Když nemáme nové technologie, když nejsou průmyslové spolupráce a když ti vědci ani neučí, k čemu nám ta věda vlastně je?

Základní údaje

Dalibor Štys

30.4.2017

Hledá se vědec

Věda je z podstaty hodně mezinárodní. První výsledky z nového profesního portálu ResearchJobs.cz ale ukazují, že české veřejné vysoké školy a ústavy loví hlavně Čechy. Na jeden inzerát publikovaný v angličtině připadají tři v češtině.

Základní údaje

Martin Rychlík

28.4.2017

Byrokracie ve vědě

Jak zde již bylo reportováno, před několika dny se konala půldenní konference na téma „Byrokratizace vědy, aneb proč nebudeme mít nobelistu?“, na kterou jsem byl též pozván. Pozoruhodné bylo, že se nedostavil nikdo z MŠMT, pravděpodobně největšího viníka té dnešní byrokratizace vědy. Většina desetiminutových příspěvků panelistů byla podle mého názoru příliš krotká, dalo by se i říci jalová; zvláště příspěvek místopředsedy RVVI Markse byl mnohomluvný, ale bez jasného názoru, jak s problémem naložit. Nejjasněji a nejkonkrétněji hovořil Radek Zbořil z Univerzity Palackého v Olomouci.

Základní údaje

Václav Hořejší

27.4.2017

• konference
• byrokracie

Polemika s Jiřím Chýlou aneb mysleli jsme to dobře ...

V minulém týdnu do probíhajících debat o hodnocení výzkumu a taktéž o bilancování působení vicepremiéra pro vědu v tomto volebním období přispěl Jiří Chýla. Jeho vstup potěšil vládní sekci pro výzkum, která na twitteru inzerovala tento příspěvek jako polemiku se mnou a Danielem Münichem, resp. našimi komentáři v Lidových novinách dne 5. 4. 2017. Domnívám se však, že radost na Úřadu vlády nebyla na místě, neboť o skutečnou polemiku nejde. S Jiřím Chýlou se v našem pohledu v něčem shodujeme a ve spoustě věcí ovšem zcela míjíme.

Základní údaje

Jiří Nantl

26.4.2017

• metodika
• kafemlejnek
• Hodnocení výzkumných organizací

Elektronová mikroskopie, chlouba Česka

Zhruba třetina světových mikroskopů má původ v Brně, kde sídlí společnosti Tescan, FEI, Delong Instruments i Ústav přístrojovové techniky Akademie věd ČR. První československé mikroskopy byly vyvinuty v padesátých letech minulého století. Dnes do světa míří více než 90 % vyrobených přístrojů.

Základní údaje

Martin Rychlík

24.4.2017

• aplikovaný výzkum
• Akademie věd ČR
• Brno
• mikroskopie
• ÚPT