Spolek Prague.bio vznikl před dvěma lety s cílem propojit české a středoevropské aktéry v oblasti biotechnologií a posílit jejich mezinárodní viditelnost. Pod vedením Petry Kinzlové se společenská základna spolku více než zdvojnásobila a příští rok v Praze bude poprvé ve střední a východní Evropě pořádat prestižní mezinárodní konferenci BioEquity Europe.
Jste ředitelkou spolku Prague.bio, který vznikl v létě roku 2023. S jakou motivací jste jej zakládali?
Hlavní motivací bylo propojit aktéry v oblasti biotechnologií a zviditelňovat český a středoevropský region v mezinárodním prostoru. Ještě i dnes se setkáváme s tím, že v hlavách mnohých lidí existuje jakási bariéra mezi bývalými zeměmi východu a západu a my chceme ukazovat, že Česko, potažmo celá střední Evropa, má v této oblasti co nabídnout.
Biotech sektor má velký potenciál a Prague.bio chce přispět k tomu, aby se biotechnologie dlouhodobě a pokud možno konzistentně udržely v pozornosti státu a byly vnímány jako jeden z klíčových motorů inovací a hospodářského růstu.
Jak se vám vaše mise daří?
Věřím, že daří. Spolek měl na začátku šest ustavujících členů: Mikrobiologický ústav AV ČR, Biotechnologický ústav AV ČR, Ústav molekulární genetiky AV ČR, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Vysokou školu chemicko-technologickou a společnost i&i Prague. Věděli jsme, že pokud máme být zástupci odvětví, tak naši členskou základnu budeme muset posílit a rozšířit ji také o zástupce byznysu. To se nám podařilo – na jaře loňského roku do spolku vstoupila Zentiva, a potom se začali synergicky přidávat další. Ke konci roku 2024 jsme měli 18 členů a v září 2025 jich bylo 39. Zhruba jednu třetinu členů tvoří zástupci akademického sektoru.
Co jako spolek vašim členům, případně spolupracujícím institucím, nabízíte?
Jednotlivé aktéry propojujeme na networkingových akcích a vytváříme podmínky pro spolupráci, na což máme velmi dobré ohlasy. Akcí se účastní stále více lidí a vrací se, což považuji za známku úspěchu. Naší hlavní tuzemskou akcí je Prague.bio Conference, která se koná každoročně v září a rok od roku se rozrůstá, letos se uskutečnil její třetí ročník. Hlavním cílem konference je propojit výzkum a vývoj s byznysem a investory v oblasti biotechnologií, zvláště ve střední Evropě, podpořit transfer technologií a zviditelnit český a středoevropský biotech pro mezinárodní partnery.
Co dalšího děláte pro to, aby byl český biotech sektor v Evropě vidět?
Účastníme se zahraničních oborových akcí (konferencí, panelových diskusí apod.) v Evropě i mimo ni, a zároveň se snažíme přivést tyto akce do České republiky. To se nám nyní podařilo v případě konference BioEquity Europe, což je klíčová mezinárodní konference s pětadvacetiletou tradicí, zaměřená na investice do biotechnologií. Příští 26. ročník proběhne v Praze mezi 4. až 6. květnem 2026, a bude to poprvé, kdy se tato konference uskuteční v regionu střední a východní Evropy. To je pro nás velká čest, protože je to ojedinělá akce, která v našem regionu nemá obdoby. Do zahraničí s námi jezdí také zástupci českých biotechnologických startupů a firem a navazují zde mezinárodní kontakty.
Směřují vaše aktivity také ke komunikaci se zástupci průmyslu a státních institucí?
Určitě ano. I když cítím, že v tomto ohledu ještě potřebujeme jako spolek trochu vyrůst, abychom se stali respektovaným partnerem, přestože už i dnes jsme například členy pracovní skupiny při Ministerstvu průmyslu a obchodu a udržujeme kontakty s řadou veřejných institucí. Biotechnologický sektor je důležitou evropskou i českou strategickou prioritou, nicméně si myslím, že by mu měla být věnována větší pozornost.
Jak si v biotechnologickém sektoru jako Česká republika stojíme ve srovnání s jinými evropskými státy?
Máme velmi širokou základnu odborníků s vysokou úrovní vzdělání i nadějných startupů, ale celkově je ještě hodně prostoru pro zlepšení. Potřebovali bychom více propojit akademický sektor s byznysem a navýšit množství soukromých investic, které do biotechnologií jdou. A také vybudovat prostupné prostředí, kde se budou moct menší firmy učit od větších.
Je důležité, aby se nadějné startupy měly možnost prezentovat na mezinárodním poli, oslovit investory a inspirovat se dobrou praxí ze zahraničí. A také zlepšit podmínky pro vědce a vědkyně na všech úrovních, aby neměli potřebu odcházet do zahraničí, respektive aby měli důvod se ze zahraničí vracet.
Zmínila jste, že je důležité sdílet zkušenosti a podporovat nadějné projekty. Máte ve svém portfoliu aktivit také nějaké vzdělávací aktivity?
V uplynulých dnech jsme zahájili unikátní vzdělávací projekt nazvaný Lorem Ipsum Academy, konkrétně jeho část Executive Academy, která je zaměřená na vědce v oblasti biotechnologií. Chceme jim poskytnout větší know-how při zakládání spin-offů i manažerské dovednosti potřebné k tomu, aby se z nich stali úspěšní manažeři biotechnologických firem. Právě takové aktivity, které přiblíží oblast výzkumu do praxe a ukážou vědcům, jak se pohybovat ve světě byznysu, v Česku chybějí.
Jak hodnotíte letošní ročník Prague.bio Conference, který se uskutečnil na konci září?
Myslím, že byl velmi povedený. Zúčastnilo se ho na 400 lidí, což je skvělé číslo. Oproti loňsku se počet účastníků opět zvýšil a za to jsme moc rádi. Navíc jsme sklidili velmi pozitivní ohlasy, které k nám proudí různými cestami. Máme již stanovený termín pro příští, čtvrtý ročník, který se uskuteční 23. září 2026 – těším se, jak se konference bude vyvíjet dál. Už ho začínáme organizovat, protože řada řečníků má plné kalendáře a je třeba se jim ozvat brzy. Diskutujeme o skladbě programu, řečnících či o rozsahu akce, aby byli zastoupeni důležití hráči z life science sektoru z regionu.
Kruh se uzavírá: zkušenosti z diplomacie teď zúročuji v Prague.bio
Vaše kariérní cesta do čela Prague.bio byla poměrně zajímavá – začínala jste totiž v kanceláři prezidenta Václava Havla. Jak jste se k této práci dostala?
Na vysokou školu jsem nastupovala krátce po sametové revoluci a zaměřila jsem se na mezinárodní vztahy a evropská studia, což byl tehdy nový a populární obor. Po škole jsem nevěděla, kde začít kariéru. Oslovila jsem řadu státních institucí, včetně Kanceláře prezidenta republiky, kam mě přijali – něco takového už by dnes zřejmě nebylo možné. V prezidentské kanceláři tehdy pracovalo poměrně hodně mladých lidí, potkávali jsme se se zasloužilými osobnostmi ze západní Evropy, které musely absolvovat dlouhou kariérní cestu, aby se dostali na takové pozice. Pro mě to byla skvělá životní zkušenost, která mě zformovala pro další kariéru.
Kudy pak vedla vaše cesta do akademického sektoru?
Moji další kariéru ovlivnilo to, že se Česká republika připravovala na vstup do EU a téma evropské integrace začalo prorůstat prakticky do všech oblastí. Po odchodu z Kanceláře prezidenta republiky jsem nastoupila do Kanceláře Akademie věd, kde jsem měla na starosti agendu tzv. rámcových programů pro výzkum a vývoj (Framework Programme). Krátce jsem působila i na Ministerstvu zahraničních věcí a poté jsem na delší dobu zakotvila na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kde jsem začínala na oddělení pro vědu a výzkum (opět zejména rámcové programy), v oddělení PR, a nejdéle – přes jedenáct let – jsem působila jako kancléřka univerzity.
Odtud už tedy nebyla dlouhá cesta k Prague.bio…
Po odchodu z VŠCHT Praha jsem krátce žila v zahraničí a po návratu se mi naskytla příležitost přidat se k týmu Prague.bio, která mě velmi oslovila. Z tohoto pohledu se kruh mé kariérní cesty částečně uzavírá – začínala jsem u diplomacie, dnes často jezdím na zahraniční akce, kde propaguji český life science sektor. V mých očích spojuje diplomacii a moji roli v Prague.bio snaha o propojování lidí a budování dlouhodobých vztahů, což nelze dělat bez vzájemné důvěry a vytváření prostředí, kde spolupráce přináší výsledky.
Petra Kinzlová je ředitelkou Prague.bio, asociace, která propojuje výzkumné instituce, startupy, investory a další klíčové hráče.
V Prague.bio se zaměřuje na rozvoj strategie, partnerství a mezinárodní spolupráci a propaguje český biotech sektor v zahraničí. Má široké mezioborové zázemí – na začátku své kariéry pracovala v oblasti zahraniční politiky v Kanceláři prezidenta republiky Václava Havla. Poté přešla do Kanceláře Akademie věd ČR, kde se zaměřovala na evropské programy financování výzkumu a vývoje, a dále strávila více než deset let na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
