Jakou roli hraje biotechnologický sektor v Česku? Nová analýza tvrdí, že ročně má obrat 100 miliard

Analýza biotechnologického sektoru v Česku a regionu střední a východní Evropy vznikla k příležitosti biotechnologické konference BioEquity Europe, která se poprvé konala v Praze. Hlavním poznatkem analýzy je, že středoevropského prostředí si všímají zahraniční investoři, kteří jen v ČR v posledních 20 letech investovali do sektoru okolo 37 mld. Kč.

České prvenství

Cílem prestižní mezinárodní konference BioEquity Europe, jejíž 26. ročník se konal 4.–6. května 2026 se v pražském Kongresovém centru, je propojit investory a špičkové odborníky z oblasti biotechnologií. Podle pořadatelů se akce dohromady zúčastnilo okolo 1 200 investorů a odborníků a jedná se tak o největší konferenci zaměřenou na investice do biotechnologických firem a startupů v Evropě.

Navzdory šestadvacetileté historii konání akce je to přitom teprve poprvé, co je pořádána v regionu střední a východní Evropy. Už sama skutečnost, že první pořadatelství v regionu připadlo Praze, naznačuje, že český biotechnologický sektor má nakročeno správným směrem. Potvrzuje to také analýza, kterou vypracovali pořadatelé akce, a která vykresluje české biotechnologie v nadmíru pozitivním světle.

K příležitosti zahájení konference se v úterý 5. května uskutečnil tiskový brífink, kde nechyběli zástupci vědy, pořadatelských organizací i vysoké politiky. Mezi řečníky, kteří se ke stavu sektoru vyjadřovali, byli Jiří Fusek (ředitel asociace Prague.bio), Karel Havlíček (1. místopředseda vlády, předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace a ministr průmyslu a obchodu), Jan Konvalinka (ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR) a Radek Špíšek (výkonný ředitel SOTIO Biotech).

Právě Jiří Fusek, ředitel pořadatelské biotechnologické asociace Prague.bio, na brífinku představil analýzu biotechnologického prostředí v ČR a středoevropském regionu. Ta přináší pro mnohé možná až nečekaně pozitivní údaje.

Biotechnologický sektor je silný v ČR i regionu

Podle představených dat Prague.bio v ČR působí celkem 427 biotechnologických subjektů od firem po výzkumné instituce. Sektor tak v ČR skrze ně zaměstnává asi 32 tisíc zaměstnanců. Dost možná nejpozitivnější částí analýzy je informace, že těmto subjektům se v posledních desetiletích dařilo úspěšně lákat zahraniční kapitál. Firmy ze zahraničí totiž od roku 2003 do sektoru přímo nainvestovaly 37 mld. Kč. Z prodeje produktů a služeb pak české firmy generovaly roční obrat přes 97 mld. Kč.

Přečtěte si také

BioEquity, největší evropská konference pro biotech investory, poprvé v ČR

Praha se příští rok stane centrem evropského biotechnologického investičního světa. Poprvé v historii bude hostit prestižní mezinárodní konferenci BioEquity Europe. Česká republika tak bude první zemí ze střední a východní Evropy, kam tato významná akce zavítá.

Příznivý výhled nabízí analýza i do budoucna, a to především díky vysokoškolským studijním oborům. Podle prezentovaných dat studovalo v ČR v akademickém roce 2024/25 přibližně 12 000 lidí vysokoškolské obory biologie, biochemie nebo chemie.

Pozitivní zprávy na půdě biotechnologií však nehlásí jen ČR, tomuto průmyslu se totiž zjevně daří v regionu střední Evropy jako takovém. Podle analýzy sektor zaměstnává v zemích Visegrádské skupiny (V4) a Pobaltí téměř 870 tisíc lidí, tedy asi 2,6 % celkové pracovní síly regionu. I díky tomu generuje region v biotechnologiích obrat ve výši 56 mld. eur. V rámci sektoru v regionu rovněž vzniklo přes 1 500 startupů, jak ukazuje databáze Dealroom.

Hodnocení nejen v číslech

Vedle tvrdých dat, která byla v rámci brífinku představena, si řečníci pochvalovali řadu dalších předpokladů pro další růst biotechnologií v ČR. Vyzdvihovali především kvalitní vědeckou základnu, která se podle nich v tuzemsku nachází, ale i dynamický startupový a inovační ekosystém. Radek Špíšek z SOTIO Biotech zmínil i kvalitu českých nemocničních zařízení, která se účastní klinických studií a podílí se tak na samotné realizaci výzkumu.

Jiří Fusek se navíc domnívá, že svou roli při zvyšování úrovně českého biotechnologického prostředí hraje i strategická poloha České republiky. Praha totiž podle něj může pro investory představovat první zastávku na cestě za trhem na západ od Německa.

„Uskutečnění BioEquity Europe 2026 vnímáme jako známku kvality pro místní prostředí. Zahraniční investoři, kteří jsou hlavními návštěvníky konference, dobře vnímají pozitivní vývoj sektoru biotechnologií v regionu a chtějí ,být u toho´. Výhodou Prahy a ČR v jejich očích je, že tvoříme vstupní bránu do celé střední a východní Evropy,“ řekl Fusek.

Navzdory převaze pozitivních informací, které na brífinku zazněly, se však jeho řečníci nevyhnuli ani zmínkám oblastí, ve kterých ČR v souvislosti s biotechnologiemi zatím zaostává a do budoucna by se v nich mohla zlepšit. Jan Konvalinka zmiňoval především dlouhodobý nedostatek spin-off firem, které v Česku vznikají a jichž je ve srovnání se zahraničím zatím málo. Spin-off firmy výzkumných institucí přitom nejčastěji zakládají studenti doktorandských a postdoktorandských programů. Jako možné řešení nedostatečného počtu firem se tak nabízí zvýšení atraktivity oborů doktorského studia na českých univerzitách.

Evropské dilema

Biotechnologie se nicméně na brífinku řešily i v souvislostech a řeč tak přišla mimo jiné i na diskutovanou otázku konkurenceschopnosti evropského vědeckého prostředí. Ač biotechnologie ukazují možný evropský potenciál ve vědě, podle vicepremiéra Karla Havlíčka musí starý kontinent řešit technologický náskok USA a Číny, který lze dlouhodobě pozorovat přes řadu indikátorů.

U druhé zmíněné země navíc Havlíček zdůraznil, že podle něj neplatí situace z minulých let, kdy Čína svým soupeřům konkurovala díky levné pracovní síle a kontroverznímu přístupu k technologickým tajemstvím. Podle vicepremiéra je hlavním hnacím motorem čínského technologického rozvoje samotná výše investic, které stát do vědy a výzkumu vkládá. Bez výrazného navýšení investic, které EU a potažmo evropské státy na sektor vynakládají, nebude pro Evropu snadné srovnat krok s Čínou.

Tento postoj je však poněkud paradoxní v situaci, kdy právě Česká republika investuje do výzkumu a vývoje méně veřejných prostředků, než je evropský průměr a tyto výdaje navíc v poměru k HDP setrvale klesají. Zda ministr Havlíček, který je zároveň předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace, tento vývoj otočí a prosadí zvýšení výdajů na výzkum a vývoj, se již brzy uvidí.

Přečtěte si také

Výdaje na výzkum a vývoj v EU rostou, v ČR ale klesají

Zatímco české veřejné výdaje na výzkum a vývoj v poměru k HDP od roku 2020 klesají, v EU výdaje na výzkum a vývoj vzrostly od roku 2014 o 62,2 % z 248,6 miliardy eur, což ukazuje na stabilní růst v posledním desetiletí. V roce 2024 vynaložila EU odhadem 403,1 miliardy eur na výzkum a vývoj, což představuje 3,6% nárůst oproti roku 2023 (389,2 miliardy eur). 

Oprava 7. 5. 2025: V článku bylo opraveno, že biotechnologický sektor má roční obrat takřka 100 miliard. Původně bylo v článku uvedeno, že "biotechnologický sektor vydělal 100 miliard 22 let". 

Foto: SOTIO