Nobelista Victor Ambros: Biologie umí vždy překvapit
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Univerzitu Karlovu navštívil Victor Ambros, laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 2024. Spolu s kolegou Garym Ruvkunem byl oceněn za objev mikroRNA – drobných molekul RNA, které zásadně ovlivňují regulaci genové aktivity. Tento objev přinesl revoluci v našem chápání vývoje buněk, fungování organismů i vzniku nemocí.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Barbora Půtová: Nejsem posedlá tituly. Teď mám projekt – dítě
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Omezit se na studium jednoho oboru jí nestačilo. Chtěla dohlédnout dál, překročit své učitele nebo si vybrat téma, které ještě není tolik zmapované. Proto si nakonec Barbora Půtová udělala tři velké doktoráty a může si tak titul Ph.D. psát za jménem hned třikrát. Používá to však jen výjimečně.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Ivana Kawiková: Léčbu schizofrenie můžeme zlepšit stanovením objektivních diagnostických biomarkerů
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz pro SIC
Diagnostika schizofrenie většinou vychází pouze z pozorování chování a původ onemocnění zůstává nejasný. I proto považuje imunoložka Ivana Kawiková za klíčové zkoumat tyto poruchy v širším kontextu celkového vývoje organismu, ještě před propuknutím samotné nemoci. Díky podpoře programu MERIT působí v Národním ústavu duševního zdraví. Jaké jsou možnosti budoucí léčby schizofrenie? A jak se přenést od výzkumu k praxi? Nejen to se dozvíte v našem rozhovoru.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz pro SIC
- Rozhovory
Filip Hašpl: Vědeckou observací ke zlepšení výuky přírodopisu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
„Přírodopis je úžasný v tom, že se v něm tolik nepracuje s abstraktními daty, ale se skutečnými modely – živými i neživými,“ říká doktorand na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Filip Hašpl, který zkoumá, jak žáci na druhém stupni základní školy při hodinách přírodopisu využívají vědeckou observaci – klíčovou dovednost, jež je součástí přírodovědné gramotnosti.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Vendula V. Hingarová: Latinská Amerika, Skandinávie – vzdálené, ale překvapivě blízké světy
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Mezi regiony, které studuje, leží oceán a tisíce kilometrů. Přesto v nich vidí jisté podobnosti a průniky, které ji táhnou k tomu, aby se oběma věnovala. Vendula V. Hingarová působí na Fakultě humanitních studií UK a na Filozofické fakultě UK a zabývá se Latinskou Amerikou i Skandinávií. Zajímají ji totiž původní národy i jejich jazyky bez ohledu na to, jestli žijí v Americe nebo za polárním kruhem. Hledá také vazby, které spojují oba regiony s naší zemí.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Adéla Gjuričová: Předměty formují dějiny, mohou však být i hrozbou pro budoucnost
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Zatímco jedni předměty slepě hromadí, druhým se nedostává ani základních surovin. Nové technologie a moderní výrobky společnostem nepřinášejí jen pokrok, ale také je ohrožují. Tím, jak předměty a materiály utvářejí dějiny, se zabývá program Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností. Co zkoumá a jak se do něj může zapojit veřejnost, vysvětluje jeho koordinátorka Adéla Gjuričová.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Rozhovory
Aleš Tomek: U mrtvice rozeznáváme až 20 základních příznaků
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Medicína má pověst oboru, jenž se pohybuje na pomezí vědy a umění. Přesto nebo právě proto bylo ale dlouhodobé sbírání dat a jejich vyhodnocování na národní úrovni ještě donedávna spíše zanedbávanou disciplínou. Průkopníkem těchto postupů a zároveň odborníkem na cévní mozkovou příhodu je primář Neurologické kliniky FN Motol a 2. lékařské fakulty UK Aleš Tomek.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Petr Zacharov: Počasí jako fyzika na dosah
- Autor článku: ne
- Zdroj: Československý časopis pro fyziku
Bouře, krupobití, tornáda, ale i krásné, příjemné a vyrovnané počasí nám nabízí naše planeta. A meteorologové se ho snaží co nejpřesněji předpovědět. O tom, jak se to dělá a co je k tomu potřeba, jsme hovořili s Petrem Zacharovem z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který o počasí říká: „Málokterá fyzika je denně takhle dobře vidět a je navíc i poměrně dobře představitelná.“
- Základní údaje
- Československý časopis pro fyziku
- Rozhovory
Aneta Kholová: Práce je pro mě jako detektivka
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
„Každá zkušenost, ať už pozitivní nebo negativní, je dobrá. Díky rozbitému přístroji jsem se třeba naučila skvěle připravovat výzkumné vzorky, což se mi hodí do teď,“ říká vědkyně Aneta Kholová, která se věnuje výzkumu nanovláken na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy a za svou disertační práci obdržela cenu Dimitrise N. Chorafase.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Marie Pražáková: I když to tak nevypadá, stále bojuji s trémou
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
Marie Pražáková získala v červnu Speciální cenu České společnosti chemické udělovanou v rámci Ceny Jean-Marie Lehna v prestižní soutěži francouzského velvyslanectví. Absolventka oboru Anorganická chemie je trojnásobnou stipendistkou Nadačního fondu Univerzity Palackého.
- Základní údaje
- Univerzita Palackého v Olomouci
- Rozhovory
Strana 6 z 112
