hlavní partner portálu
Výzkumný tým vedený Pavlem Jungwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zjistil, že během procesu, kdy se kapalina mění z nekovu na vodivý kov, vzniká ještě jeden, zatím nepopsaný jev. Jedná se o fázi, kdy se systém spontánně velmi rychle přepíná mezi kovem a nekovem, aniž by vydržel v jednom z těchto stavů delší čas.
Nová studie, kterou vědkyně Valentina Lacovich Strašil z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) zahájila během svého předchozího postdoktorandského působení v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC-FNUSA), ukazuje, že protein známý jako amyloidový prekurzorový protein (APP), spojovaný s Alzheimerovou chorobou, je nezbytný k tomu, aby mozek dokázal reagovat na poranění.
Mozková příhoda patří k nejčastějším příčinám úmrtí a invalidity. Je způsobena krevními sraženinami blokujícími přívod krve do mozku. Stávající léčba spoléhá na lék zvaný altepláza, který sraženiny rozpouští. Tento lék však zdaleka není dokonalý. David Bednář z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se proto díky grantu JUNIOR STAR zaměřil na zkoumání nových možností, jak by v budoucnu mohla vypadat účinnější léčba.
Tým vědců z Přírodovědecké a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zahájil ve spolupráci s odborníky z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně preklinickou studii zkoumající terapeutický potenciál nových platnatých komplexů v boji proti mnohočetnému myelomu, což je závažné a často nevyléčitelné nádorové onemocnění krve.
Cenu Wernera von Siemense za třetí místo v kategorii Nejlepší diplomová práce získal Michael Foltýn z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně za práci s názvem Plazmonika neušlechtilých kovů. Doktorand aktuálně působí na CEITEC VUT.
Ani 100 let po objevu rozpínání vesmíru si stále nejsme jisti, jak rychle se rozpínání v současnosti odehrává. Pokud se podíváme na různá pozorování, zjistíme, že mezi vědci nepanuje shoda. Jakou roli hraje v rozpínání kosmologická konstanta, která se ve vysvětlení rozpínání opakovaně objevovala a zase mizela?
Motýli žili už v době dinosaurů, dnes některé druhy zmizely úplně, jiné jsou na pokraji vyhynutí. Dokážou se přizpůsobit měnícím se podmínkám? „Chceme pochopit, proč jsou někteří běžní, zatímco jiní vzácní,“ říká Pável Matos Maraví, peruánský entomolog působící v Biologickém centru AV ČR.
Soutěže zaměřené na středoškolskou vědeckou činnost hrají v českém vzdělávacím i vědeckém systému důležitou roli. Díky nim mají žáci možnost navrhnout vlastní projekt nebo si poprvé vyzkoušet, co skutečně obnáší práce v laboratoři či analýza dat. Mezi jednu z nejvýznamnějších českých vědeckých soutěží pro mladé talenty patří České hlavičky – prestižní ocenění, které se již řadu let uděluje žákům středních škol za výjimečné odborné práce a projekty. V dubnu byl vyhlášen již 19. ročník této soutěže.
Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích za duben. Co se z něj dozvíte? Zastavení programu na pomoc v boji s AIDS může ohrozit životy milionu dětí, plynové sporáky mohou zvyšovat riziko výskytu rakoviny u dětí a vyhýbavá citová vazba k rodičům souvisí s rozhodnutím nemít děti.
„Kdybyste se postavili na libovolné místo na zeměkouli a řekli si, že tam budete zatvrzele čekat na úplné zatmění Slunce, průměrná doba čekání by byla 360 let. Takže není dobrý nápad ta místa hledat náhodně.“ Těmito slovy zahájil Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně přednášku Čtvrtstoletí cesty za Sluncem, která mapovala 25 let jeho expedic za úplným zatměním Slunce.
