hlavní partner portálu
Jak na žádosti o granty Evropské rady pro výzkum (ERC) a co je klíčové pro jejich úspěch? Tipy a konkrétní doporučení pro úspěšnou plavbu v první lize vědecké excelence sdíleli s budoucími žadateli hned čtyři nedávní nebo současní držitelé ERC grantů z VUT a CEITEC.
Oteplování a sucho způsobují rapidní úbytek stromového patra v jižní oblasti boreálních lesů (tajgy). Druhy mírného pásma zároveň nejsou schopny dostatečně rychle migrovat na sever a obsadit uvolněný prostor. Výsledkem je degradace a zánik těchto ekosystémů. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že pozitivní vliv na zasažené oblasti mohou mít překvapivě tropické cyklóny.
Objev mezinárodního týmu vědců pod vedením Ostravské univerzity rozšiřuje naše znalosti o jednobuněčných organismech. U mikroskopického parazita žijícího v těle much vědci popsali unikátní buněčné složky, které mu umožňují přežít v extrémních podmínkách. Své závěry nyní zveřejnili v prestižním vědeckém časopise PNAS.
Informatik Jan Křetínský získal grant ERC Consolidator na verifikaci spolehlivosti při propojení umělé inteligence a počítačově řízených systémů. Na podzim o tom Masarykova univerzita informovala, podrobnosti k jeho výzkumu přináší však až nyní po podpisu smlouvy. Čemu se bude výzkumník v rámci projektu věnovat?
Vědcům z mezinárodního experimentu KATRIN se podařilo určit doposud nejnižší horní hranici hmotnosti neutrina – nejpočetnější částice, která je všude kolem nás, ale uniká běžné detekci. Nový výsledek ukazuje, že neutrino váží méně než 0,45 elektronvoltu, což je přibližně milionkrát méně než hmotnost elektronu.
Olovo v podobě nanočástic, které se vyskytuje ve znečištěném ovzduší, může čichem pronikat do mozku a vyvolávat změny spojené s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba.
Oddělení hardware a senzoriky zahájilo na začátku roku projekt ve spolupráci s Fraunhofer institutem. Zaměřuje se na vývoj senzorů pro kontrolu kvality tisku rozměrných 3D struktur. Pojďme se ale společně s tímto projektem podívat i na předešlé významné projekty oddělení. Vyzpovídali jsme vedoucího Tomáše Martince.
Vědci z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy dlouhodobě pracují na výzkumech dávných populací v oblasti rozlehlého – a momentálně válčícího – Súdánu. A nyní jejich poznatky přispěly k veliké mezinárodní studii, jež odhaluje prehistorické populační dějiny údolí Středního Nilu.
Nejhustší populace sýčka obecného je v Maďarsku. Výzkum v Národním parku Hortobágy ukázal, že tradiční lidská sídla obklopená přirozenými a extenzivně obhospodařovanými travnatými porosty poskytují ideální podmínky pro tento rychle ubývající druh. Sýček obecný, jehož populace ve většině Evropy výrazně klesá a v České republice balancuje na pokraji vymření, v Hortobágy dosahuje až trojnásobně vyšších hustot proti známým populacím v jižní Evropě.
Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto však vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k jejich přípravě je speciální způsob mražení. Tato strategie může sloužit jako nová cesta k syntéze nestabilních molekul, a tím i léčiv, a k lepšímu porozumění průběhu chemických reakcí ve vesmíru.
