hlavní partner portálu
Byla spuštěna nová digitální platforma navržená k podpoře agrolesnictví a udržitelného využívání půdy. Vznikla v rámci projektu ReForest, financovaného z programu Horizont Evropa, jehož koordinátorem je Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze.
Posílit spolupráci mezi akademickou sférou a průmyslem má za cíl nová Technologická platforma KMA, kterou založila Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecké fakulty. Odborníci nabízí firmám, institucím i akademické obci své služby v oblasti matematického modelování, analýzy a zpracování dat. Používají k tomu nejnovější metody statistiky, machine learningu, deep learningu a umělé inteligence.
Konsorcium PRO-EURO-DILI-NET, do nějž byl zapojen i tým Laboratoře biofyziky z Fyzikálního ústavu AV ČR, bylo vyhodnoceno jako nejlepší projekt v rámci programu COST Action. Tento mezinárodní výzkumný projekt se zaměřil na problematiku lékového poškození jater (DILI), které představuje jednu z hlavních výzev při vývoji nových léčiv.
Ne každý hmyz má jepičí život. Královské páry termitů se dožívají i několika desítek let. Rekordy v dlouhověkosti drží také z evolučního hlediska – jejich vyspělé kolonie existovaly už v éře dinosaurů.
Světový den vody každoročně upozorňuje na rostoucí problémy s tímto živlem. Jak zajistit, aby Česko obstálo ve světě, kde voda přestává být samozřejmostí? Odborníci z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně Daniel Marton a Aleš Dráb upozorňují na extrémní výkyvy a zdůrazňují význam chytrého vodního hospodářství. Povodně v roce 2024 prověřily odolnost českého systému, který díky včasné predikci a účinným opatřením obstál.
Časopis Nature vydal studii odhalující nové genetické souvislosti u desítek vzácných onemocnění. Vědecký tým, jehož součástí byla i Petra Lišková, lékařka a vědkyně z 1. LF UK a VFN, za tímto účelem zanalyzoval pomocí moderních technologií genom 35 tisíc rodin. Výsledky mohou pomoci k diagnóze pacientům se vzácnými nemocemi po celém světě.
20. března nastalo astronomické jaro. Jaké počasí nás letos čeká? To se dozvídáme díky meteorologii, která slaví 23. března Světový den meteorologie. Víte kdy, proč a jak jsme začali předpovídat počasí? Jaké socioekonomické dopady má dobrá předpověď? A kdo se zasloužil o to, že dnes umíme předpovídat hurikány, bouře i slunečné dny?
Smlouvy o kontrole zbrojení představují zásadní nástroj pro zajišťování bezpečnosti států a lidí. Výzkum Jana Karlase z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy podpořený GA ČR odhaluje příčiny, proč státy tyto smlouvy uzavírají, i to, co jim v jejich uzavření brání.
Cena inteligence směřuje k nule, přinejmenším té průměrné, ať už je strojová nebo lidská. To bylo ještě před pár lety nemyslitelné. Fakt, že například programátor je králem pracovního trhu, už za pár měsíců platit nemusí, říká o rozvoji umělé inteligence expert Národního institutu SYRI Jakub Sedláček. AI může člověka přiblížit k superschopnostem, ve všem jej ale zatím nenahradí. Nejvíce ohrožené jsou aktuálně profese, které jenom sedí u počítače.
Jaké jsou poznatky o klimatické změně, jaké jsou její dopady a jaké se nabízejí možnosti jejich řešení, ukazuje přehledně inovovaný web Klimatická změna. Představuje podobu Česka až do konce tohoto století, jak ji vědci modelovali na základě naměřených dat a předpokládaného vývoje emisí skleníkových plynů v atmosféře. Jelikož vývoj jeho množství nelze přesně predikovat, nabízí web vizualizaci jak středního odhadu očekávané změny, tak i její méně pravděpodobné varianty.
