hlavní partner portálu
Brain Awareness Week je celosvětová kampaň, která už 30 let zvyšuje povědomí veřejnosti o pokroku ve výzkumu mozku, v Česku se ve stejný čas koná Týden mozku organizovaný Akademií věd. Letošní ročník probíhá od 10. do 16. března a při jeho příležitosti jsme se zeptali českých vědců a vědkyň, jaký objev, metoda nebo úspěch, který přispívá k porozumění toho, jak funguje lidský nebo zvířecí mozek, je v poslední době zaujal.
Vědeckému týmu z Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity se podařil zásadní přínos do výzkumu hromadění nečistot na rozhraní mezi krystaly. Tento jev například v 60. letech minulého století způsobil sérii havárií v jaderných elektrárnách ve Velké Británii.
Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích za únor. Co se v něm dozvíte? Přečtete si o dívce, která v děloze podstoupila genovou léčbu spinální svalové atrofie, o tajných přísadách hasicích přístrojů, které mohou být toxické, nebo o tom, že lék na hubnutí Wegovy také snižuje chuť na alkohol.
Vědci a vědkyně z výzkumné skupiny Jiřího Fajkuse na CEITEC Masarykovy univerzity ve spolupráci s Biofyzikálním ústavem Akademie věd ČR a Technologickým institutem v Karlsruhe objevili, že rostliny Arabidopsis thaliana jsou překvapivě odolné vůči rozsáhlým přestavbám genomu. Pomocí metody CRISPR/Cas upravili strukturu chromozomů rostlin, aby otestovali, jak se takové změny projeví na růstu rostlin, aktivitě genů a stabilitě dědičné informace. Výsledky ukázaly, že navzdory těmto velkým zásahům si rostliny zachovaly normální vzhled i genetickou stabilitu.
Existují tisíce vzácných onemocnění, často ještě nedostatečně probádané, pro něž dosud neexistuje účinná léčba. České centrum pro fenogenomiku (CCP), velká výzkumná infrastruktura při Ústavu molekulární genetiky AV ČR, proto spustilo program RD-Factory, jehož cílem je zjistit více informací o těchto onemocněních, zlepšit jejich diagnostiku a pomoci najít možné způsoby léčby.
Kombinace vysychání vodních ploch a přítomnosti konkurenčního druhu významně ovlivňuje životní strategie čolků a jejich chování po metamorfóze. Ukázal to výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco vysychání vody urychlilo vývoj larev, konkurence měla vliv na velikost čolků při jejich přechodu na souš.
Vědci z Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli novou techniku chemické analýzy, která může v budoucnu pomoci mimo jiné při daktyloskopii využívané v kriminalistické praxi. Tato metoda umožňuje mimo jiné identifikaci psychoaktivních látek z otisků prstů, což napomáhá jak určování totožnosti osob, tak potvrzení chemického složení látek, s nimiž přišly do kontaktu.
Obezita, vysoká hladina cukru v krvi nebo inzulinová rezistence patří mezi nejčastější příznaky metabolického syndromu. Jeho dědičné příčiny však zatím nejsou zcela objasněny. Vědci z laboratoře Bioenergetiky Fyziologického ústavu AV ČR a Národního institutu CarDia zjistili, že důležitou roli při rozvoji příznaků metabolického syndromu by mohla hrát variabilita DNA v mitochondriích.
Bratři Roman a Anton Bushuievovi z týmů Tomáše Pluskala z ÚOCHB a Josefa Šivice z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT) vloni zahájili spolupráci s odborníky ze 14 výzkumných institucí po celém světě na procesu systematického srovnávání a hodnocení metod umělé inteligence využívaných pro objevování molekul z dat hmotnostní spektrometrie.
Nejen suchozemské, ale zejména mořské organismy umí produkovat a vyzařovat světlo. Martin Marek získal grant EXPRO od Grantové agentury ČR na výzkum přenosu bioluminiscenční energie v mořských organismech.
