hlavní partner portálu
Česká společnost ornitologická vyhlašuje ptákem roku 2025 konipasa horského. Pomyslnou korunu mu předal rehek domácí. Udělením čestného titulu chtějí ornitologové představit veřejnosti méně známý, ale stále poměrně běžný ptačí druh a upozornit na význam přirozených vodních toků pro živočichy, lidi i krajinu.
Co má společného luční květina silenka širolistá s člověkem? Oddělená pohlaví. Tuhle na mezi roste samčí rostlinka, o kousek dál samičí. Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Biofyzikálního ústavu AV ČR spolu se zahraničními kolegy rozluštili DNA chromozomu Y, který je zodpovědný za formování prašníků a produkci pylu v samčích květech silenky, a dokonce přišli na kloub tomu, jak u byliny kdysi dávno k tzv. dvoudomosti došlo.
Představovat Marie Curie-Sklodowskou, která získala dvě Nobelovy ceny, či Emmanuelle Charpentiere a Jennifer Doudna, které získaly Nobelovu cenu za metodu CRISPR, asi není nutné. Ale znáte třeba Rosalind Franklin či Adélu Kochanovskou? Je mnoho žen, které se podílely na světových objevech i drobnostech, které v současnosti denně používáme. Vzdejme jim hold u příležitosti Dne žen ve vědě, který připadá na 11. února.
Fyzikální ústav dlouhodobě patří mezi nejaktivnější ústavy AV ČR nejen co do vědeckých výstupů, ale i popularizace vědy. Na Mezinárodní den vzdělávání se proto na půdě FZU uskutečnilo setkání pro zdejší (nejenom) vědce a vědkyně aktivní v přibližování vědy veřejnosti.
Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích za leden. Co se z něj dozvíte? Imigranti páchají méně trestných činů než rodilí Američané. Očekávaný zákaz interrupcí zvýšil počet trvalých antikoncepčních zákroků. Energetický sektor přesouvá odpovědnost za klimatickou změnu na spotřebitele, které vykresluje jako „hrdiny uhlíkové neutrality”.
Český vědecký tým dosáhl mimořádného úspěchu v oblasti geologického výzkumu. V jižní Albánii, v oblasti Vromoner, Expedice Neuron Atmos odhalila největší podzemní termální jezero na světě. Nadace Neuron finančně podpořila tuto expedici a umožnila tak pořízení klíčového vybavení, které vedlo k potvrzení tohoto světově významného objevu.
Mezinárodní rok kvantové vědy a technologií, který vyhlásila OSN na rok 2025, byl právě zahájen v Paříži. Cílem iniciativy je nejen oslava 100 let kvantové mechaniky, ale také zvýšení povědomí o jejím přínosu pro vědu, průmysl i každodenní život. Kvantové materiály a jejich využití jsou dnes jedním z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborů s obrovským potenciálem pro budoucí inovace. Přečtěte si o nich v článku od Výzkumného centra NTC při Západočeské univerzitě v Plzni, které vede zmocněnec pro kvantové technologie Petr Kavalíř.
Dokumentární film Zpátky na světlo je výsledkem spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a VŠCHT Praha, která spojuje archeologii, traseologii a materiálový průzkum. Šárka Msallamová z VŠCHT Praha přispěla k odhalení původu bronzových artefaktů a jejich výrobních technologií, čímž přiblížila život našich předků.
Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejnil výsledky studia diverzity lišejníků, které kombinovalo analýzu environmentální DNA (eDNA) s tradičními taxonomickými průzkumy. Díky této inovativní metodě se významně zlepšilo poznání českých lišejníků.
Dne 29. ledna 2025 si připomínáme sto let od narození Armina Delonga (1925–2017), zakladatele elektronové mikroskopie a světově uznávaného fyzika, který se šedesát let věnoval výzkumu a vývoji elektronových mikroskopů. Svými průkopnickými pracemi ovlivnil nejen československou, ale i mezinárodní vědeckou komunitu. Později se ve své kariéře zaměřil na nízkonapěťovou prozařovací mikroskopii, kterou využívala zejména biologie.
