hlavní partner portálu
Astronomové objevili planetární systém, který vykazuje dosud nejsilnější pozorovanou gravitační interakci mezi dvěma obřími planetami. Tento gravitační tanec je tak silný, že způsobuje zdánlivé změny periody oběhu planet v řádu dní! Planetární systém TOI-4504, který navíc také hostí malou planetu o velikosti mezi Zemí a Neptunem, představuje velmi důležitý objev, který astronomům umožní lépe porozumět formování a vývoji planetárních soustav.
Rostoucí vliv umělé inteligence s sebou nese obrovské energetické nároky, které zase přinášejí rozsáhlé klimatické výzvy. Řešení se nabízí v přenosu informací pomocí krátkých spinových vln v magnetických materiálech. Doposud však bylo těžké tyto vlny měřit, šlo to jen na na velkých synchrotronech. Ondřej Wojewoda z CEITEC VUT ve své dizertační práci přináší revoluční řešení: pomocí Mieho rezonancí v dielektrických materiálech vyvinul metodu, která umožňuje efektivní měření krátkých spinových vln běžnou laboratorní technikou.
Výzkumný tým Gabriela Dema z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) objevil nový protein, který hraje důležitou roli při řízení výroby bílkovin v buňkách jedněch z nejodolnějších a nejstarších typů mikroorganismů na světě. Tento objev přispívá k našemu chápání toho, jak buňky šetří energii a přežívají v extrémním prostředí.
Vědecký tým ze sdružení CESNET a Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT) vytvořil unikátní datovou sadu zachycující roční síťový provoz v národní akademické síti. Tato datová sada, využitelná pro pokročilé metody strojového učení a detekci kybernetických hrozeb, získala prestižní publikační prostor v časopise Nature Scientific Data.
Vyvinout a zahájit pilotní integrace evropského řešení softwarově definovaných vozidel (SDV), tedy vozidel nové generace 2030+, je cílem tříletého mezinárodního projektu HAL4SDV z programu Horizon, který propojuje partnery z evropských automobilek, jejich špičkových vývojových dodavatelských společností a několika vybraných výzkumných institucí celkem z 12 zemí.
Nová vědecká studie výzkumníků v čele s Kamilem Jaššem z Ústavu elektrotechnologie Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT) přináší zásadní zjištění v diskuzi o environmentálním dopadu elektromobilů. Výzkum vyvrací rozšířené tvrzení, že elektromobily mají během svého životního cyklu vyšší emise než vozidla se spalovacími motory.
Egypťané, Řekové i Římané využívali vonné masti, oleje a parfémy v rituálech, medicíně i kosmetice. Po více než 2000 letech se antické vůně pokoušejí „oživit“ vědci z mezioborového týmu kanadského badatele Seana Coughlina, jenž působí ve Filosofickém ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Jan Kuneš nastoupil před rokem jako mimořádný profesor na Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. Je už šestým držitelem grantu MUNI Award in Science and Humanities.
Chemik Jan Storch z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky se zaměřuje na hybridní organicko-anorganické materiály. Jeho výzkum usnadňuje detekci chirálních molekul, které jsou klíčové v mnoha biologických a chemických procesech, kde různé zrcadlové formy mohou mít odlišné vlastnosti a účinky.
Degradace zemědělské půdy představuje jeden z hlavních environmentálních, agronomických a ekonomických problémů, jimž Česká republika a s ní i celý svět v současnosti čelí. Tématu se ve své studii věnuje Lukáš Čechura, vedoucí katedry ekonomiky na České zemědělské univerzitě.
