hlavní partner portálu
Odpadkové koše plné starého pečiva, oschlých salátů či nahnilé zeleniny. Přesně takto vypadá plýtvání jídlem. Škodí nejen našim peněženkám, ale i životnímu prostředí a společnosti. Aby se podobné negativní jevy omezily, vyhlásila OSN na 29. září Mezinárodní den povědomí o plýtvání jídlem.
Každý šestý pár na planetě se potýká s problémem počít dítě. Čím dál více lidí proto upíná své naděje k asistované reprodukci. Stěžejní je vybrat vhodné pohlavní buňky. Jenže zatímco muži jich mají k dispozici miliardy, ženské zásoby se počítají spíše na stovky. Jak tedy rozeznat kvalitní spermie a dopravit je co nejšetrněji k vajíčku?
Který typ zbarvení poskytuje kořisti nejlepší ochranu před predátory? Mezinárodní tým vědců, včetně zoologů z Přírodovědecké fakulty UK, testoval na 15 000 umělých můrách rozmístěných na šesti kontinentech, zda je účinnější nápadné výstražné zbarvení, nebo nenápadné maskování. Ukázalo se, že vítěze neurčuje jediná strategie – rozhodují podmínky prostředí, složení společenstva a chování predátorů. Studie vyšla v aktuálním vydání časopisu Science.
Nobelovský týden se blíží a s tím i vzrůstá napětí, kdo letos získá tato prestižní ocenění. Oslovili jsme české vědce a vědkyně s prosbou o tip, kdo by se mohl v letošním roce stát laureátem Nobelovy ceny v jednotlivých oborech. Odpovědi našich respondentů zároveň slouží jako zajímavý výčet přelomových objevů z různých disciplín.
Výzkumný tým vedený Vladimírem Sládkem z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zpochybňuje dosavadní představy o zdravém stárnutí kostí. Vědci analyzovali největší kosterní soubor dostupný na světě – téměř dva tisíce evropských skeletů od neolitu až po novověk, které reprezentují široké spektrum fyzické aktivity a způsobů obživy. Tento rozsáhlý soubor poskytuje pevný základ pro nové poznatky o procesech stárnutí těl dlouhých kostí v kontextu evoluční medicíny.
Může zkušenost s kolonialismem ještě po staletích ovlivňovat podobu urbanismu a funkčnost měst? Tím se v letech 2020–2023 zabývala archeoložka Monika Baumanová z Katedry blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni v rámci svého juniorského projektu podpořeného Grantovou agenturou ČR. Její výzkum propojil archeologii, antropologii a sociální geografii a přinesl 3D modely historických lokalit.
Ve dvoraně Knihovny Akademie věd ČR převzalo z rukou jejího předsedy Radomíra Pánka diplomy vědeckého titulu „doktor věd” 13 nových nositelů. Působí převážně na pracovištích Akademie věd ČR, jeden z nich na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a jeden v Institutu klinické a experimentální medicíny.
Novou vizi a počínající trend lehkých, energeticky úsporných a autonomních senzorů, které mohou znamenat průlom při sběru klíčových environmentálních dat na Zemi i pro planetární výzkum, popsali vědci z CATRIN Univerzity Palackého v časopise Trends in Biotechnology.
Vědecké studie zveřejněné v časopisech Nature a Genome Biology spojují na základě genetiky staré Slovany s migrační vlnou, která zásadním způsobem změnila Evropu. K tomuto procesu docházelo v jednotlivých evropských regionech různými cestami.
Vědci z laboratoře Tomáše Pluskala pomáhají kolegům z celého světa poznávat dosud neznámé látky. Vytvořili rozsáhlou knihovnu MSⁿLib, která obsahuje několik milionů záznamů o tom, jak se malé molekuly „rozpadají“ při měření metodou hmotnostní spektrometrie. Zatím se podobné databáze rozrůstaly jen velmi pomalu. Díky novému unikátnímu postupu z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR lze teď údaje o neznámých molekulách získat v řádu minut.
