hlavní partner portálu
Nadcházející víkend 10.–12. ledna se mohou lidé zapojit do již sedmého ročníku Ptačí hodinky. V projektu občanské vědy České společnosti ornitologické (ČSO) každoročně sčítají ptáky (nejen) na krmítku desítky tisíc lidí, kteří tak pomáhají zjistit více o chování zimujících ptáků. Do loňského ročníku se zapojilo rekordních 35 tisíc lidí, kteří pozorovali téměř 800 tisíc ptáků.
Díky specialistům na výzkum v polárních oblastech, Pavle Waldhauserové a Romanu Jurasovi z Katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování, se Česká zemědělská univerzita v Praze stala další vědecko-vzdělávací institucí sdruženou do organizace UArctic zajišťující spolupráci vědců napříč Arktidou.
Ztráta účinnosti antibiotik v důsledku rostoucí odolnosti patogenních bakterií představuje stále větší výzvu pro moderní medicínu a vědu. Výzkumníkům z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s vědci z Tokijské univerzity se podařilo dešifrovat klíčový molekulární mechanismus, kterým příroda – konkrétně půdní mikroorganismy – vytváří antibiotika ze skupiny linkosamidů.
Novou kometu zpozoroval v noci ze 24. na 25. prosince 2024 vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR nad západním obzorem v Argentině. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule. Nad naším obzorem se kometa objeví až na přelomu února a března.
Evropská věda směřuje k co největší otevřenosti, tedy k tomu, aby vědecká komunita mohla sdílet a co možná efektivně využívat výzkumná data. K tomu je ovšem nutné uchovávat je v jednotném formátu. Právě proto vzniká na 1. LF UK ve spolupráci s ÚOCHB úložiště, které českým vědcům a vědkyním umožní sdílet citlivá genomická data získaná v biomedicínském výzkumu. Tento datový uzel je součástí celoevropské platformy FEGA.
Časopis Science zveřejnil desítku vědeckých objevů roku 2024, které nás významně posouvají vpřed. Mezi ně řadí například injekci chránící před HIV, na níž se podílel i Čech Tomáš Cihlář, RNA pesticidy nebo objev nového typu magnetismu, za kterým stojí mezinárodní tým pod vedením dalšího Čecha – Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Zeptali jsme se několika držitelů prestižních grantů Evropské rady pro výzkum, tedy ERC grantů, jak hodnotí své dosažené úspěchy v roce 2024 a jaké cíle si kladou do roku 2025.
Výzkum autorek z CERGE-EI a VŠE zkoumal dopady delší rodičovské dovolené na lidský kapitál dětí. Výsledky výzkumu ukazují, že placená rodičovská dovolená prodloužená na čtyři roky negativně ovlivňuje budoucí vzdělání dítěte i jeho uplatnění na trhu práce.
Vědci Botanického ústavu AV ČR popsali, jak vytrvalé luční rostliny ve střední Evropě využívají teplé zimy posledních let. Zjistili, že více druhů lučních rostlin zůstává během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy ale mají jiné vlastnosti než listy letní a díky tomu jsou dostatečně odolné vůči mrazům, které se mohou i v teplejších zimách nenadále vyskytnout.
Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou.
