hlavní partner portálu
Špičková věda se dá dělat i s obyčejným bramborovým škrobem. K takovému zjištění dospěli fyzikové z Vysokého učení technického v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří zkoumali optické vlastnosti zrn bramborového škrobu. Zjistili, že škrobové zrno díky své unikátní struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a roztočit ho do světelného víru.
Každý první srpnový pátek je už od roku 2007 zasvěcen zlatému moku – slaví se totiž Mezinárodní den piva. A správné pivo se neobejde bez kvalitního chmele. Agnus, Boomerang, Harmonie nebo Kazbek. A samozřejmě oblíbená česká odrůda – Žatecký poloraný červeňák. Jaká budoucnost čeká tuto plodinu v souvislosti s klimatickou změnou?
Mykorhizní houby, žijící v přátelském vztahu s kořeny rostlin, vytvářejí podzemní sítě, které zajišťují koloběh klíčových živin, ovlivňují rostlinnou rozmanitost a pomáhají regulovat globální zásoby uhlíku. Díky databázi GlobalFungi, vytvořené v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, odborníci zmapovali celkovou diverzitu těchto nepostradatelných spolupracovníků (symbiontů) kořenů rostlin.
Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sítích za měsíc červenec. Jaká témata nejvíce zaujala? Hliník ve vakcínách nezpůsobuje dětské choroby ani autismus, ukázala studie na 1,2 milionu dětech. Čtyřdenní pracovní týden zmenšuje riziko vyhoření. A mnoho studií o Američanech, které ukazují hluboké rozdělení společnosti dle politických postojů.
Sáhnout si na artefakt z období středověku je pro návštěvníky hradů a zámků téměř nemožné. Řešení mají vědci z Regionálního technologického institutu Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Středověké poháry či zbraně skenují do počítače a pak tisknou. Repliky jsou k nerozeznání od originálu.
Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují své chování. Rakovinné buňky si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
Na možný nežádoucí účinek potenciálního léčiva na cukrovku nebo vysoký krevní tlak upozornila Kateřina Koubová z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zjistila, že použití inhibitoru jednoho z enzymů, který hraje významnou roli v procesu diferenciace střevních buněk, tyto buňky poškozuje, což může vést ke vzniku rakoviny.
Klíčovou hybnou silou hospodářského růstu vyspělých zemí – včetně těch evropských – jsou dobré nápady, inovace, výzkum a z toho vzniklé nové technologie. Tak to je a dokládají to četné ekonomické studie. Ani nepřekvapí, že patenty vesměs podávají nadaní lidé.
Čeští vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR použili unikátní metodu, která využívá magnety k manipulaci vnitrobuněčných struktur. Díky této inovaci poprvé přímo ovlivnili dění uvnitř buněk a zjistili, že pro-rakovinné váčky s proteinem Rab25 hrají klíčovou roli při tvorbě výběžků, jež umožňují nádorovým buňkám pronikat do okolní tkáně.
Tuhnutí vody na povrchu světů s extrémně nízkým atmosférickým tlakem je velmi složité, prokázal výzkum mezinárodního týmu vědců pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Voda tam totiž vře i za nízkých teplot, rychle se přitom odpařuje a o to rychleji mrzne. Ledovou krustu ale znovu a znovu narušují bubliny ze stále vroucí vody. Tento fenomén může pomoci k pochopení výlevného kryovulkanismu a také ho snadněji odhalit na povrchu těles ve Sluneční soustavě.
