Věda

Mezinárodní tým vědců v čele s českou lékařkou z Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Pavlou Tichou objevil jeden z principů, který umožňuje nádorovým buňkám unikat imunitnímu systému a vytvářet metastázy. Výsledky studie publikované v prestižním časopise Nature Communications ukazují, že klíčovou roli v tomto procesu hraje protein NCOR2. Objev přináší nové poznatky o tom, jak se rakovina šíří organismem, a otevírá nové možnosti vývoje cílené protinádorové léčby.

Základní údaje

Univerzita Karlova

Věda

28.7.2026

• Univerzita Karlova
• rakovina
• proteiny

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR s hlubokým smutkem sděluje, že ve čtvrtek 23. července 2026 tragicky zahynul náš vynikající kolega, učitel, mentor a přítel, prof. Pavel Jungwirth.

Základní údaje

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Věda

27.7.2026

• ÚOCHB
• chemie

Toxické látky, které se pod zkratkou PFAS skrývají, kolují v krvi každého z nás. Dokonce i v žilách nenarozených dětí. A důvod? Naše láska k nepřilnavým pánvím, pečicím papírům nebo nepromokavému oblečení.

Základní údaje

Akademie věd ČR

Věda

26.7.2026

• ekologie
• Mikrobiologický ústav
• AV ČR

Studie odborníků z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice ukázala, že duševní onemocnění některého z rodičů představuje významný rizikový faktor pro psychické zdraví dítěte. Přesto tyto děti zůstávají často přehlíženou skupinou. Alarmující je, že až třetina z nich již sama čelí psychiatrické diagnóze. Odborníci upozorňují, že preventivní přístup zaměřený na celou rodinu je v tomto ohledu zásadní. Mezinárodní projekt ChildTalks+ si dal za cíl situaci zlepšit.

Základní údaje

Univerzita Karlova

Věda

26.7.2026

• Univerzita Karlova
• psychologie

Rozkládající se organická hmota významně ovlivňuje život v půdě, pro rostoucí kořeny však může představovat nebezpečné prostředí. Mezinárodní tým vědců vedený Yuzhou Zhangem z čínské Northwest A&F University spolu s Jiřím Frimlem, českým vědcem působícím na Institute of Science and Technology Austria, popsal nový způsob reakce rostlin. Takzvaný saprotropismus umožňuje kořenům měnit směr růstu a vyhýbat se rozkládajícím se zbytkům rostlin. Na živočišnou hmotu však stejným způsobem nereagují.

Základní údaje

ERC

Věda

25.7.2026

• ERC
• Rakousko
• biologie

Vědci z Katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého vyvinuli novou metodu, která s využitím umělé inteligence dokáže z rozmazaných snímků získat detaily, jež jsou pro běžné optické přístroje prakticky neviditelné. Stejný model umělé inteligence přitom dokáže zpracovávat obrazy vzdálených hvězd i jednotlivých molekul, aniž by bylo nutné jej přizpůsobovat konkrétnímu dalekohledu nebo mikroskopu.

Základní údaje

Univerzita Palackého v Olomouci

Věda

24.7.2026

• Univerzita Palackého v Olomouci
• vesmír
• umělá inteligence

Měření v molekulární biofyzice pomáhají vědcům porozumět tomu, jak se biomolekuly chovají, jak se jejich vlastnosti projevují v biologických procesech a jak interagují s jinými biomolekulami nebo malými molekulami, což umožňuje například vývoj léčiv cílených na konkrétní biologické mechanismy. Výsledkem těchto experimentů jsou nejen závěry publikované ve vědeckých článcích, ale také rozsáhlé soubory surových dat, které mohou mít hodnotu i dlouho po skončení původního výzkumu.

Základní údaje

EOSC CZ

Věda

23.7.2026

• databáze
• EOSC
• Biotechnologický ústav AV ČR
• biofyzika

Prachové znečištění v Evropě roste a může stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší i zdraví obyvatel. Na tuto skutečnost upozorňuje mezinárodní studie publikovaná v renomovaném časopisu Nature. Na výzkumu se podíleli vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, kteří poskytli dlouhodobá měření atmosférického aerosolu z Národní atmosférické observatoře Košetice. Jejich měření jsou jedním z nejcennějších datových souborů svého druhu ve střední a východní Evropě.

Základní údaje

Akademie věd ČR

Věda

22.7.2026

• klima
• AV ČR

Objekty na hranici mezi planetami a hvězdami přinášejí nový pohled na to, jak se masivní tělesa mohou dostat na velmi krátké oběžné dráhy. Ve studii vedené českým vědcem z Astronomického ústavu AV ČR, ve spolupráci s Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics a chilskou Universidad Adolfo Ibáñez, astronomové ukazují, že krátkoperiodičtí hnědí trpaslíci a horké Jupitery sice pravděpodobně nevznikají stejným způsobem, ale mohou sdílet podobnou migrační cestu v mladých protoplanetárních discích.

Základní údaje

Akademie věd ČR

Věda

19.7.2026

• vesmír
• AV ČR
• Astronomický ústav AV ČR

Mezinárodní tým vedený výzkumníky z CEITEC Masarykovy univerzity jako vůbec první zjistil, že virus klíšťové encefalitidy není tak dokonale uspořádaný, jak se dosud myslelo. Na jeho povrchu se nacházejí místa, kde chybí část proteinového obalu a kde je virová membrána odkrytá. Právě tato neúplnost částic ukázala, že přeuspořádání povrchových proteinů nezačíná najednou na celém viru, ale v jednom místě, odkud se postupně šíří po jeho povrchu. Objev zároveň naznačuje, že stejné principy platí i pro celou skupinu flavivirů, kam patří také viry dengue, Zika nebo žluté zimnice.

Základní údaje

CEITEC

Věda

18.7.2026

• CEITEC
• Masarykova univerzita
• mikrobiologie