hlavní partner portálu
Propojený systém evropských výzkumných infrastruktur má být schopný reagovat na velké společenské výzvy. V rámci rakouského předsednictví Rady EU byla v úterý 11. září ve Vídni představena 5. strategická zpráva a aktualizace Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).
Větší propojení vědecké práce s procesem tvorby politik by společnosti pomohlo. To si alespoň myslí podstatná část odborníků. Je třeba naučit vědce lépe komunikovat s tvůrci politik a také pro ně tuto práci zatraktivnit. Zapojit by se měli i mladí vědci.
Evropská výzkumná rada (ERC), Evropská komise a 11 národních organizací financujících vědu v Evropské unii udělaly významný krok, který podporuje cíl otevření vědy do roku 2020. Národní agentury Spojeného království, Francie či Nizozemska se zavázaly, že u jimi financovaných projektů budou od 1. ledna 2020 požadovat okamžitý otevřený přístup.
Z analyzovaných 175 tisíc článků publikovaných v predátorských časopisech pocházelo několik stovek studií od akademiků z nejprestižnějších vysokoškolských institucí jako je Harvard, Yale nebo Stanford. I díky nim může mít jedna z organizací využívajících predátorské praktiky roční příjmy ve výši 4 milionů amerických dolarů.
Schválení dohody o odchodu Velké Británie z Evropské unie zatím není na obzoru. Objevují se přitom názory, podle kterých může mít brexit pro tamní vědu horší důsledky, než se původně předpokládalo. Co by to znamenalo pro vědu evropskou? A je opravdu důvod k obavám?
Vědci ve Spojených státech byli v průzkumu dotazováni na situaci ve federálních vědeckých agenturách. Zpráva z výzkumu obsahuje silné pojmy jako úbytek zaměstnanců, politické vměšování či cenzura. Je známo, že pro Donalda Trumpa nejsou zájmy vědy těmi nejdůležitějšími. Jak to oblast výzkumu a vývoje v USA ve skutečnosti ovlivňuje?
Síť vysokých škol zvaná Universitas 21 (U21) sponzoruje vydání již sedmého žebříčku, který každoročně hodnotí 50 nejlepších vysokoškolských systémů na světě. Mezi ně patří i ten český, který se letos umístil na 27. místě. I přes zhoršení pozice je Česká republika stále před dalšími státy Visegrádské skupiny, Itálií nebo Slovinskem.
Vědci z menších a méně rozvinutých států Evropské unie spolupracují ve větším měřítku se zahraničními kolegy. Naopak nejvýznamnější státy v oblasti výzkumu a vývoje mnohem více využívají domácí spolupráce. Slovinsko a Česká republika se tomuto trendu mírně vymykají.
Novému žebříčku Academic Ranking of World Universities (ARWU) společnosti ShanghaiRanking Consultancy tradičně dominují univerzity ze Spojených států. Ty obsadily 16 z prvních 20 míst. Do žebříčku zaměřeného především na kvalitu výzkumu se letos dostalo i 7 českých vysokých škol – o 3 více než vloni. Nepočítaje „nováčky“, z českých institucí si polepšila také Masarykova Univerzita.
Duševní zdraví studentů a výzkumníků je stále častějším předmětem diskuzí o pracovním prostředí ve vědě a výzkumu. A to z dobrého důvodu – podle průzkumů se totiž ukazuje, že prostředí vědy má na duševní zdraví vážné dopady. Jedním z problémů, který situaci ještě zhoršuje, je i stigmatizace těchto problémů.
