Spása z Dejvic pro miliony lidí, miliardy pro českou vědu. Čím byl výjimečný Antonín Holý?
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Antonín Holý, jeden z nejvýznamnějších českých vědců, by dnes oslavil 90. narozeniny. Unikátní pohled na člověka, který svými objevy zásadně změnil léčbu onemocnění AIDS a hepatitidy B, přinášíme prostřednictvím svědectví lidí, kteří s ním spolupracovali a pojilo je s ním osobní pouto. Díky této zkušenosti Holého představují nejen jako fenomenálního vědce, ale i jako ředitele, kolegu a kamaráda. V neposlední řadě nastiňují význam a přínos jeho objevů pro českou vědu.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Věda
Dalekohledy zachytily záblesk osm miliard let vzdálené galaxie poháněné černou dírou
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Déle, než existuje Slunce a Země, letělo vesmírem záření, které nyní zachytily dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro OP 313 poháněné obří černou dírou. Žádné vzdálenější aktivní galaktické jádro v oboru velmi vysokých energií dosud nikdo nepozoroval.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Od umělé inteligence přes robotiku až po vesmírné technologie. Týden inovací představuje řečníky
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 3.10.2026
- Textové pole: Inovation Week
Umělá inteligence už dávno není pouze tématem výzkumných laboratoří. Mění zdravotnictví, způsob práce i fungování firem a stále častěji se propojuje s fyzickým světem prostřednictvím robotiky. Zároveň se nové technologie dostávají do oblastí, které ještě před několika lety působily jako sci-fi – od humanoidních robotů až po řešení pro využití ve vesmíru.
Blesky na Jupiteru znějí pozemským pozorovatelům jako hvízdání
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Bouřlivý obr Sluneční soustavy nese jméno mocného antického boha Jupitera. Vlastnosti blesků na této planetě pomáhá z Prahy odhalovat japonský vědec Masafumi Imai z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Stavbou observatoře v rodném Kóči si splnil sen a do svého bádání zapojuje i talentované středoškoláky.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Po pěti stoletích opět vcelku. Na Západočeské univerzitě v Plzni zkompletovali historický louskáček ořechů
- Autor článku: ne
- Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni
Šestnáct generací čekal na svou obnovu, díky expertům z výzkumného centra RTI Západočeské univerzity v Plzni se dočkal. Polovinu historického louskáčku na ořechy objevili plzeňští archeologové už koncem minulého století. Až s pomocí moderních technologií se mu letos podařilo vrátit původní vzhled. Muzea ho vystaví příští rok.
- Základní údaje
- Západočeská univerzita v Plzni
- Věda
Geologové objevili v hlubinách ostravsko-karvinských dolů nový minerál
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
Na povrchu solných krápníků hluboko v ostravsko-karvinských dolech objevili vědci dosud neznámý minerál. Králíkit, jak jej pojmenovali, je natolik drobný, že jej nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem. K jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod včetně měření na synchrotronu. Na výzkumu spolupracovali geologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií Univerzity Palackého v Olomouci, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Univerzity v Jeně a Technologického institutu v Karlsruhe.
- Základní údaje
- Univerzita Palackého v Olomouci
- Věda
Světlo pomáhá dozrávání buněk sítnice. Vědci jej přitom v laboratorních modelech dosud opomíjeli
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
Ačkoliv sítnice v našem oku slouží k zachycování světla, její laboratorní modely tráví většinu svého vývoje paradoxně ve tmě. Nová studie vědců z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity ukazuje, že právě světlo podporuje dozrávání světločivných buněk sítnice – fotoreceptorů. Zjištění může přispět k lepšímu modelování dědičných onemocnění oka nebo k testování nových léčiv.
- Základní údaje
- Masarykova univerzita
- Věda
Lucie Vendelová Jirásková: Egyptoložka pečující o paměť Abúsíru na papíře i v cloudu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy vydala v letech 2021 a 2024 dvě knihy, které nesou shodný název „Zmizelé horizonty“. Autorkou knih je egyptoložka Lucie Vendelová Jirásková. První díl se věnuje expedicím českých egyptologů z let 1959 až 1989 a druhý nahlíží fotografické snímky z let 1990 až 2024.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Věda
Vesmírné cvrlikání má svůj řád. Čeští vědci odhalili, kdy a kde se ozývá
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Vesmír kolem nás mluví jazykem, kterému začínáme rozumět. Není tichý a prázdný, jak se zdá. Elektromagnetické vlny ve stejném rozsahu kmitočtů jako zvuky, které slyšíme, zásadně ovlivňují vnější radiační pás naší planety. Právě v něm satelity pro televizní vysílání a telekomunikace pracují. Nová studie českých vědců z Akademie věd a Univerzity Karlovy publikovaná v časopise Nature Communications ukazuje, že tyto vlny se v čase i prostoru řídí překvapivě pevným řádem.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Nature stáhl spornou studii o zpěvu zebřiček po kritice vědců z České zemědělské univerzity
- Autor článku: ne
- Zdroj: Česká zemědělská univerzita v Praze
Prestižní vědecký časopis Nature v dubnu 2026 stáhl studii o zpěvu samců zebřiček, která v něm v roce 2024 vyšla. Ke stažení přispěla důkladná kritická analýza ornitologa Martina Bully z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze a jeho zahraničních kolegů, kteří na chyby ve studii upozornili už rok a půl předtím. O kauze podrobně informoval i prestižní investigativní portál Retraction Watch.
- Základní údaje
- Česká zemědělská univerzita v Praze
- Věda
Mohou městské květnaté louky sloužit jako opatření na změnu klimatu?
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
S postupující změnou klimatu a rostoucí urbanizací nabývá městská zeleň stále většího významu. Jednou z možností, jak tradiční městskou zeleň obohatit, jsou květnaté louky. Vedle podpory biodiverzity mohou přispívat i k estetické kvalitě veřejných prostranství a psychické pohodě obyvatel. Zároveň se nabízí otázka, zda a do jaké míry mohou přispívat také k adaptaci města na horko a sucho.
- Základní údaje
- Univerzita Palackého v Olomouci
- Věda
Strana 3 z 463
