Současná situace kolem zákona o evidenci zahraničních vazeb či zahraniční finanční podpory mi připomíná covidové déjà vu či otočky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Návrhy legislativy se každou chvíli mění. Článek, který jsme měli připravený k vydání na úterý 24. března 2026, jsme museli v pondělí večer po jednání vlády stahovat ze systému, abychom se k němu ve středu mohli zase vrátit, neboť návrh – zatím v nejasné podobě – je opět na stole. Proč je to špatně?
Zdravotní data slouží nejen k péči o pacienta či medicínskému výzkumu, ale i ke zvýšení efektivity systému. Analýzou zdravotních dat za účelem zefektivnění zdravotnického systému se zabývá vědní obor Health Economics and Outcomes Research. V českém prostředí je nejviditelnějším výzkumníkem v tomto oboru Jakub Hlávka z Masarykovy univerzity. Co jeho obor obnáší?
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Zdravotní data patří k nejcitlivějším, ale zároveň nejcennějším zdrojům pro výzkum. Jak vznikající Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS) promění přístup výzkumníků k datům, co to znamená pro české instituce a proč je důležité budovat důvěru veřejnosti? O tom v rozhovoru mluví Zdenka Dudová, která se na Masarykově univerzitě věnuje mezinárodním projektům v oblasti zdravotních dat, dlouhodobě působí i v evropských iniciativách a vede pracovní skupinu Citlivá data iniciativy EOSC CZ.
V časných fázích Alzheimerovy choroby se mění důležitý protein tau, který vytváří ochrannou vrstvu kolem vnitřní kostry neuronu. Se změnou ztrácí svou funkci a neuron umírá. Nový pohled na začátky nemoci, popsaný česko-francouzským vědeckým týmem, odhaluje molekulární důsledky změn proteinu tau, otevírá cesty k novým strategiím diagnostiky a léčby raných stadií Alzheimerovy choroby a dalších příbuzných nemocí.
Mezinárodní tým vědců publikoval v prestižním časopise Nature Communications studii, která ukazuje, že mozek dětí narozených s rozdílem horní končetiny prochází výraznou reorganizací už v raném věku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze , kteří vyvinuli výpočetní model vysvětlující mechanismus těchto změn.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Představme si fiktivní výzkumnici Lenku, která zkoumá chronickou lymfocytární leukémii. Potřebuje k tomu rozsáhlý dataset s údaji o pacientech – ideálně i z dalších evropských zemí. Naráží ale na zásadní problém: jak se k takovým datům dostat a jak je zpracovat, když nejsou v jednotném formátu ani jazyce? Kolem roku 2030 by se tato situace mohla změnit díky evropskému nařízení o zdravotních údajích EHDS. Co toto nařízení přináší?
Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezóně v daném regionu, ale také globálně tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody či nevýhody konkrétních produkčních oblastí.
Více než polovina příjemců projektů programu Horizont Evropa považuje výpočet způsobilých osobních nákladů za příliš složitý, problém mají už s vyhledáním vhodné výzvy a přípravou žádosti. Ukazuje to nová evropská analýza založená na 1360 odpovědích organizací napříč Evropou. Právě zkušenosti s administrativní náročností některých pravidel se zároveň promítají do rostoucí otevřenosti příjemců vůči zjednodušeným formám financování, zejména projektům financovaným formou lump sum, které mohou snížit administrativní zátěž a omezit riziko finančních chyb.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Přečtěte si o změnách, které navrhuje Parlament pro FP10, proběhlém V4 školení nebo nových příručkách k digitálnímu vzdělávání pro učitele. Můžete se také stát vedoucím výzkumníkem kompetenčního centra nebo se dozvědět, kdo vyhrál DigiEduHack 2025.
Eva Navrátilová v rozhovoru přibližuje unikátní propojení mezinárodního filmového festivalu populárně-vědeckých filmů AFO v Olomouci s Univerzitou Palackého, které studentům nabízí nenahraditelnou praxi. Vysvětluje, jak populární dokumenty bourají bariéry mezi vědou a veřejností a proč je pro festival klíčová udržitelnost i stabilní zázemí pro tvůrčí tým.
Strana 3 z 771