Publikovat v prestižním vědeckém časopise není jednoduché. V oboru managementu se míra zamítnutí běžně pohybuje mezi 90 a 95 %. Co ale rozhoduje o tom, zda recenzent doporučí článek přijmout, nebo zamítnout?
Ondřej Bezdíček vyučuje psychologii na Univerzitě Karlově. V rozhovoru se kriticky vyjadřuje k úrovni psychometrických nástrojů, které se používají pro diagnostiku lehkého mentálního postižení: „Mnohé významné testy nejsou kvalitně normované na českou populaci, natož například na populaci romskou. Stát by měl nést odpovědnost za to, že negarantuje statisticky ověřené standardy pro vyhodnocení psychologického vyšetření. Velmi špatná diagnostická praxe ukazuje na selhání kontrolních mechanismů,“ říká Bezdíček.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Vědci z výpravy do Antarktidy se v pátek 20. března vrátili zpět do Česka. V sedm hodin večer dorazili k Janáčkovu divadlu v Brně. Hlavní část expedice MENDEL pokračovala nejen v monitoringu klimatu a sledování změn ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy a dalších ekosystémů.
V posledních dvou letech se na postdoka vydaly čtyři biochemičky s doktoráty z Prahy, každá do jiného koutu světa: do USA, do Japonska, do Německa a do Jihoafrické republiky. Jak se jim tam bádá a žije? Jaké jsou mezi zeměmi rozdíly a na co si dát pozor? O tom se dočtete v blogu Jany Pilátové (Lawrence Berkeley National Laboratory, USA), Karolíny Honzejkové (Okinawa Institute of Science and Technology, Japonsko), Veroniky Vetýškové (Leibniz Institute for New Materials, Německo) a Terezie Ticháčkové (Stellenbosch University, Jižní Afrika).
Málokterá mobilní aplikace je v České republice tak rozšířená. Záchranka má na svém kontě už více než 3,5 milionů stažení. Denně ji použije přes 100 lidí, celkově jde už o více než 220 tisíc realizovaných kontaktů. Projekt, který začínal jako bakalářská práce studenta Vysokého učení technického v Brně Filipa Maleňáka, je dnes oficiální aplikací Zdravotnické záchranné služby, Horské služby a Vodní záchranné služby. A už dlouho není omezen jen na území České republiky: Záchranka je využívána i na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku, ve Finsku (tam však neběží vlastní servery Záchranky) a v německém Bavorsku.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Působí jako generální ředitel JRC – Společného výzkumného střediska Evropské komise. Do Prahy přijel v únoru slavnostně stvrdit první přesun přístroje z pracoviště JRC v Německu do jiného členského státu. Při té příležitosti jednal také s českými úřady o tom, jak prohloubit spolupráci a dostat Čechy do JRC. V JRC totiž působí jen 1 % českých zaměstnanců. V rozhovoru přibližuje smysl JRC, které poskytuje analýzy v otázkách jako je klimatická krize, jaderná energie či algoritmy sociálních sítí.
Software z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze umožňuje svařování bez složitého programování a reaguje na trend zakázkové výroby.
Mezinárodní vědecký tým s účastí postdoka z České zemědělské univerzity Shubhama Gautama vyvinul revoluční metodu pro vysoce výkonné 3D zobrazování hmyzu. Synchrotronová rentgenová mikrotomografie umožňuje vědcům nahlédnout do nitra mravenců coby ekologicky dominantní skupiny hmyzu v rekordním čase a v nebývalých detailech, přičemž zobrazuje jednotlivá svalová vlákna nebo klíčové podoblasti mozku.
„Pokud viru vezmeme ‚nejlepší mutace‘, můžeme ho oslabit,“ říká biochemik Jiří Zahradník, který vede virologickou laboratoř v BIOCEVu. Zkušenosti z prestižního Weizmannova institutu v Izraeli přetavil do výzkumu, jehož cílem je předpovídat mutace virů ještě dřív, než se objeví v populaci – a možná tak jednou pomoci zastavit další pandemii dřív, než vůbec začne.
Tuzemské subjekty se účastní zhruba 6 % projektů v programu Horizont Evropa, který mezi evropskými výzkumnými programy vyniká. Rovněž u menších programů LIFE, Digital Europe a podprogramu Kultura kreativní Evropy se tuzemské subjekty účastní podobnou měrou. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU se tuzemské subjekty podprůměrně účastní Inovačního fondu a Evropského obranného fondu. I v ostatních programech EU – podobně jako v programu Horizont Evropa – je výše nárokovaných prostředků EU tuzemskými subjekty výrazně ovlivněna koordinací projektů.
Strana 4 z 771