Univerzita pro Karlovarský kraj? Rozhoduje se o budoucnosti regionu

Dlouholeté diskuse dostaly v posledních letech konkrétnější obrysy: vzniknout by zde mohl samostatný vysokoškolský ústav nebo dokonce nová univerzita. Zastánci slibují rozvoj a udržení mladých lidí, kritici varují před finančními a personálními riziky.

Kraj bez univerzity

Karlovarský kraj čelí problému, který nemá žádný jiný kraj v České republice – na jeho území neexistuje samostatná veřejná vysoká škola. Nejbližší univerzitní centra jsou v Plzni, Praze nebo Ústí nad Labem. Většina mladých lidí proto odchází studovat mimo kraj a podle odhadů se zpět vrací jen malá část – z části i kvůli chybějícímu uplatnění v kraji. Nedostatek vysokoškolských příležitostí pak vytváří past nízkých mezd a odlivu mozků: mladí ambiciózní lidé odcházejí, region přichází o budoucí odborníky i o kupní sílu. Ročně region opustí přibližně 1200 mladých lidí kvůli studiu či práci, což podle některých odhadů může představovat ztrátu pro kraj zhruba ve výši 216 milionů korun na ušlých příjmech.

Podle posledního sčítání lidu z roku 2021 má Karlovarský kraj také nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v ČR – okolo 10 %. Pro srovnání, celostátní průměr vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je 18,7 %. Kraj má zároveň i vysoký podíl lidí pouze se základním vzděláním, kolem 18,4 %. Region tak čelí celé řadě problémů, které jsou způsobeny právě nedostatkem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v kraji. 

Historie vysokoškolského studia v Karlovarském kraji

Historicky se Karlovarský kraj pokoušel situaci zlepšit alespoň dílčími kroky. Působí zde několik poboček vysokých škol: Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) zajišťuje v kraji bakalářské programy na své Ekonomické a Pedagogické fakultě, Česká zemědělská univerzita nabízí přes své středisko v Chebu obor ochrany životního prostředí a v Sokolově je přítomna Vysoká škola zdravotnická s obory ošetřovatelství a zdravotnický záchranář. V kraji funguje i pobočka soukromé VŠ finanční a správní. 

V minulosti zde existovala také soukromá Vysoká škola Karlovy Vary (VŠKV, o.p.s.), která v letech 2000–2016 nabízela bakalářské studium například v oborech právo v podnikání, veřejná správa či sociálně-právní činnost. Tato škola však nezískala status univerzity a nakonec byla začleněna pod VŠ finanční a správní. Žádná veřejná vysoká škola v Karlovarském kraji historicky nevznikla. Naprostá většina tamních studentů tedy odjíždí za terciárním vzděláním jinam a nemalá část z nich se již do regionu nevrací.

Samostatná vysoká škola versus detašovaná pracoviště

Myšlenka zřídit v Karlovarském kraji vlastní veřejnou vysokou školu se objevuje opakovaně již od 90. let, dosud ale všechny pokusy ztroskotaly. Teprve v posledních letech nabralo úsilí na intenzitě. V srpnu 2023 podepsali ministr školství, hejtmanka Karlovarského kraje a prezident Hospodářské komory ČR Memorandum o spolupráci při přípravě profesně zaměřeného vysokoškolského vzdělávání v kraji. Následně kraj zřídil expertní spolek ACADEMUS, který sdružuje osobnosti se zkušenostmi z akademické sféry (patří k nim například bývalý rektor VŠE Richard Hindls či rektor VŠTE České Budějovice Marek Vochozka), a který má kraji pomoci s odbornou přípravou školy. 

Založení nové veřejné vysoké školy v ČR vyžaduje schválení zvláštního zákona Parlamentem ČR. Karlovarský kraj proto využil svého práva předložit Poslanecké sněmovně návrh zákona o zřízení „Vysoké školy Karlovarského kraje“ se sídlem v Karlových Varech. Tento návrh kraj podal počátkem roku 2025. Vývoj však provázely politické třenice: tehdejší hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) veřejně obvinila ministra školství Mikuláše Beka (STAN), že couvl od původní podpory projektu a „porušil slib“. Ministr Bek kontroval, že kraj nerespektoval doporučení ministerstva a předložil legislativně vadný návrh zákona – vláda k němu v březnu 2025 proto zaujala negativní stanovisko. Ministerstvo školství podle ministra Beka místo toho navrhlo alternativní cestu: rozšířit působení Západočeské univerzity, která už v kraji má několik odloučených pracovišť, namísto zakládání zcela nové instituce. Tento postup by byl údajně efektivnější organizačně i ekonomicky.

Zastupitelstvo Karlovarského kraje v květnu 2025 ovšem jednomyslně potvrdilo, že na své zákonodárné iniciativě trvá, a schválilo výzvu ministrovi školství, aby celý návrh podpořil.  Zároveň kraj ujistil ZČU v Plzni, že záměr vlastní školy nemá ohrozit stávající pobočky ZČU v regionu, a naopak odsouhlasil další spolupráci – například možnost zřídit v Karlových Varech „vysokoškolský ústav“ pod hlavičkou ZČU jako dočasné řešení. 

Diskuse se přenesla i na celostátní úroveň. Prezident Petr Pavel při návštěvě kraje v červnu 2024 prohlásil, že: „bez vysoké školy nelze problémy regionu řešit“ a vyjádřil, že by bylo vhodné, aby se o celou věc aktivně zasadila i vláda. 

„Je důležité, aby zaznělo, že vláda chce, aby vysoká škola v kraji vznikla. Je na ni navázáno mnoho dalšího, například výzkum, věda, firmy s vyšší přidanou hodnotou, a také zájem mladých lidí v regionu zůstávat,“ řekl prezident.

Vláda i ministerstvo školství zatím formálně preferují posílení existujících škol před zakládáním nové. Nicméně ministr Bek v září 2025 připustil, že je ochoten podpořit změnu zákona, která by založení VŠ v Karlovarském kraji umožnila – ovšem s přihlédnutím ke kvalitní přípravě celého projektu. 

Za nově vzniklou vládu se k otázce vysoké školy v Karlovarském kraji vyjádřila ministryně financí Alena Schillerová (ANO): „Hnutí ANO se staví k vzniku veřejné vysoké školy v Karlovarském kraji dlouhodobě pozitivně." 

Rozvoj spolupráce v oblasti lázeňství, wellness i digitálních technologií

K jednáním se připojily vedle již výše zmíněných, v regionu zavedených vysokých škol, i další akademické instituce. Například Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy připravuje založení regionálního ústavu v Karlovarském kraji. „Naši fakultu oslovil Karlovarský kraj s nabídkou možné spolupráce při realizaci pregraduálních studijních programů. Předběžná představa počítá se zřízením vysokoškolského ústavu,“ uvedl děkan fakulty Miroslav Petr pro VědaVýzkum.cz. Fakulta podle děkana aktuálně pracuje na přípravě memoranda. Výuka by podle plánu mohla začít v akademickém roce 2027/2028. „Pobočka FTVS v Karlovarském kraji plánuje nabízet studijní programy, které budou dlouhodobě udržitelné. Cílem je vytvořit stabilní nabídku, která bude úzce propojena se segmentem rehabilitace a lázeňství, což jsou charakteristické oblasti Karlovarského kraje,” dodal děkan Petr.  

Právě spojení s lázeňským sektorem, který je pro kraj typický, je atraktivní pro řadu vysokoškolských pracovišť. Samotné lázeňství se však dlouho chápalo spíše jako součást cestovního ruchu než jako seriózní vědní a ekonomický obor. To se postupně mění – v roce 2019 kraj zřídil Institut lázeňství a balneologie (ILaB), první veřejnou výzkumnou instituci na svém území (ta navazuje na tradici někdejšího Výzkumného ústavu balneologického, který byl zrušen v roce 1993). Právě Institut lázeňství a balneologie již nyní spolupracuje s Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT na výuce předmětu Fyzioterapie v lázeňství, při kterém výuka probíhá přímo v Karlových Varech. 

Ředitelka institutu Alina Huseynli je jednoznačně pro vznik samostatné vysoké školy v regionu. „Karlovarský kraj má jednoznačně velký potenciál v oblasti lázeňství a cestovního ruchu, v oborech, které jsou pro region tradiční, ale zároveň potřebují moderní přístup, inovace a nové technologie. Vedle toho vidím potenciál také v environmentálních oborech, které jsou klíčové pro udržitelnost, ochranu a správu přírodních léčivých zdrojů,“ řekla ředitelka ILab. Podle Aliny Huseynli region nabízí zcela unikátní příležitost k výzkumu, který by se věnoval objektivizaci účinků lázeňské péče. To podle ní umožní, aby region zůstal v lázeňství na špičce v celé Evropě. Samostatný rozhovor s Alinou Huseynli pro Vědavýzkum.cz si můžete přečíst zde.

Alina Huseynli: Lázeňskou léčbu chceme pomocí výzkumu objektivizovat

V Karlovarském kraji byl v roce 2019 zřízen Institut lázeňství a balneologie, který je momentálně jedinou veřejnou výzkumnou institucí v kraji. Po počátečních obtížích se jeho vedení ujala Alina Huseynli, která dokázala získat štědrou finanční podporu z EU, ta může pomoci nejen výzkumu v oblasti lázeňství, ale také rozvoji Karlovarského kraje.

Kromě výše zmíněných se už od akademického roku 2024/25 v Karlových Varech otevřely nové unikátní studijní programy. Západočeská univerzita spustila bakalářský program Kinantropologie – wellness specialista, zaměřený na pohybovou terapii a wellness. ZČU rovněž ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou a bavorskou technickou vysokou školou OTH Amberg-Weiden zahájila anglicky vyučovaný obor Management and Digital Technology.

Příležitosti i rizika vysoké školy v Karlových Varech

Zastánci založení veřejné vysoké školy v Karlovarském kraji uvádějí celou řadu pozitivních dopadů, které by takový krok mohl přinést. Krajská administrativa to shrnuje takto: rozšíření nabídky vysokoškolského studia by zvýšilo atraktivitu kraje, pomohlo zaměstnavatelům získat kvalifikované pracovníky, snížilo odliv mladých lidí, zvýšilo celkovou vzdělanost, přilákalo investory a nastartovalo další rozvoj regionu. Dalším argumentem je zlepšení dostupnosti odborných profesí v místě. Například Karlovarsko dnes akutně trpí nedostatkem lékařů (praktických i v nemocnicích), učitelů, techniků a dalších profesí, které je obtížné do regionu přilákat.

Vysoká škola by zároveň znamenala nové pracovní příležitosti, rozvoj služeb a oživení městského života. Přítomnost studentů by také mohla přinést pozitivní sekundární ekonomické efekty: díky nim by vznikly nové podniky, rozšířila by se kulturní nabídka, či povyrostla poptávka po bydlení. Podle spolku ACADEMUS jde i o otázku symbolickou – chybějící vysoká škola v jediném kraji v Česku je podle spolku symbolem dlouhodobé zanedbanosti regionu. 

Debata kolem karlovarské vysoké školy má ovšem i své skeptiky a odpůrce. Nejčastěji zaznívá otázka, zda je skutečně nutné a efektivní mít v každém kraji vlastní veřejnou univerzitu. Kritici varují, že nový projekt může být finančně velmi náročný. Karlovarský kraj má pouze 280 tisíc obyvatel, což je polovina oproti většině ostatních krajů. Podle kritiků je otázkou, zdali je kraj skutečně schopen naplnit samostatnou vysokou školu. Podle mapovací studie, jež pak jako podklad sloužila právě k zákonodárné iniciativě Karlovarského kraje, by se Vysoká škola kraje Karlovarského po 6 letech provozu (a po otevření všech plánovaných studijních programů) mohla pohybovat přibližně ve velikosti 700 až 2 700 zapsaných studentů. Výdaje ze státního rozpočtu proto studie odhaduje na 92 000 000 Kč (při 1800 studentech, což je podle studie optimální počet). 

S tím souvisí i další problém – riziko, že nebude možné zajistit dostatečnou kvalitu výuky, zejména z hlediska personálního obsazení pedagogických míst. Zejména se jedná o personální obsazení pedagogických míst, kde by bylo pravděpodobně třeba čerpat pedagogické kapacity i jiných vysokých škol. I proto tábor skeptiků spíše prosazuje myšlenku speciálního vysokoškolského ústavu nebo fakulty jiné VŠ v Česku. 

Otazník visí i nad oblastí demografie. Kraj se snaží zprovoznit otevření vysoké školy (či alespoň množství nových oborů) do roku 2027 kvůli populačně silným ročníkům, které budou opouštět střední školy. Problém ale je, že silnější ročníky maturantů sice kolem roku 2027 skutečně přijdou, ale následně jejich počet bude znovu klesat. Zůstává tak otázkou, zda bude o novou vysokou školu v budoucnu dostatečný zájem.

Evropský pohled: vysoká škola do každého kraje?

V evropském kontextu není zakládání univerzit v menších regionech neobvyklé. Ačkoli se myšlenka „univerzita do každého kraje“ může zdát přehnaná, v mnoha zemích existuje trend rovnoměrnějšího rozmístění vysokých škol z důvodů jednoznačných přínosů pro regionální rozvoj. Například v Polsku či na Slovensku vznikly po roce 1990 nové univerzity v dříve opomíjených městech. Ve Finsku a dalších skandinávských zemích jsou sítě vysokých škol a tzv. univerzit aplikovaných věd rozprostřeny i v odlehlejších regionech, aby každá část země měla přístup ke vzdělání a výzkumu. Také Německo v 60. a 70. letech zakládalo univerzity v menších městech. Cílem těchto politik bylo právě podpořit méně rozvinuté regiony, udržet tam mladé lidi a stimulovat místní ekonomiky. V mnohých případech se to osvědčilo – města jako Kaiserslautern či Tampere se díky vysokým školám proměnila v centra inovací.

Na druhou stranu není pravidlem, že každý menší region musí mít univerzitu. Záleží na administrativním členění země: například ve Francii nemá každý departement univerzitu, ale každý větší region už ano. V Rakousku také nemá každá spolková země plnou univerzitu (přesněji řečeno – spolková země Vorarlbersko vlastní univerzitu nemá, ale má Fachhochschule, vysokou školu aplikovaných věd). Bavorsko zase zvolilo cestu, kde řada technických vysokých škol má více kampusů v různých městech.

Evropské srovnání ukazuje, že otázka, zdali je zakládání regionálních VŠ ve všech krajích smysluplné či nikoliv, závisí na politických prioritách. Pokud je hlavním cílem politiky ekonomická efektivita a kvalita výuky, jako funkčnější přístup se ukazuje mít méně silných univerzit a do regionů raději posílat studenty na praxi nebo vyučovat vybrané kurzy distančně. Pokud je ale politickým cílem sociální soudržnost a ekonomický rozvoj regionu, založení vysoké školy v Karlových Varech tomu může významně přispět.  

Foto: Wikimedia