Dne 11. června publikovala moje kolegyně Kristýna Veitová na Facebooku NKC – gender a věda post týkající se
- Základní údaje
- Marcela Linková
- Názory a komentáře
Dne 11. června publikovala moje kolegyně Kristýna Veitová na Facebooku NKC – gender a věda post týkající se
Podle nového výzkumu Psychologického ústavu AV ČR mají vedoucí kateder a týmů ve STEM i SSH oblasti podobně pragmatický postoj k systému hodnocení a financování vědy a uplatňují obdobnou manažerskou logiku výkonu a odměny. Mají však diametrálně odlišné podmínky pro její uplatňování.
Pro komunikaci ve 21. století již nestačí, aby vědec vydal pouze článek v některém z uzavřených časopisů, za standardní se považuje zveřejnit také data, metadata a další potřebné informace. Open Science představuje nový moderní způsob, jak dělat výzkum a otevřít přístup k výzkumným výsledkům i datům prostřednictvím nových digitálních technologií a nástrojů, které vedou k posílení vědecké spolupráce.
V tomto stručném zamyšlení se hodlám věnovat dvěma nešvarům při výkladu pravidel veřejné podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, se kterými jsem se nedávno setkal, a které dle mého názoru vycházejí z neznalosti základních principů práva Evropské unie (EU).
Momentálně v druhé polovině května 2020 nevypadá svět z pohledu mladých firem příliš růžově. Bohužel se spolu s nimi v následujících letech poveze i zbytek ekonomiky. Relativně krátké výpadky v počtu a výkonnosti mladých firem mají totiž rozsáhlé a dlouhodobé makroekonomické dopady.
Otevřený přístup k výsledkům výzkumu (open access) představuje příležitost k akceleraci výzkumných aktivit. Zároveň však klade před vedení výzkumné organizace několik otázek, mezi nimi například ty, zda přínosy otevřeného přístupu převáží náklady s ním spojené a jak celou věc technicky a organizačně zajistit. Zatím nejasné cíle ze strany státu a požadavky ze strany poskytovatelů podpor přitom příliš nepomáhají.
Mezinárodní a mezisektorová spolupráce v oblasti vědy a výzkumu vede k lepším výsledkům a pokroku, což je známý fakt, o kterém není třeba diskutovat ani psát. Jaká je ale praktická stránka mobilit z úhlu pohledu personalisty či referenta zahraničních pracovníků na české univerzitě? A jak situaci zkomplikovala aktuální pandemie?
Mnozí si teď poklepou na čelo. Zamýšlet se nad nedostatky v oblasti internacionalizace vědy a terciárního vzdělávání v Česku v době uzavřených hranic se zdá nemístné až ironické. Na druhou stranu: Není možná vhodnější příležitosti. Nucená suspenze normality, všedního života a zajetých kolejí vyzývá k reflexi a představivosti, že věci mohou být jinak, píše Martin Kočí pro magazín Universitas.
Vzdělávání a výzkum nabraly v západních zemích stejný směr jako ekonomika: čistý kapitalismus. Chce tímto směrem jít i česká věda? Kdo má monopol na finanční podporu a myšlenky? A čím jsou poháněny vědecké diskuse? Clément Lafon Placette, francouzský akademik, který v současnosti působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, pokračuje ve své úvaze.
Soudobá koronavirová pandemie vede k zájmu veřejnosti nejen o všechny rozumné možnosti k jejímu zastavení nebo alespoň zpomalení, ale také o předpokládaný ekonomický propad ve vztahu k životní úrovni. Setkáváme se také se zjednodušenými úvahami, kdo za současnou situaci vlastně může.
Rut Bízková
Luboš Brabenec
Vladislav Čadil
Martin Dlouhý
Pavel Doleček
Martin Duda
Otakar Fojt
Ivan Foletti
Lukáš Kačena
David Karabec
Martin Fusek
Ondřej Havelka
Radim Hladík
Václav Hořejší
Jozef Hvorecký
Pavla Hubálková
Jiří Chýla
Miroslav Janeček
Marcel Kraus
Ladislav Krištoufek
Ondřej Machek
Vladimír Majer
Daniel Münich
Jiří Nantl
Eduard Petiška
Vlastimil Růžička
Martin Rychlík
Martin Srholec
Michael Šebek
Dalibor Štys
Jan Valenta
František Vácha
Martin Víta
Martin Vlach
Vladislava Vojtíšková
Jan Žižka
Jiří Zlatuška
Vojtěch Nosek
Jakub Čech