Co všechno unese kritika druhého pilíře kafemlejnku

Tento text je polemikou s článkem Dana Münicha „Co všechno unese druhý pilíř kafemlejnku“. V předchozím textu „Výběr excelentních výsledků – Pohled do kuchyně Panelu pro technické a informatické vědy“ věnované Panelu EP04 jsem podrobněji popsal jeho práci a metody, kritéria a postupy, které při výběru použil. Laskavému čtenáři doporučuji si nejprve tento text přečíst, protože na něj budu v dalším občas odkazovat.

Základní údaje

Michael Šebek

14.11.2016

• RVVI
• hodnocení
• metodika
• kafemlejnek

Co všechno unese druhý pilíř kafemlejnku

Úřad vlády zveřejnil výsledky Hodnocení'15 v II. pilíři kafemlejnku. U většiny výsledků však chybí solidnější odůvodnění toho, proč byl výsledek zařazen mezi excelentních 20 %. Řadu výsledků doprovází pouze vágní odkaz na bibliometrické údaje, někdy absentuje odůvodnění úplně a u nemalého počtu výsledků prostě není uvedeno nic. Nad tím, co bylo zveřejněno jako výsledek mnohaměsíčního úsilí expertních panelů, lze jen nevěřícně zakroutit hlavou.

Základní údaje

Daniel Münich

11.11.2016

• RVVI
• hodnocení
• metodika
• kafemlejnek

Výběr excelentních výsledků – Pohled do kuchyně Panelu pro technické a informatické vědy

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace nedávno na svém webu zveřejnila výsledky dalšího kola výběru excelentních výsledků podle Pilíře II Metodiky. Dá se očekávat, že výběr i jeho metodika budou opět předmětem mnoha debat a možná i kritiky. Tak aby měli kolegové o čem diskutovat, rozhodl jsem se podrobněji popsat práci hodnotícího panelu EP04 Technické a informatické vědy, který jsem již podruhé vedl.

Základní údaje

Michael Šebek

11.11.2016

• RVVI
• hodnocení
• metodika
• kafemlejnek

Co by (také) znamenalo ministerstvo vědy aneb souvislosti, o kterých se nemluví

Vláda před nedávnem schválila věcný záměr zákona o podpoře výzkumu, který zejména obsahuje návrh zřídit nové ministerstvo výzkumu, vývoje a inovací. To je deklarovaná hlavní ambice Pavla Bělobrádka jako místopředsedy vlády zodpovědného nyní za tuto oblast.

Základní údaje

Jiří Nantl

9.11.2016

Hodně drhnoucí kafemlejnek

Očekávání zbrusu nové metodiky hodnocení výzkumných organizací zvané Metodika 2017+ zastínilo skutečnost, že stále ještě probíhá hodnocení kafemlejnkové. Konkrétně Hodnocení'15 a Hodnocení'16. Poslední schválené je Hodnocení'14 zahrnující vědecké výsledky z dávných let 2009-2013. Pokud se nestane zázrak, bude i v roce 2017 ministerstvo školství našich cca 25 miliard veřejné podpory vysokým školám rozdělovat podle 3-7 let starých výsledků zatížených absurditami zavádění kafemlejnku.

Základní údaje

Daniel Münich

8.11.2016

Syková vystoupila z Učené společnosti

Profesorka a senátorka Eva Syková, kdysi mocná persona české vědy, se pozvolna vytrácí z vědeckého prostředí. Aféra kolem kmenových buněk, s níž přišla Česká televize, má řadu dozvuků.

Základní údaje

Martin Rychlík

7.11.2016

Zlín buduje "podnikatelskou univerzitu"

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) se vůbec poprvé prosadila do světového žebříčku nejlepšího tisíce vysokých škol. O její vnější tvář se návrhem několika budov postarala i slavná zlínská rodačka Eva Jiřičná – čestná doktorka UTB Zlín.

Základní údaje

Martin Rychlík

5.11.2016

Proč nemáme Nobelovky?

V souvislosti s nedávným týdnem udělování Nobelových cen se opět objevily úvahy o tom, proč tuto cenu občas nezíská i nějaký český vědec. Překvapilo mě, že dotazovaní vědci byli z této otázky na rozpacích a v podstatě neuměli odpovědět. Podle mého názoru je důvodem prostě recentní historie naší vědy a vědní politiky...

Základní údaje

Václav Hořejší

3.11.2016

Akademii věd chce vést profesorka Zažímalová

Po chemikovi je favoritkou na post předsedy Akademie věd ČR experimentální botanička a biochemička – profesorka Eva Zažímalová.

Základní údaje

Martin Rychlík

2.11.2016

• Akademie věd ČR

Doktorandská tragédie společného hrnce

Nehodnocení výzkumu a výzkumného prostředí na našich vysokých školách má mnohé neblahé vedlejší důsledky. Například nedobrý způsob státní podpory doktorského studia. Celková finanční podpora je na solidní úrovni, ale rozděluje se plošně s malým ohledem na kvalitu a solidnost studia. Výše přímé roční podpory jednoho doktoranda je tak na dobrých PhD programech mezinárodní úrovně v důsledku slepého rovnostářství směšně nízká.

Základní údaje

Daniel Münich

27.10.2016

• financování
• hodnocení
• PhD