Laboratoř

Výzkumníci z Německa, Brazílie a Spojených států řeší, kde by mohly bioplasty najít lepší využití než dosud. Tyto materiály se už hojně využívají v zemědělství, například do mulčovacích fólií. Perspektivní by ale mohlo být i jejich využití v obalovém průmyslu. Zatím však bioplasty nemají ideální mechanické vlastnosti, jsou mnohdy příliš křehké. A když se chemicky vylepší, nedokážou zase konkurovat cenově.

Základní údaje: Laboratoř; 28.6.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/1xMo3pxal2xlXFhL9bvyjY

Nová studie na horských gorilách ve Rwandě dokládá, že když tito lidoopi tvoří malé skupiny, samice méně často trpí infekcemi, jsou ale také méně často březí. Samci s intenzívnějšími sociálními vazbami naopak onemocní častěji.

Základní údaje: Laboratoř; 21.6.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/4OSDwglfSoic9Xbe0SXXNW

Studie z Illinois ukázala, že k úspěchu umělého oplodnění u prasat a skotu přispívají látky na bázi cukrů z vejcovodu samic. S nimi bylo 12 procent prasečích vajíček oplodněno už po 24 hodinách. Pokusy amerického týmu ukázaly, že tyto látky dokázaly prodloužit život spermiím krav a prasat. „Připojují se ke spermiím, které jsou pak odolnější,“ vysvětluje v pořadu Laboratoř reprodukční bioložka Kateřina Komrsková, která publikuje v oboru mezinárodně úspěšné studie.

Základní údaje: Laboratoř; 14.6.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/79Skd2nrx0ER9RL4sdb2ku

Původní obyvatelé amerického kontinentu trpěli leprou i kvůli jinému druhu mykobakterie, než jaký s sebou přivezli evropští kolonisté. Dokládá to výzkum, na kterém se podílely desítky evropských a amerických badatelů.

Základní údaje: Laboratoř; 7.6.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/21jYSFPhkpczToWyThpIPX

Němečtí a indičtí badatelé sepsali přehled udržitelných metod, které pomáhají zbavit ornou půdu škodlivých látek. Hromadí se v ní hlavně dusičnany, kovy, plasty nebo pozůstatky antibiotik. Kromě detoxikace tyto postupy přispívají ke kvalitě půdy, chrání ji před suchem a erozí.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 31.5.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/3YNE8TazG8XbQm8Mvylosh
Zdroj: Laboratoř

Z kůže nepříjemně páchnoucího čínského obojživelníka vědci izolovali peptidy, které teď testují jako případný nový lék. Žáby nemají šupiny, peří nebo chlupy jako plazi, ptáci a savci. „Musí mít proto v kůži chemické látky, kterými se chrání,“ vysvětluje herpetolog Václav Gvoždík.

Základní údaje: Laboratoř; 24.5.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/5C3ALMVEbHeq3Xhdt0Cjsh

V jednom z národních parků v kanadském městě Alberta vědci objevili dosud neznámý druh motýla ostruháčka (Satyrium curiosolus). 40 tisíc let žil v izolaci, stranou od ostatních druhů, jeho genetická výbava je tak velmi originální. Ochranáři se snaží zjistit, co s ním dělá klimatická změna.

Základní údaje: Laboratoř; 17.5.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/6iZ7tjz10q4bSn8sgSdBCK

Z některých malých savců se stávají invazní druhy. Při výzkumu stovek těchto zvířat – od stromových krys v jihovýchodní Asii až po potkany ve velkoměstech – vědci zjistili, že o úspěšnosti šíření daného druhu rozhodují hlavně jeho bakterie ve střevě.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 10.5.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/319nxYLnCCGX44btKg4XW8
Zdroj: Laboratoř

Naše imunita si z evoluce pamatuje i parazity, kteří nás už neohrožují. Stejný typ imunitní odpovědi ale provází alergie. Alternativu k současným léčivům nově vymýšlejí vědkyně z Bonnu. Snaží se vypnout spouštěč, který přehnanou alergickou reakcireakci vyvolává. „Dnes se úplně s parazity nesetkáváme a imunitní systém se občas nudí,” vysvětluje pro Laboratoř Českého rozhlasu Plus Jan Dobeš, objevitel nového typu buněk klíčových pro reakci naší imunity na mikroorganismy.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 3.5.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/1PgPME0Ebj9FBwv6t7qzr6
Zdroj: Laboratoř

Prožitá traumatická událost z války na sebe stáhne všechny emoce, ostatní potlačí. Nová studie z Varšavy uvádí, že každá válka výskyt posttraumatické stresové poruchy zdvojnásobí. „Traumatizovaným lidem se stává, že sami sebe prožívají bez emocí,“ potvrzuje psychiatr a neurovědec Jiří Horáček.