Laboratoř

Badatelé z univerzit ve švédském Lundu a ve Washingtonu rozpoznali v krvi látky, které odrážejí míru poškození mozku při Alzheimerově nemoci. Objev může být zásadní pro diagnostiku i budoucí rozhodování o tom, jak zacílit terapii.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 19.4.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/5Wc42tGCLREWPgTT7nFhwh
Zdroj: Laboratoř

Najdete-li zakrslá rajčata nebo jiné plodiny se žloutnoucími listy, častou příčinou je virus mozaiky okurek. Badatelé z Halle úspěšně vyzkoušeli nový způsob boje proti němu. Budoucí lék založili na rozbíjení molekul virové RNA.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 12.4.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/7xSuhYJrLaE62OXGP4CuTY
Zdroj: Laboratoř

Kanadští badatelé využili satelitní snímkování a elektronické obojky, aby prozkoumali skrytý život samic ledních medvědů s mláďaty. Od porodu do osamostatnění potomků žijí matky s medvíďaty ve sněhové noře. To, v jakém období mláďata vylezou, je přitom zásadní pro přežití všech jejích obyvatel.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 5.4.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/0MSTgRsls6wEvg2bBIHMzY
Zdroj: Laboratoř

Luskoun krátkoocasý patří ke kriticky ohroženým druhům, podobně jeho příbuzný luskoun ostrovní. Pomoci chránit je by mohlo to, že vědci přečetli celý jejich genom. U obou výzkum z Číny odhalil velkou genetickou rozmanitost, což je dobrý základ pro přežití.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 29.3.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/1mdHUvU37tQVgXPRBLspPz
Zdroj: Laboratoř

Moč velryb obohacuje oceány o živiny. Zvířata je načerpají v produktivních antarktických oblastech a dokážou takto vyvážet například dusík nebo fosfor do tropů. Na různých místech světa se voda v oceánu liší obsahem živin, v posledních letech v ní chybí hlavně dusík.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 22.3.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/5HfeAKE6tK67vvEIut28gp
Zdroj: Laboratoř

Biomedicínští inženýři z univerzity Johnse Hopkinse vyvinuli robotickou ruku, která dokáže lépe rozpoznat a uchopit běžné předměty. Pohyb každého prstu řídí elastické klouby. Podněty jí dává umělá inteligence, která také vyhodnocuje její vjemy.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 15.3.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2N8U9saTcDyVRRqfbcKoNg
Zdroj: Laboratoř

Lesy, ve kterých žije aspoň pět druhů stromů, mají mnohem větší kapacitu ukládat uhlík než monokultury, třeba les plný smrčků. Plyne to z mezinárodní studie vedené vědci univerzity v německém Freiburgu. Rozmanitý les, kde bývají stromy různě vysoké a různého věku, vyplní prostor biomasou lépe, než pokud les tvoří pouze jediný druh, třeba smrková monokultura.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 8.3.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/3lDJJCOdr8nyvlWgqVTZDL
Zdroj: Laboratoř

Emuové měli donedávna pověst nejhloupějších ptáků na světě. Vědci z Bristolu ale zjistili, že podobně jako další velcí opeřenci, nanduové, si někteří z nich poradí i se složitějšími úkoly. Jeden nandu dokázal využít novou a efektivní cestu, aby se dostal k potravě, která nenapadla ani experimentátory. Podobně, byť očekávaným způsobem, to zvládli emuové. Pštrosi tak úspěšní nebyli.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 1.3.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/7nxU7Tjm2mmzcqSeicuzxb
Zdroj: Laboratoř

Desítky tisíc druhů rostlin jsou jedlé, pěstujeme jich ale jen pár set. Vědci se teď snaží kultivovat nové kvůli změně klimatu. K úspěšnému zdomácnění rostlin před 12 tisíci lety přispěly chutné plody a schopnost růst na poli.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 22.2.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/751Gf7tU6YURfTLGQcrQk0
Zdroj: Laboratoř

Evoluční antropologové z Vídně a Harvardu zkoumali DNA obyvatel Evropy či Asie, kteří mluvili indoevropskými jazyky. Nálezy od éry lovců a sběračů téměř do začátku letopočtu je přivedly k dosud neznámé kultuře obyvatel Kavkazu a dolního Povolží. Na objev podobného významu čekala věda 200 let.