Laboratoř

Lesy, ve kterých žije aspoň pět druhů stromů, mají mnohem větší kapacitu ukládat uhlík než monokultury, třeba les plný smrčků. Plyne to z mezinárodní studie vedené vědci univerzity v německém Freiburgu. Rozmanitý les, kde bývají stromy různě vysoké a různého věku, vyplní prostor biomasou lépe, než pokud les tvoří pouze jediný druh, třeba smrková monokultura.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 8.3.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/3lDJJCOdr8nyvlWgqVTZDL
Zdroj: Laboratoř

Emuové měli donedávna pověst nejhloupějších ptáků na světě. Vědci z Bristolu ale zjistili, že podobně jako další velcí opeřenci, nanduové, si někteří z nich poradí i se složitějšími úkoly. Jeden nandu dokázal využít novou a efektivní cestu, aby se dostal k potravě, která nenapadla ani experimentátory. Podobně, byť očekávaným způsobem, to zvládli emuové. Pštrosi tak úspěšní nebyli.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 1.3.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/7nxU7Tjm2mmzcqSeicuzxb
Zdroj: Laboratoř

Desítky tisíc druhů rostlin jsou jedlé, pěstujeme jich ale jen pár set. Vědci se teď snaží kultivovat nové kvůli změně klimatu. K úspěšnému zdomácnění rostlin před 12 tisíci lety přispěly chutné plody a schopnost růst na poli.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 22.2.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/751Gf7tU6YURfTLGQcrQk0
Zdroj: Laboratoř

Evoluční antropologové z Vídně a Harvardu zkoumali DNA obyvatel Evropy či Asie, kteří mluvili indoevropskými jazyky. Nálezy od éry lovců a sběračů téměř do začátku letopočtu je přivedly k dosud neznámé kultuře obyvatel Kavkazu a dolního Povolží. Na objev podobného významu čekala věda 200 let.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 15.2.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/5zpBVuMbrvR19qQCnsjf8e
Zdroj: Laboratoř

Pití sladkých nápojů může vést k rozvoji diabetu. Jak plyne ze studie na hispánské populaci v USA, souvisí to se změnou látek, které vylučují naše střevní bakterie. U lidí, kteří konzumovali dva a více těchto nápojů denně, našli vědci například méně metabolitů ze zpracování vlákniny.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 8.2.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/3h8VYrQaibu5qHwQn5VmNj
Zdroj: Laboratoř

Rostlinám, které ohrožují invazní trávy, někdy pomůže, když se daná louka prostě jen shrabe, uvádí nová studie z Kalifornie. Semena totiž po odstranění tlejícího odpadu dokážou lépe klíčit a rostliny dorůst. Autoři studie v časopise Restoration Ecology vyzdvihují, že taková metoda by byla levná i ekologická, není třeba používat herbicidy. Pomůže také opylovačům.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 1.2.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2sW9gh42fuQW41GfcmJVvX
Zdroj: Laboratoř

Vědci se snaží zjistit, proč je ptačí chřipka smrtelná pro kuřata nebo kočky, zatímco krávy ji obvykle zvládnou. „Vazba povrchových bílkovin viru chřipky je velmi silná,“ vysvětluje virolog Libor Grubhoffer. Ptačí chřipka mezi savci koluje prokazatelně od jara 2024, vědci od té doby zjistili, že ptačí může přeskočit na úplně různé druhy savců. V Itálii ji popsali už v 19. století jako ptačí mor.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 25.1.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/6f2ajTaDyb94ZzQPHSJHIW
Zdroj: Laboratoř

Vnější ucho člověka evolučně souvisí se žábrami ryb a mořských členovců. Máme s nimi společnou elastickou chrupavku i regulátory, které řídí přepis genů do bílkovin. Zjistil to vědecký tým pod vedením badatelů z univerzity v Jižní Karolíně.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 18.1.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/6gK9KXREMlBv9pzYsAWS4L
Zdroj: Laboratoř

Badatelům z londýnské Queen Mary University a dalších pracovišť se podařilo vložit do myší dědičnou informaci jednobuněčného organismu – trubénky. Dokázali, že se v nich dokážou uchytit geny, které mají savcí, včetně člověka, s trubénkami společné.

Základní údaje: Laboratoř; Laboratoř; 11.1.2025

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/7AxKeDurZqafVMiIvmHfsk
Zdroj: Laboratoř

Zdravá strava může přispět ke zmírnění chronické bolesti, zvláště u žen. U mužů byl efekt zvoleného jídelníčku slabší. Doložili to australští badatelé. Zmíněný efekt se nejspíš váže na protizánětlivé a antioxidační účinky zeleniny, ovoce, obilnin či další zdravé stravy.