Åsmund Asdal: Díky špicberskému úložišti mohla Sýrie obnovit zničenou genovou banku

Jaké je hlavní poslání Globálního úložiště semen na Špicberkách?

Naší misí je ukládat duplikáty vzorků semen, které jsou uchovávány v genových bankách celého světa. Mnoho z nich ztratilo vzorky kvůli válkám a konfliktům, záplavám, požárům, dokonce i nedostatku elektřiny. Je důležité, aby genové banky měly kopie stejných genotypů na více místech. Úložiště semen je tedy jakousi černou skříňkou. Uložíte si kopie svých cenností a pokud je potřebujete, můžete je odtud získat zpět.

Můžete uvést nějakou konkrétní situaci, kdy byla semena ze Špicberk použita k obnově sbírek ohrožených katastrofami?

O vrácení semen nás zatím požádala pouze jedna genová banka. Byla to ICARDA, Mezinárodní centrum pro zemědělský výzkum v suchých oblastech, která měla sídlo v Aleppu v Sýrii. Své vzorky k nám uložili v roce 2008, tedy v době, kdy bylo úložiště otevřeno. V roce 2015 museli banku evakuovat a semena byla poškozena nebo rovnou zničena. Díky uloženým semenům, která jsme jim poslali zpět, byli schopni vypěstovat nová a svou sbírku obnovili. Nyní k nám znovu uložili více než 100 000 vzorků.

Kolik zemí ukládá svá semena na Špicberkách?

V první řadě upřesním, že to nejsou jen státy, ale i nevládní organizace nebo regiony, které u nás ukládají plodiny přizpůsobené dané lokalitě. Aktuálně u nás má vzorky 129 subjektů a máme jich 1 356 591. Baví mě si pamatovat jejich přesný počet.

Jaká je kapacita úložiště?

Odhadujeme, že je to 4,5 milionu vzorků. Celkový počet unikátních vzorků semen aktuálně uchovávaných v genových bankách po celém světě je přibližně 2,2 milionu. Chceme, aby nám genové banky zasílaly pouze unikátní vzorky. Pokud je jeden vzorek uložený ve více bankách, pak nemusí být u nás. 

Takže místa zatím máte více než dost…

Prostor nám vystačí na více než sto let. V bance jsou tři komory a zaplněná je jedna a půl. A navíc můžeme vyhloubit další. 

Genové banky chrání regionální kulturní dědictví 

Jaká nejběžnější a naopak nejvzácnější semena uchováváte?

Na to se nedá odpovědět. Všechny vzorky semen v úložišti jsou z běžných rostlin, nejde o ohrožené druhy. Ale přistupujeme k tomu tak, že všechny vzorky a genotypy každé plodiny jsou velmi vzácné. 

Cílem genových bank je chránit co největší rozmanitost plodin, protože to je jediný způsob, jak uchovat dědictví určitých regionů. Nemůžeme říct, že některý konkrétní gen nebo genotyp nebude nikdy použit a proto ho můžeme vyhodit. Pokud například nebudeme v budoucnu schopni ochránit některé rostliny, můžeme je díky genovým bankám znovu vysít. 

Jak spolupracujete s rozvojovými zeměmi, kde může být ochrana genetických zdrojů obtížná? 

Pravidelně vyzýváme všechny genové banky, aby nám zasílaly kopie svých semen. V bankách v méně rozvinutých zemích ale často chybí kapacity na jejich zabalení a odeslání. Tyto subjekty mohou požádat o externí financování. Právě teď nám například běží projekt BOLD – Biodiversity for Opportunities, Livelihoods and Development, který financuje norská vláda. Jeden z balíčků je zaměřen především na to, aby podpořil banky v zasílání semen do úložiště. V rámci tohoto programu podporujeme více než 40 projektů.

Špicberský mrazák s tisíci lety před sebou

Jak stará jsou semena ve vaší bance? 

Často desítky let. Genové banky nám bohužel mnohdy posílají stará semena. 

Mohou takto stará semena vyklíčit? Testujete jejich klíčivost? 

Klíčivost bohužel netestujeme, měly by to dělat genové banky, které nám semena posílají. Ale je to dobrá otázka, protože vlastně nevíme, jestli jsou naše semena ještě živá nebo už mrtvá. 

Jak dlouho je tedy možné semena skladovat a udržet je životaschopná? 

Záleží na kvalitě a druhu semen. Na internetu je kalkulačka, kam můžete zadat druh, obsah vlhkosti v semenech a poté vypočítat, jak dlouho vydrží. Záleží ale také na období sklizně a podmínkách při ní. Bylo sucho, mokro nebo zima? Dozrála semena správně? Některá kvalitní semena mohou při -18 °C vydržet až 1000 let, pokud jsou velmi dobře vysušená.

V úložišti jsme založili nový experiment věnující se právě testování semen, abychom genovým bankám mohli sdělit, jak dlouho budou semena v globálním úložišti životaschopná. Bude trvat sto let. 

A co samotné úložiště semen na Špicberkách? Lze se spolehnout na jeho „životaschopnost“ i v budoucnosti? 

Špicberky spravuje Norsko podle Špicberské dohody z roku 1925 pod podmínkou, že zde nebudou probíhat žádné vojenské aktivity, což je výhoda i pro provoz úložiště. Myslím, že dokud bude Norsko tak dobře organizovanou zemí jako doposud, tak není naše přítomnost na Špicberkách ničím ohrožena. Výhodou Špicberk je, že se zde nachází permafrost. Na druhou stranu bychom mohli fungovat i kdekoli jinde, kde je dostatek elektřiny. Úložiště totiž musí být mrazicími zařízeními vychlazeno na teplotu -18 °C. 

Jaký byl nejlepší okamžik, který jste v úložišti zažil?

Zažil jsem už velmi mnoho dojemných situací, zejména co se týká rozvojových zemí, které mají potíže sehnat finanční prostředky na to, aby semena vypěstovaly a poslaly je k nám. Když se jim pak peníze podaří sehnat, někteří kurátoři sbírek se rozhodnou se semeny přijet až sem na Špicberky. Často mají problém sehnat víza a když sem přijedou, tak zjistí, že je tu -15 °C. V botách nemají ponožky, protože nemají představu, jaké podmínky tu panují. Ale hrdě řeknou: „Åsmunde, přijel jsem z Afriky na Špicberky, abych ti přivezl tato semena. Prosím, starej se o ně dobře.“ 

Åsmund Asdal je norský biolog a agronom. Celou svou kariéru se zabýval genetickou rozmanitostí rostlin. Dlouhodobě pracuje pro NordGen, genovou banku pro severské země. V letech 2001 až 2015 řídil národní program rostlinných genetických zdrojů. Od roku 2015 je hlavním koordinátorem Globálního úložistě semen (Global Seed Vault) na Špicberkách, které zřizuje NordGen. Zde organizuje příjem a ukládání semen od genových bank z celého světa a je hlavní kontaktní osobou pro média.