Petr Hnízdil: Chceme ukázat, že technologie vznikající na univerzitě patří ke světové špičce
- Autor článku: ne
- Zdroj: Česká zemědělská univerzita v Praze
Bezpilotní letoun, který by mohl vydržet ve vzduchu až 24 hodin, autonomní platforma pro odminování nebo ochrana proti dronům pomocí stlačeného vzduchu. To jsou technologické novinky, které představil na veletrhu Future Forces Forum spin-off České zemědělské univerzity ProLab Engineering. Technologie, které vyvíjí ve spolupráci s dalšími českými firmami, univerzitami i středoškoláky, mají především chránit životy a majetek. O jejich vývoji, zahraniční poptávce i překážkách, na které narážejí technologie vznikající na univerzitách, mluví v rozhovoru Petr Hnízdil, ředitel spin-offu České zemědělské univerzity ProLab Engineering.
- Základní údaje
- Česká zemědělská univerzita v Praze
- Rozhovory
Soňa Krajčovičová: Menší tlak na vědce může přinést lepší výsledky
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Po dlouhodobém působení na prestižní University of Cambridge se Soňa Krajčovičová vrací do Olomouce, kde začíná budovat vlastní výzkumnou skupinu. Za svůj výzkum peptidů obdržela nedávno Cenu předsedy Grantové agentury ČR. V rozhovoru vysvětluje, jak lze peptidy upravovat, aby dokázaly cíleně doručovat léčiva, co jí britské akademické prostředí dalo a proč se rozhodla pokračovat ve vědě v Česku.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Rozhovory
Profese transferář 2027: Komplexní vzdělávání pro profesionály, kteří propojují výzkum s praxí
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 12.12.2026
- Textové pole: Transfera.cz
Devět modulů, přední odborníci z praxe a jednotný standard vzdělávání pro oblast transferu znalostí a technologií. Druhý ročník programu Profese transferář 2027 otevírá registrace a nabízí jedinečnou příležitost pro profesní růst transferových specialistů, výzkumníků i manažerů inovací.
Filip Kolář: Výzkum odpoví na jednu otázku, ale pět dalších otevře
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Říká jim familiárně „kytky“. I když se Filip Kolář z Přírodovědecké fakulty UK dnes věnuje evoluční biologii, duší zůstává botanikem. Nejlepší výzkumné otázky ho totiž napadají v terénu mezi rostlinami. V minulosti ho dovedly jak k získání prestižního ERC Starting grantu, tak letos ke grantu ERC CZ. Nyní se on a jeho tým pokusí rozklíčovat, jakým způsobem se rostliny se znásobeným množstvím DNA, kterým se říká „nadějné obludy“, přizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí. Výsledky mohou napovědět, jak bude příroda reagovat na probíhající klimatické změny.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Viola Tokárová: Bakterie dokážou řešit matematické úlohy i simulovat dopravu ve městech
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Vyvíjí biočip s kvantovými tečkami pro diagnostiku endometriózy. A také umělé česnekové buňky, které by mohly nahradit antibiotika. S bakteriemi řeší matematické úlohy. Na tom všem pracuje Viola Tokárová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která patří mezi tři oceněné v letošním jubilejním 20. ročníku programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Rozhovory
Martin Kadlec: Že je něco „bez fyziky“ nebo „bez matematiky" nikdo neříká. Proč tedy říkáme „bez chemie“?
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoké učení technické v Brně
Martin Kadlec se na Vysokém učení technickém věnuje hydrogelům a viskoelastickým materiálům, mimo laboratoř ho ale můžete potkat na workshopech, přednáškách, festivalech nebo třeba na táboře. Popularizaci chemie se začal věnovat až na konci magisterského studia, postupně se do ní ale pustil naplno. Dnes ho nejvíc baví předávat nadšení, zkoušet nové experimenty a především probouzet v lidech zvídavost. „Nemusí to být nutně chemie. Hlavně aby měli chuť zjišťovat, co se děje kolem nich,“ říká.
- Základní údaje
- Vysoké učení technické v Brně
- Rozhovory
Planetárium Praha zve na cestu na Mars i za nevšedními uměleckými zážitky pod kopulí
- Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 2.12.2026
- Textové pole: Planetárium Praha
Jak bude vypadat první cesta člověka na Mars? A co všechno může nabídnout moderní planetárium kromě poznávání vesmíru? Listopad v Planetáriu Praha přinese nový film Na Mars!, festival imerzního umění ART∗VR, oceňovaný hudební snímek artDome: Resolution i interaktivní divadelní představení Planeta B. Návštěvníky tak čekají nejen výpravy za hranice Země, ale také nevšední spojení technologií, hudby, filmu a živého umění.
Libor Šmejkal: Dělat vědu na hranici poznání je jako objevovat nový kontinent
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Tisíckrát výkonnější paměť, energeticky úsporné čipy nebo oproštění od vzácných zemin. Altermagnety, za které vědci získali Europhysics Prize, přibližuje v rozhovoru Libor Šmejkal. Jakou roli mohou plnit v budoucnu?
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Rozhovory
Veronika Jílková: Půda může být náš trumf v boji s klimatickou změnou
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Pro hrstky zeminy vyráží do Arktidy i spálených lesů. Právě půda by totiž podle Veroniky Jílkové z Biologického centra Akademie věd ČR mohla lidstvu pomoct v boji s globálním oteplováním. Kvůli čemu se musela naučit střílet z kulovnice a proč je hmota, po které chodíme, tak důležitá?
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Rozhovory
Petra Černohlávková: Špatně popsaná data jsou jako nesprávně založená kniha, prakticky neexistují
- Autor článku: ne
- Zdroj: EOSC CZ
Výzkumník může sbírat cenná data i celé roky. Pokud ale zůstanou na jeho disku bez pořádného popisu, pro ostatní jako by neexistovala. Právě metadata totiž určují, zda půjde data najít, pochopit a znovu využít. S nástupem umělé inteligence jejich význam dále roste. Vedoucí oddělení repozitářů a správy metadat Národní technické knihovny Petra Černohlávková v rozhovoru vysvětluje, proč samotné uložení dat nestačí, co může změnit dobře zvolený repozitář a kde už dnes může část práce spolehlivě převzít AI.
- Základní údaje
- EOSC CZ
- Rozhovory
Ota Pavlíček: Pražská univerzita stála u zrodu středověkých vědeckých konferencí
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Na středověkých univerzitách se učenci jednou ročně scházeli napříč fakultami, představovali svou práci, odpovídali na otázky a po společné debatě své příspěvky přepracovávali a odevzdávali k publikaci. Pražská univerzita dost možná stála u zrodu tohoto fenoménu. Historik filozofie Ota Pavlíček vysvětluje, čím kvodlibety připomínaly dnešní konference, jak se do nich promítala politika a co o nich odhalují tisíce rukopisných textů.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Rozhovory
Mitchell Young: Chceme v každé zemi identifikovat hlavní aktéry vědecké diplomacie
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Věda bezpochyby zasahuje do nejnaléhavějších geopolitických výzev současnosti – od umělé inteligence a klimatické změny až po bezpečnost výzkumu. Právě zde vstupuje do hry vědecká diplomacie.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Stanisław Wacławek: Čipy potřebují víc než jen křemík. Liberec má co nabídnout evropskému polovodičovému průmyslu
- Pozice na úvodní stránce: třetí pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 15.11.2026
- Textové pole: Technická univerzita v Liberci
Když se řekne polovodičový průmysl, většina lidí si představí křemíkové čipy v telefonech nebo počítačích. Málokoho ale napadne, že jejich výroba vyžaduje obrovské množství mimořádně čisté vody, speciální materiály a technologie pracující na úrovni jednotlivých atomů. Právě v těchto oblastech se do výzkumu zapojují vědci z CXI Technické univerzity v Liberci.
Strana 2 z 133
