Barbara Zitová: V éře AI se falešná fotka pozná jen těžko
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Jako malá ráda malovala a počítala. A láska k matematice i obrazům všeho druhu jí zůstala dodnes. V těch digitálních dokáže odhalit to, co lidské oko přehlédne. Ať už jde o stopy zločinů, symptomy nemocí nebo třeba črty starých mistrů. Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR pozvala redaktory magazínu Akademie věd na procházku do říše za obrazem.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Rozhovory
Alžběta Ressnerová: Dokud se bude Evropa bát, bude ve vědě jen dohánět vlak
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Proč české vědě chybí odvaha riskovat a v čem jsou americké laboratoře o desetiletí napřed? V rozhovoru Alžběta Ressnerová popisuje, jak vypadá střet konzervativního evropského systému s dravým prostředím v USA. Molekulární bioložka, která působí v Innovative Genomics Institute na Kalifornské univerzitě v Berkeley, pracuje na metodách, které mají v budoucnu umožnit bezpečnou opravu genů přímo v lidském těle díky technologii CRISPR.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Rozhovory
JIC se stává českým hubem pro vědecké spin-offy. Za rok přispěl k založení čtyř
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 3.9.2026
Patnáct vědců a vědkyň z brněnských univerzit, výzkumných center a ústavůabsolvovalo aktuální běh programu Applied! Od výzkumu k byznysu, který třetímrokem pořádá inovační agentura JIC. Na závěrečném prezentačním dni představili předinvestory, zástupci transferových oddělení a dalšími lidmi z praxe, jak posunuli svéprojekty směrem ke vstupu na trh a budoucím spin-offům – tedy firmám stavějícím navýsledcích výzkumu, na nichž může mít výzkumná instituce podíl. V době, kdy jich vcelém Česku vznikalo dosud nanejvýš deset ročně, JIC jen za poslední rok přispěl kevzniku čtyř. Z toho dva prošli programem Applied!
Michal Vališka: Na experimentální fyzice je nejzajímavější kombinace hledání, pochybování a vytrvalosti
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Michal Vališka z Univerzity Karlovy se se svým týmem věnuje nekonvenčním supravodičům, jež mohou hrát roli v budoucích kvantových technologiích. „Supravodivými se tyto materiály stávají až ve chvíli, kdy jsou skutečně ultračisté,“ říká laureát Ceny Neuron. V rozhovoru mluví o trpělivosti během experimentů, mezinárodní spolupráci i o tom, proč je schopnost vysvětlit složité věci jednoduše zároveň testem vlastního porozumění.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Igor Ivan: REFRESH zvýšil příjmy z mezinárodních projektů o 342 % a objem smluvního výzkumu o 12 %
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Po téměř 250 letech skončila těžba černého uhlí v Moravskoslezském kraji. V únoru horníci na Karvinsku vyvezli symbolický poslední vozík s uhlím. Moravskoslezský kraj tak prochází transformací, která ho má proměnit v chytrý a zelený region s inovačním ekosystémem. Pomáhá tomu největší projekt v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace, program REFRESH.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Rozhovory
Nina Andrš Fárová: Chytrá domácnost, staré nerovnosti – o genderu, AI a San Franciscu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Hradec Králové
Máte někdy pocit, že vám autonomní vysavač, chytrá pračka nebo lednice s wifi sítí místo pomoci práci spíš přidělávají? Nejste v tom sami. Socioložka z Univerzity Hradec Králové Nina Andrš Fárová začínala s výzkumem chytrých domácností ve spojitosti s genderem na své Fulbright stáži v USA. Dnes popisuje, proč jsou i v době technologických vymožeností ženy nadmíru zatěžovány domácími pracemi, jak se do problému promítá umělá inteligence a čím k nerovnostem přispívá náš vzdělávací systém.
- Základní údaje
- Univerzita Hradec Králové
- Rozhovory
David Panáček: Zkušenosti z Londýna se hodí, ale na CATRIN mám pro vědu nadstandardní podmínky
- Autor článku: ne
- Zdroj: CATRIN
Vloni v lednu odjel materiálový chemik David Panáček z CATRIN na Imperial College London na katedru bioinženýrství, kde díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship – CZ pracoval pod vedením uznávaného vědce Firata Güdera. Po 12 měsících se vrátil do Česka a v dalších čtyřech měsících bude ve firmě AgroBioChem výsledky z laboratoře aplikovat v praxi. Celou stáž následně ukončí závěrečnými dvěma měsíci v Londýně, kde všechny výsledky uzavře.
- Základní údaje
- CATRIN
- Rozhovory
Petr Baldrian: Akademie budoucnosti? Instituce, která přiláká vědce nejen kvalitou výzkumu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Program Akademie budoucnosti si klade za cíl zvýšit prestiž Akademie věd ČR a její atraktivitu pro vědce a vědkyně z Česka i zahraničí. Brzy podpoří první badatele a jejich pracoviště. Podrobnosti programu přibližuje v rozhovoru Petr Baldrian, který má v Akademické radě, jež je výkonným orgánem Akademie věd, na starosti podporu excelence a kariér.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Rozhovory
Čtyři dávky inspirace od Barbory East, Erin Carson, Kateřiny Čapkové a Kláry Grantz Šaškové
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Proč dělají vědu a proč s ní neskončily, i když mají dvě, tři či dokonce čtyři děti? Na to jsme se zeptali chiruržky Babory East, matematičky Erin Carson, historičky Kateřiny Čapkové a biochemičky Kláry Grantz Šaškové. Přečtěte si jejich inspirativní příběhy a rady.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Rozhovory
Milena Králíčková: Měli bychom si více vážit práce neakademických pracovníků
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Na konci ledna 2025 skončilo první a zároveň poslední funkční období Mileny Králíčkové v čele Univerzity Karlovy. Mandát se jí nepodařilo obhájit, přesto podle vlastních slov předává univerzitu v dobré kondici. V rozhovoru hodnotí čtyři roky ve vedení největší české vysoké školy, vrací se ke klíčovým momentům svého působení a popisuje okolnosti, které podle ní ovlivnily druhou rektorskou volbu.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Rozhovory
Šimon Libřický: Hledám rovnováhu mezi hudbou a informatikou
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Šimon Libřický vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, kde se také zapojil do Prague Music Computing Group při Ústavu formální a aplikované lingvistiky. V bakalářské práci se zabýval modelováním obtížnosti partitur pro tenorový saxofon s cílem automaticky určit náročnost skladby a které pasáže jsou pro hráče obtížné. Jeho projekt vzbudil mezinárodní ohlas na konferenci ISMIR 2025. Nyní studuje jazzovou skladbu v Rotterdamu.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Strana 11 z 127
