Vojtěch Vyklický: Mám rád vědu bez zbytečných průtahů
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
„Útlum v biotechnologickém sektoru v USA probíhá už několik let. Trump to jen možná urychlil nebo zvýraznil,“ říká Vojtěch Vyklický, vědec, který prošel Matfyzem, Akademií věd i Kalifornskou univerzitou v Berkeley a dnes je vedoucím oddělení vývoje protilátek ve firmě DIANA Biotechnologies, která propojuje špičkový výzkum s technologiemi, jež mají reálný dopad na diagnostiku i vývoj léčiv.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Petr Koňas: AI nám vrací obraz nás samých
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoké učení technické v Brně
V mnoha oborech narážíme na lidské, kognitivní možnosti. Umělá inteligence nám může pomoci zpracovat obrovské množství informací, které má lidstvo k dispozici. V to věří Petr Koňas, odborník na numerické simulace a AI, který se nově ocitl v roli ambasadora pro oblast AI na VUT.
- Základní údaje
- Vysoké učení technické v Brně
- Rozhovory
Postdoctoral Associate positions in cancer research
- Zobrazení na úvodní stránce: Ano
- Textové pole: Místo výkonu: Praha
Institute of Organic Chemistry and Biochemistry of the Czech Academy of Sciences (IOCB Prague)) is looking for candidates for the Postdoctoral Associate positions in cancer research.
Petr Sklenička: Česká univerzita se může dostat do světové stovky – ale nejen za státní peníze
- Autor článku: ne
- Zdroj: Česká zemědělská univerzita v Praze
Za osm let svého působení ve vedení České zemědělské univerzity dovedl rektor Petr Sklenička školu mezi elitu – v prestižních světových žebříčcích jí v zemědělství patří 24. místo na světě. V rozhovoru bilancuje končící druhé funkční období. Mluví o cestě k excelenci, překážkách v českém systému i o šanci, že do dvaceti let bude jedna z českých univerzit mezi světovou stovkou.
- Základní údaje
- Česká zemědělská univerzita v Praze
- Rozhovory
Karolína Pštross: Silná společnost stojí na vědě
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
V době postpandemické, rozkmitané geopolitickými otřesy, je pro společnost životně důležité naslouchat poznatkům vědy a rozvíjet kritické myšlení. To je jeden z hlavních důvodů, proč by měli vědci a vědkyně šířit výsledky svého bádání. Jak na to, radí Karolína Pštross, doktorandka na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Zdeněk Hostomský: Příchod amerických vědců je historickou šancí pro Evropu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
- Základní údaje
- Ministerstvo zahraničních věcí ČR
- Rozhovory
Filip Dvořák: Absolventi českých technik patří mezi špičku
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Má doktorát z Matfyzu a pracoval v legendárním Palo Alto Research Center, kde se v minulosti zrodilo mnoho technologických zázraků, včetně laserové tiskárny nebo počítačové myši. Podílel se na výzkumu pro agenturu DARPA amerického ministerstva obrany.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Hana Tomášková: Open Science je aktuálně ve fázi fénixe, který prolétl výzkumnými institucemi
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita v Brně
Vědecký výzkum v interdisciplinárním prostředí přináší řadu výzev, zejména pokud jde o dostupnost a správu dat. Hana Tomášková, prorektorka pro vědu, výzkum a transfer znalostí Univerzity Hradec Králové mluví o tom, jak dnes funguje otevřená věda v Česku, kde naráží na největší překážky a proč je někdy správa dat větší oříšek, než by se zdálo.
- Základní údaje
- Masarykova univerzita v Brně
- Rozhovory
Nicola Silva: V tvorbě pohlavních buněk nejsme jako lidský druh moc dobří
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
Nicola Silva se dlouhodobě zabývá děděním chromozomů z jedné generace na druhou, se zaměřením na fázi meiózy. Objevil protein regulující tvorbu tzv. synaptonemálního komplexu – proteinového „zipu“ sehrávajícího klíčovou roli při párování a stabilizaci chromozomů. BRA-2 je vůbec prvním proteinem, u kterého bylo popsáno, že zajišťuje, že synapse se utvoří pouze tehdy, když chromozomy najdou svého homologního partnera.
- Základní údaje
- Masarykova univerzita
- Rozhovory
Václav Smrčka: Kosti předků nabízí i pohled do budoucnosti
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a jeho spolupracovnice Zdenka Musilová mezi lety 2020–2024 probádali desítky kostnic v České republice. Cílem výzkumu bylo zjistit zákonitosti v umírání populací na našem území za posledních 1000 let.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Geobiologie odpovídá i na otázky spojené s klimatickou změnou
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Je to unikátní a dnes velmi progresivní obor. Zájem o něj stoupá i proto, že přináší odpovědi na otázky, které se vynořují s globální klimatickou krizí. Geobiologie je poměrně mladá, ale mimořádně perspektivní mezioborová vědní disciplína, kterou lze v České republice studovat na jediné instituci – Přírodovědecké fakultě UK.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Strana 12 z 116
