Nicole Černeková: Chyba není selhání, ale výsledek, který nás posouvá
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoké učení technické v Brně
Doktorandka Nicole Černeková se na Fakultě chemické VUT věnuje výzkumu využití polyhydroxyalkanoátů pro tvorbu vodivých hydrogelů. Přispívá tak k vývoji materiálů pro budoucí medicínu i elektroniku. Přestože se rozhodla vědě profesně dále nevěnovat, její příběh ukazuje, že vědecká dráha nemusí být cílem – ale cestou, která formuje osobnost i pohled na svět. Nedávno navíc zazářila na prestižní konferenci Interdisciplinary Meeting of Young Scientists, kde se zařadila mezi tři nejlepší v kategorii Advanced Analytics and Material Science.
- Základní údaje
- Vysoké učení technické v Brně
- Rozhovory
Tomáš Fiala: Lék z toho asi nebude, ale třeba se pletu
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Po deseti letech strávených na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a na ETH v Curychu se chemik Tomáš Fiala vrací zpět do Česka. Na Masarykově univerzitě v Brně zakládá vlastní výzkumnou skupinu a díky prestižnímu ERC Starting Grantu bude zkoumat proteiny spojené s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Rozhovory
Postdoctoral Associate positions in cancer research
- Zobrazení na úvodní stránce: Ano
- Textové pole: Místo výkonu: Praha
Institute of Organic Chemistry and Biochemistry of the Czech Academy of Sciences (IOCB Prague)) is looking for candidates for the Postdoctoral Associate positions in cancer research.
Marek Audy: Je to jako vstoupit na jinou planetu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoké učení technické v Brně
Vysoké teploty, sirné výpary a ostré vápencové stěny – prostředí, kterému museli čelit čeští speleologové při loňské expedici, bylo nebezpečné. Jejich úsilí se ale vyplatilo. Jako první na světě zmapovali jeskynní komplex, který ukrývá největší podzemní termální jezero. Nachází se 135 metrů pod povrchem a jeho dokumentaci umožnila špičková lidarová technologie. Expedici vedl speleolog a absolvent Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně Marek Audy.
- Základní údaje
- Vysoké učení technické v Brně
- Rozhovory
William Barker: Co pro nás udělá gravitace? Podle sci-fi přinese červí díry a warp pohon
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Co když černé díry nejsou tím, čím si myslíme, že jsou? Mladý fyzik Will Barker v Praze otevírá nový pohled na gravitaci a zpochybňuje Einsteinovu vizi vesmíru. Ve svém výzkumu se zaměřuje na kosmické dvojníky černých děr, které bychom jednou mohli zachytit pomocí gravitačních vln. Nyní je díky stipendiu MSCA COFUND Physics for Future a využití nástrojů umělé inteligence blíže chvíle, kdy se tyto radikální myšlenky promění ve faktické pozorování.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Rozhovory
Kateřina Králová: Paměťová studia pomáhají zpřítomnit minulost a učí nás přemýšlet
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
„Mnoho lidí začne o svém příběhu mluvit až tehdy, když cítí, že se jejich život blíží ke konci. Potřebují si ho uspořádat, uzavřít a říct nahlas,“ říká Kateřina Králová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své výzkumné práci se zabývá dějinami dvacátého století se zaměřením na události druhé světové války. V červenci organizovala mezinárodní konferenci o paměťových studiích, která se věnovala tomu, jak si v době nejistoty a krizí uchovat schopnost porozumění sobě navzájem i světu kolem nás.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Jakub Drápal: V ERC Starting grantu se budu zabývat problematikou ukládání trestů napříč Evropou
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Už druhý projekt, který vzešel od vědců Právnické fakulty UK, získal v posledním roce grantovou podporu Evropské výzkumné rady. ERC Starting grant ve výši 1,5 milionu eur putuje Jakubu Drápalovi, který se zaměřuje na problematiku ukládání trestů napříč kontinentální Evropou.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Ondřej Šimek: Přenést úspěšně pozemní inovace do kosmických aplikací je náročné. Ale Češi to umí.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Ondřej Šimek působí v Technologickém centru Praha jako vedoucí projektu, který propojuje Evropskou kosmickou agenturu s českými firmami a výzkumnými organizacemi. Díky této spolupráci mohou Češi využít know-how z kosmického výzkumu nebo své technologie zapojit do vesmírných projektů. Jak tato spolupráce probíhá, v čem posune Česko mise českého astronauta a co spojuje optické senzory na družicích a chytré slepecké hole?
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Rozhovory
Milan Houser: Udržitelnost je způsob uvažování o světě, společnosti, a tedy i o budoucnosti univerzit
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoké učení technické v Brně
„Udržitelnost není pouze o ochraně přírody. Je to způsob přemýšlení o našem světě, o společnosti jako celku – o jejím přežití a fungování,“ vysvětluje prorektor pro uměleckou činnost a udržitelnost Milan Houser.
- Základní údaje
- Vysoké učení technické v Brně
- Rozhovory
Zuzana Hofmanová: Staré Slovany lze spojit s demografickou vlnou, která změnila genetickou i jazykovou mapu Evropy
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
O původu Slovanů a jejich příchodu na naše území víme zatím jen málo. Mimo jiné proto, že za sebou v začátcích nezanechávali vlastní písemné prameny a ty ostatní jsou pouze zprostředkované. Co vlastně byli zač a jak fungovaly jejich komunity, na to se snaží odpovědět dvě nové vědecké studie, z nichž jednu právě vydal prestižní časopis Nature a na kterých se podílela Zuzana Hofmanová z Masarykovy univerzity a Max Planck Institututu.
- Základní údaje
- Masarykova univerzita
- Rozhovory
Andrea Gálisová: ERC využiju k vývoji platformy doručující léčiva
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Je to velký úspěch. Na 1. lékařskou fakultu UK míří první prestižní startovní grant Evropské výzkumné rady. Získala jej slovenská biofyzička Andrea Gálisová, která po doktorátu v Praze působila v letech 2018 až 2022 i na Weizmannově institutu v Izraeli. Jako expertka na zobrazovací metody se tam dostala ke svému nynějšími výzkumnému tématu: extracelulárním vezikulům, jež byly donedávna považovány za jakýsi „buněčný odpad“.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Strana 9 z 116
