Po škrtech ve fyzice, astronomii a dalších infrastrukturních projektech se kritici ptají: jsou USA stále spolehlivý partner v globální vědě? Prudké rozpočtové škrty již nyní převracejí americký vědecký svět, Trumpova administrativa se však nyní zaměřuje i na globální vědu, včetně spolupráce USA s evropským urychlovačem částic CERN a dalšími „velkými vědeckými“ laboratořemi.
Struktura 10. rámcového programu pro výzkum a inovace, který by měl následovat po programu Horizont Evropa, bude zveřejněna prvaděpodobně 16. července 2025, jak uniklo z Evropské komise. Pravděpodobně tak bude oznámen spolu s dalším víceletým finančním rámcem a plánem na zřízení evropského Fondu pro konkurenceschopnost.
Čína potají buduje obří teleskop, který by se mohl stát jedním z největších na světě. Nová studie odhalila rostoucí fenomén toxického chování v akademickém prostředí. „Scienticida“ prezidenta Mileiho přiměla argentinské vědce k masivním protestům. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za květen.
Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích za duben. Co se z něj dozvíte? Porodnost celosvětově klesá, zatímco vlastnictví psů je na vzestupu, mikroplasty byly nalezeny v běžných plodinách i lidské stravě a syndrom zlomeného srdce zabíjí častěji muže.
Vědci z CEITECu Masarykovy univerzity pod vedením Dalibora Blažka popsali novou roli enzymu CDK11 při zpracování RNA. Zjistili, že jeho blokace narušuje úpravu RNA v buňkách. Objev přináší potenciál pro vývoj nových protinádorových léčiv. Výsledky publikoval časopis Nature.
Naše země se propadá v porodnosti a politici a demografové si lámou hlavu, jak mladé lidi „přimět” k rodičovství. Když na začátku roku 2025 začala být účinná novela zákona o nemocenském pojištění, vypadalo to na zlepšení situace pro doktorandky-matky, které měly získat nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Nárok na ni se však nakonec rozšířil jen pro některé, doktorandky stále potřebují pracovní poměr. Radovat se mohou alespoň z „hlídačkovného“.
Loňské (2024) kolo celonárodního hodnocení výzkumných organizací za období 2018–2022 (zvané Hodnocení 2023) v Modulech 1 a 2 skončilo až před pár týdny zveřejněním výsledků tzv. škálování, tedy výsledků tzv. tripartitních jednání. Hodnocení v Modulech 3 až 5 proběhlo naposledy v roce 2020, ale výsledky jsem nenašel. Další kolo probíhá letos.
Světová špička, mineralog Jakub Plášil, se už roky věnuje rozplétání složitých krystalických struktur a objevování nových minerálů. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o okrajovou oblast vědy, která dnes není „v kurzu“. Jenže právě Plášil a jeho kolegové přicházejí s objevy, které mají širší dopad – třeba na pochopení toho, jak se uran a další kovové prvky šíří v přírodě. Za svůj výzkum získal ocenění Evropské mineralogické unie.
Ve středu 26. listopadu 2025 se v Praze bude konat již šestý ročník konference Science Communication 2025, která se zaměří na kreativní PR, tedy na netradiční a inspirativní přístupy ke komunikaci výsledků vědy, výzkumu, inovací a transferu. Přednášející se podělí o zkušenosti s organizací akcí pro nejrůznější cílové skupiny, představí postupy při zavádění nových formátů a seznámí účastníky s nástrahami, kterým čelili na cestě za splněním svého úkolu – kreativně a neotřele komunikovat vědu.
„Jsem vděčný za to, že můžu přispívat k rozvoji další generace těch, kteří jednou posunou vědu a medicínu zase o kus dál,“ říká hostující profesor neurochirurgických věd na University of Oxford, absolvent dvou lékařských fakult Univerzity Karlovy a nynější vědecký pracovník Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Radek Kaiser.
Strana 70 z 772