V nedávném rozhovoru Zdeněk Strakoš, znalec programu ERC, vysvětluje, jak z peněz vyždímat špičkovou vědu. Kvalita vědy že se nedá počítat na body. Ale to, co říká, velmi kontrastuje s tím, jak vědu u nás ve velkém financujeme. České vědě pak nechybí talenty, ale zahazujeme je. A do toho teď vláda schválila nový program finanční podpory vědy na vysokých školách z dílny MŠMT, který do velké míry opakuje přesně to, před čím Zdeněk Strakoš v rozhovoru varuje a co nefunguje. Korunu všemu nasadil název programu – Excelence.
Za pomoci zlata a diamantů se snaží zpřesnit optickou mikroskopii a objevuje přitom skryté zákonitosti nanosvěta. Se stejnou vervou čeří vody české vědy a boří v ní stereotypy – například, že si žena musí volit mezi dětmi a prací. I o tom se Vladimíra Petráková z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR rozpovídala v rozhovoru pro aktuální číslo oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR A/Magazín.
Nová studie, kterou vědkyně Valentina Lacovich Strašil z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) zahájila během svého předchozího postdoktorandského působení v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC-FNUSA), ukazuje, že protein známý jako amyloidový prekurzorový protein (APP), spojovaný s Alzheimerovou chorobou, je nezbytný k tomu, aby mozek dokázal reagovat na poranění.
Když Lucie Mařanová poprvé přemýšlela o tom, kam by chtěla na svou zahraniční stáž během doktorského studia vyjet, představovala si místa jako Vídeň nebo možná Varšavu. Nakonec ji cesta zavála až na věhlasný britský Oxford, a to byl pro ni splněný sen! Jak se z takové příležitosti (ne)zbláznit, shrnula do blogu a přidala k tomu pár tipů nakonec.
Nový policy brief think-tanku IDEA přináší ekonomický pohled na aktuální otázku: mělo by Česko platit navýšené obranné výdaje na dluh nebo z vyšších daní? V případě, že se jedná o dlouhodobé zvýšení výdajů, je z čistě ekonomického pohledu nejefektivnější financovat je v počáteční fázi z daní a zadlužovat se pouze v časech přechodně vysokých výdajů. Základním principem je rozložit daňové zatížení v čase relativně rovnoměrně. Odkládání zvýšení daní by totiž v delším období generovalo výrazně vyšší pokřivení v ekonomice.
Jak práce na dálku ovlivňuje naše každodenní rozhodování, vztahy, pracovní návyky nebo podobu měst a regionů? A jak tuto formu práce využívají lidé nucení odejít z domova kvůli válce? Těmito otázkami se zabývá mezinárodní výzkumný projekt REMAKING, jehož součástí je i tým z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Mozková příhoda patří k nejčastějším příčinám úmrtí a invalidity. Je způsobena krevními sraženinami blokujícími přívod krve do mozku. Stávající léčba spoléhá na lék zvaný altepláza, který sraženiny rozpouští. Tento lék však zdaleka není dokonalý. David Bednář z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se proto díky grantu JUNIOR STAR zaměřil na zkoumání nových možností, jak by v budoucnu mohla vypadat účinnější léčba.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nezmeškejte sérii partnerských burz a možnost spolupráce s korejskými vědci a vědkyněmi. Dále se dozvíte o Holbergově ceně nebo proběhlém V4 školení v Bruselu.
„Evropa nemůže financovat výzkum jen proto, aby se jí investice vrátily,” říkají Evropské komisi političtí analytici a univerzitní skupiny. Akademická obec se postavila proti závěrům vyvozeným z průběžného hodnocení programu Horizont Evropa, které bylo zveřejněno 30. dubna.
Tým vědců z Přírodovědecké a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zahájil ve spolupráci s odborníky z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně preklinickou studii zkoumající terapeutický potenciál nových platnatých komplexů v boji proti mnohočetnému myelomu, což je závažné a často nevyléčitelné nádorové onemocnění krve.
Strana 76 z 772