Názory - Results from #280

Vysoké školy vlastně nechceme akreditovat

Jozef Hvorecký se ve svém dalším blogu zamýšlí nad smyslupností kritérií, které zveřejnila Slovenská akreditační agentura pro vysoké školy (SAAVŠ). Co podle něj vysokým školám na Slovensku chybí? A proč si myslí, že jedno z hlavních poslání univerzit - vychovávat odborně a morálně vyspělé jedince - je v ohrožení?

Základní údaje: Jozef Hvorecký; 9.11.2019

Kafemlejnek na vysokých školách trvá

Naposled byly výsledky vysokých škol obodovány kafemlejnkem (dle Metodiky 2013) v rámci Hodnocení 2016. Šlo o výsledky publikované v roce 2015. Pak přišla Metodika 2017+, která kafemlejnek nahradila oborovým peer-review hodnocením v řadě dimenzí. Poprvé šlo o výsledky z roku 2016. Navzdory tomu ministerstvo školství mezi vysoké školy peníze i na rok 2019 rozdělilo zjednodušenou verzí původního kafemlejnku.

Základní údaje: Daniel Münich; 5.11.2019

Inovační strategie aneb Co by podnikatelé měli vědět

Cílem Inovační strategie České republiky 2019–2030 je vytvořit z České republiky zemi, která se stane symbolem znalostí a pokročilých technologií, a to na základě spojení našich průmyslových tradic, výzkumného zázemí a podnikatelských dovedností. V České republice se ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi nedostatečně využívá nástrojů ochrany duševního vlastnictví, což se projevuje zejména nízkým počtem udělovaných národních a zahraničních patentů.

Základní údaje: David Karabec; 28.10.2019

Obhajoba vědeckého systému je vírou, že za nás výrobci přístrojů dělají základní výzkum dobře

Definice z článku Kdo a jak úkoluje, hodnotí a platí vědce: „…skutečný vědecký výzkum musí vést k objevení něčeho světově nového, doposud neznámého…“ mne zaujala, a proto jsem se rozhodl podrobit její důsledky analýze.

Základní údaje: Dalibor Štys; 23.10.2019

základní výzkum

Chvála laboratorních deníků

Dobře zabydlené vědecké laboratoře skrývají jistou poetiku, kouzlo, tajemství a atmosféru latentních objevů. Všude spousta drátů, větších a menších přístrojů (těch právě používaných i těch dočasně odložených), nářadí spěšně odhozené, zanechané po ruce či zapomenuté. A tím vším organizovaným chaosem prochází zadumaní a soustředění badatelé, kteří sledují displeje, ladí přístroje, usrkávají kávu nebo čaj, občas se posadí a něco zapíší do sešitu ...

Základní údaje: Jan Valenta; 22.10.2019

Hodnocení'18: Bibliometrické zhodnocení oborů

Byla zveřejněna první porce výsledků Hodnocení'18. Oproti loňskému a v podstatě pilotnímu kolu se toho bohužel moc nezlepšilo. Hlavním předmětem bibliometrického hodnocení zůstaly matoucí a téměř zbytečné kvalitativní publikační profily a nesmyslné průměrné citační indexy. Opravdu užitečné informace o tom, jak si české vědní obory vedou, z hodnocení nevyčteme. Užitečné srovnání publikační výkonnosti Česka a zemí EU 15 v časopisech různého vědeckého významu si člověk musí vyrobit sám.

Základní údaje: Daniel Münich; 16.10.2019

Kdo a jak úkoluje, hodnotí a platí vědce?

Jak je financován základní výzkum a co od něj společnost očekává? Jsou čeští vědci stále podhodnoceni? Jak bychom měli hodnotit jejich produktivitu a kvalitu výzkumu? Nad těmito a dalšími otázkami se zamýšlí Václav Hořejší v následujícím textu.

Základní údaje: Václav Hořejší; 15.10.2019

"Bojovník" ve spárech ideologií

Viking, nebo Slovan? Nová studie v odborném časopisu Antiquity si všímá ideologických „nánosů“ kolem pozoruhodného objevu z 11. července 1928, který na třetím nádvoří Pražského hradu učinil tým dr. Ivana Borkovského.

Základní údaje: Martin Rychlík; 13.10.2019

Teorie superhvězdy a publikování s gardedámou

„Ekonom Marko Terviö vysvětluje, že astronomické výdělky superhvězd – ať už jde o McCartneyho, či nějakou provařenou hollywoodskou star – odrážejí neefektivitu trhu práce,“ píše Lukáš Kovanda. Teorie superhvězd se zcela překrývá s experimentálními závěry článku o publikování s gardedámou, jen za Paula McCartneyho dosadíme stárnoucí vědecké celebrity.

Základní údaje: Dalibor Štys; 6.10.2019

Motivace ve vědě fungují, i ty špatné

Časopis PLOS One nedávno zveřejnil článek Alberta Baciniho a kol. Ve volném překladu se článek nazývá "Citační hry vyvolané bibliometrickým hodnocením". Analýza odhaluje, že relativně nové národní hodnocení italské vědy a vědců založené mimo jiné na citacích spustilo mezi italskou vědeckou komunitou vlnu strategického citování se, ať už formou sebe-citací nebo citačních klubů. Zjištění studie ale rozhodně neznamená, že bibliometrie je k ničemu, a že hodnocení vědy je třeba poslat k šípku.