Názory - Results from #300

Jak ministerstvo našlo včely, díl I.

Po dlouhém čekání spatřila světlo světa metodika hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Hodnocení by podle ní mělo proběhnout již v roce 2020. Na to, že metodika dosud nebyla komunikována s akademickou veřejností a nebyla pilotně vyzkoušena, je to plán spíše zbrklý než akční.

Základní údaje: Daniel Münich; 27.8.2019

Vědci prokoukli geny huseníčku

Plevelný huseníček z čeledi brukvovitých není zajímavý jen poetickým jménem, ale spíše svými takřka „ideálními“ vlastnostmi pro rostlinný výzkum. Od základního výzkumu až po praktické využití pro šlechtění plodin, jež zasytí přibývající lidstvo... Takový potenciál skýtá pochopení funkcí dvou genů u drobné, ale „modelové“ rostlinky.

Základní údaje: Martin Rychlík; 25.8.2019

Čech zkoumal, jak žijí ti nejnižší z nejnižších

„Jde o první obsáhlejší studii o kastách v češtině," říká indolog Pavel Hons z Orientálního ústavu Akademie věd, jenž právě vydal knížku Kasta, a basta! Do kasty takzvaně „nedotýkatelných", tedy dalitů, patří i kasty metařské, jejichž členové byli donuceni vykonávat ty nejpodřadnější práce. Stojí tak nejníže na indickém sociálním žebříčku.

Základní údaje: Martin Rychlík; 17.8.2019

Financie samy o sebe našu vedu nezachránia. Bez zmeny atmosféry a kompetencií to nepôjde

Jak lidé vnímají vědu, za co jí považují a jaký význam jí připisují, určuje kultura v nejširším slova smyslu, píší ve společném blogu Jozef Hvorecký a Emil Višňovský. Proč na Slovensku věda stále nenachází pochopení společnosti a není prioritou politiků? Na vině není zdaleka jen nedostatek financí.

Základní údaje: Jozef Hvorecký; 5.8.2019

Český "Marco Polo" slaví výročí

„Odorik musel být zvídavý člověk,“ říká o poutníkovi ze 14. století sinolog Vladimír Liščák, jenž o něm napsal 662stránkovou knihu. Mnich českého původu vyrazil do Číny i Tibetu před 700 lety.

Základní údaje: Martin Rychlík; 3.8.2019

Český laserový magnet pro celý svět

Když Evropská komise před necelým desetiletím schválila projekt výstavby a vývoje laserových systémů ELI (Extreme Light Infrastructure), dala zelenou první velké výzkumné infrastruktuře za někdejší železnou oponou. Jeden z pilířů této „největší světové laserové laboratoře“, jak ji charakterizoval prestižní vědecký časopis Nature, se v následujících letech podařilo dobudovat ve středočeských Dolních Břežanech. Další v maďarském Szegedu. Třetí, rumunský pilíř má zatím zpoždění.

Základní údaje: Jan Žižka; 1.8.2019

Komentář k článku Jiřího Chýly „Červené karty pro Jiřího Nantla”

Článek Jiřího Chýly „Červené karty pro Jiřího Nantla” je jako obvykle precizně podložený fakty a velmi správně vyvrací několik velmi nesprávných (a obávám se, že záměrně tendenčních) tvrzení Jiřího Nantla. Především to, že podle Nantla je Akademie věd „špičkovou, ale od vzdělávání separovanou výzkumnou instituci“, a to, že „Sobotkova a Babišova vláda sledovaly politiku podpory Akademie a stagnace vysokých škol“.

Základní údaje: Václav Hořejší; 31.7.2019

Nature Index

Impakt faktor pod palbou kritiky

Čas od času mi v e-mailu přistane článek nebo proklamace kritizující bibliometrické ukazatele. Namnoze oprávněná kritika však často trpí dvěma zásadními nedostatky. Jednak pomíjí reálné alternativy k hodnocení pomocí bibliometrie. A dále neberou v potaz, že s bibliometrickými ukazateli pracují lidé z masa a kostí, jejichž schopnost pojmout rozsáhlé sestavy alternativních ukazatelů mají své limity.

Základní údaje: Daniel Münich; 29.7.2019

Čeští vědci našli obourodičovské včely

Včely kyjorožky přišly s nevídanou verzí rodičovské péče ve světě hmyzu. O potomstvo se nestarají jen samičky, ale i více tatínků a „otčímů“. Studii českých vědců otiskl prestižní časopis PNAS.

Základní údaje: Martin Rychlík; 27.7.2019

Nerušme Akademii věd

Nerušme Akademii věd, ale donuťme ji metodou cukru a biče dělat to nejlepší, co umí. Reakce Dalibora Štyse na nedávné články Jiřího Nantla a Jiřího Chýly.