Názory - Results from #320

Nenápadné větičky nebo nápadné zákony?

Hlavní diskutující o stavu vědy a vysokého školství čím dál více připomínají příslovečné čerstvě vyorané myši. Buď vědomě lžou, nebo si zakrývají oči a uši jako ty čínské opice. No, pravda, už nejsme ti mladí plní optimismu, kteří věděli, že ve světě je spousta volných míst a že práci určitě najdeme.

Základní údaje: Dalibor Štys; 18.6.2019

Za co se rozdávaly RIV body? Každému podle jeho možností!

Zatímco obor klinické medicíny je v databázi Web of Science zastoupen v počtu 2126 časopisů, badatelé z oborů mediální studia nebo historie a archeologie mají s 85, respektive 87 časopisy publikační možnosti mnohem omezenější. Mohou se tyto rozdíly projevit při hodnocení vědy?

Základní údaje: Radim Hladík; 17.6.2019

Češi našli v Súdánu „poklad“

„Naleziště v súdánském pohoří Sabaloka skýtají obrovský potenciál. Již jsme odkryli čtyři pravěká pohřebiště se stovkami hrobů,“ říkají vědečtí manželé Varadzinovi. Tým si všímá nejvýznamnějšího vysychání oblasti za deset tisíc let a způsobu, jak na něj společnosti reagovaly.

Základní údaje: Martin Rychlík; 16.6.2019

Pozor na nenápadné větičky

Dnešní blog je kratší. Nemám moc času a téma je poměrně jasné. Je o jedné nevinně znějící větičce nově zvoleného předsedy České konference rektorů. Připomínám, že institucionální podporu výzkumu prostě mezi vysoké školy nelze rozdělovat pouze podle kvality a podle náhodně zavedených oborových proporcí v dávnější minulosti.

Základní údaje: Daniel Münich; 14.6.2019

Češka „prokoukla“ hlubinný zrak

Hlubinné ryby se dokázaly adaptovat tak, že barevně vidí i v mořské tmě – a to v hloubce pár tisíc metrů... Objev, na němž se výrazně podílela Zuzana Musilová z Univerzity Karlovy, se dostal až na titulní stranu elitního časopisu Science.

Základní údaje: Martin Rychlík; 9.6.2019

Kde jsou ty formuláře? Včely je vypily…

Daniel Münich opět bouří, že vysoké školy neobdržely nové balíky formulářů, zcela jiných než ty, které vyplnily pro institucionální akreditace. A že už se nad nimi pár měsíců nepotí. V článku popíšu, jak bych se ve věci rozdělování peněz na výzkum pro vysoké školy zachoval jako ministr školství, jak jako občan, který očekává, že vysoké školy budou dělat něco užitečného, a jak jako člověk, který by chtěl rychle dostat naše vysoké školství na špičku.

Základní údaje: Dalibor Štys; 7.6.2019

Včely se ještě nevrátily: příprava hodnocení vysokých škol

Hodnocení vysokých škol jako výzkumných organizací se stále nedělá. To, co se na VŠ hodnotí v rámci Modulů 1 a 2 nové Metodiky 2017+, je jen slabou náplastí. Čeká se na hodnocení podle Modulů 3 až 5. Příprava se však táhne. Komunikace hodnocení směrem k široké akademické veřejnosti není téměř žádná.

Základní údaje: Daniel Münich; 5.6.2019

Češi na titulkách Science

Jistě to nemá takový dosah jako titulní strany časopisu Time ani nejde o tak sexy „křivky“, jako když magazín Sports Illustrated prezentuje současné trendy v dámské plavkové módě. Ale ve vědeckém světě platí titulka časopisu Science za parádní propagaci výtečného bádání.

Základní údaje: Martin Rychlík; 2.6.2019

Ombudsman pre akademickú etiku

Nová iniciativa slovenského spolku Za živé univerzity usiluje o řešení etické krize na slovenských vysokých školách. Jozef Hvorecký proto ve svém blogu zveřejnil výzvu za zřízení institutu ombudsmana pro akademickou etiku, jehož posláním by mělo být vytváření standardů morálního chování na půdě vysokých škol.

Základní údaje: Jozef Hvorecký; 1.6.2019

Třicet let výmluv Akademie věd

Je poměrně uspokojující, že mi příspěvky Jiřího Chýly většinou dají za pravdu. Ale popořadě: úvod, stať a závěr. Společnost Maxe Plancka (MPG) znám poměrně dobře. Po návštěvě jejího předsedy Petera Grusse v Praze v roce 2013 jsme byli jako ministerští úředníci pozváni do její centrály a tam se nám po celý den věnovali tamní administrátoři.