Názory - Results from #330

Aféra v Olomouci - kde je pravda?

Ve vědecké veřejnosti vzbuzují již několik měsíců pozornost diskuse o tom, že v jedné z publikací olomouckého profesora Radka Zbořila v prestižním časopise JACS (Heřmánek et al. JACS 2007; 129(35):10929-36) byl použit graf zmanipulovaný tak, aby lépe podporoval hlavní hypotézu studie.

Základní údaje: Václav Hořejší; 5.9.2019

Vědci se bránili šípům i mačetám

„Našli jsme mnoho druhů mravenců, které zatím nebyly na okolních ostrovech popsány,“ líčí Milan Janda z Biologického centra Akademie věd, jenž bádal až na ostrově Bougainville.

Základní údaje: Martin Rychlík; 1.9.2019

Profese transferář 2027: Komplexní vzdělávání pro profesionály, kteří propojují výzkum s praxí

Pozice na úvodní stránce: první pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 12.12.2026
Textové pole: Transfera.cz

Devět modulů, přední odborníci z praxe a jednotný standard vzdělávání pro oblast transferu znalostí a technologií. Druhý ročník programu Profese transferář 2027 otevírá registrace a nabízí jedinečnou příležitost pro profesní růst transferových specialistů, výzkumníků i manažerů inovací.

Úřední šiml 17+ a jeho pythické předpovědi

O využitelnosti Metodiky 17+ v souvislostech s institucionálními akreditacemi vysokých škol, jmenování lesního inženýra Emila Ciencialy do mission boardu Horizon Europe, transferu technologií a využívání výsledků českých akademických institucí borci z jiných zemí.

Základní údaje: Dalibor Štys; 30.8.2019

Jak ministerstvo našlo včely, díl I.

Po dlouhém čekání spatřila světlo světa metodika hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Hodnocení by podle ní mělo proběhnout již v roce 2020. Na to, že metodika dosud nebyla komunikována s akademickou veřejností a nebyla pilotně vyzkoušena, je to plán spíše zbrklý než akční.

Základní údaje: Daniel Münich; 27.8.2019

Vědci prokoukli geny huseníčku

Plevelný huseníček z čeledi brukvovitých není zajímavý jen poetickým jménem, ale spíše svými takřka „ideálními“ vlastnostmi pro rostlinný výzkum. Od základního výzkumu až po praktické využití pro šlechtění plodin, jež zasytí přibývající lidstvo... Takový potenciál skýtá pochopení funkcí dvou genů u drobné, ale „modelové“ rostlinky.

Základní údaje: Martin Rychlík; 25.8.2019

Planetárium Praha zve na cestu na Mars i za nevšedními uměleckými zážitky pod kopulí

Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 2.12.2026
Textové pole: Planetárium Praha

Jak bude vypadat první cesta člověka na Mars? A co všechno může nabídnout moderní planetárium kromě poznávání vesmíru? Listopad v Planetáriu Praha přinese nový film Na Mars!, festival imerzního umění ART∗VR, oceňovaný hudební snímek artDome: Resolution i interaktivní divadelní představení Planeta B. Návštěvníky tak čekají nejen výpravy za hranice Země, ale také nevšední spojení technologií, hudby, filmu a živého umění.

Čech zkoumal, jak žijí ti nejnižší z nejnižších

„Jde o první obsáhlejší studii o kastách v češtině," říká indolog Pavel Hons z Orientálního ústavu Akademie věd, jenž právě vydal knížku Kasta, a basta! Do kasty takzvaně „nedotýkatelných", tedy dalitů, patří i kasty metařské, jejichž členové byli donuceni vykonávat ty nejpodřadnější práce. Stojí tak nejníže na indickém sociálním žebříčku.

Základní údaje: Martin Rychlík; 17.8.2019

Financie samy o sebe našu vedu nezachránia. Bez zmeny atmosféry a kompetencií to nepôjde

Jak lidé vnímají vědu, za co jí považují a jaký význam jí připisují, určuje kultura v nejširším slova smyslu, píší ve společném blogu Jozef Hvorecký a Emil Višňovský. Proč na Slovensku věda stále nenachází pochopení společnosti a není prioritou politiků? Na vině není zdaleka jen nedostatek financí.

Základní údaje: Jozef Hvorecký; 5.8.2019

Český "Marco Polo" slaví výročí

„Odorik musel být zvídavý člověk,“ říká o poutníkovi ze 14. století sinolog Vladimír Liščák, jenž o něm napsal 662stránkovou knihu. Mnich českého původu vyrazil do Číny i Tibetu před 700 lety.

Základní údaje: Martin Rychlík; 3.8.2019

Český laserový magnet pro celý svět

Když Evropská komise před necelým desetiletím schválila projekt výstavby a vývoje laserových systémů ELI (Extreme Light Infrastructure), dala zelenou první velké výzkumné infrastruktuře za někdejší železnou oponou. Jeden z pilířů této „největší světové laserové laboratoře“, jak ji charakterizoval prestižní vědecký časopis Nature, se v následujících letech podařilo dobudovat ve středočeských Dolních Břežanech. Další v maďarském Szegedu. Třetí, rumunský pilíř má zatím zpoždění.

Základní údaje: Jan Žižka; 1.8.2019

Komentář k článku Jiřího Chýly „Červené karty pro Jiřího Nantla”

Článek Jiřího Chýly „Červené karty pro Jiřího Nantla” je jako obvykle precizně podložený fakty a velmi správně vyvrací několik velmi nesprávných (a obávám se, že záměrně tendenčních) tvrzení Jiřího Nantla. Především to, že podle Nantla je Akademie věd „špičkovou, ale od vzdělávání separovanou výzkumnou instituci“, a to, že „Sobotkova a Babišova vláda sledovaly politiku podpory Akademie a stagnace vysokých škol“.

Základní údaje: Václav Hořejší; 31.7.2019

Nature Index

Stanisław Wacławek: Čipy potřebují víc než jen křemík. Liberec má co nabídnout evropskému polovodičovému průmyslu

Pozice na úvodní stránce: třetí pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 15.11.2026
Textové pole: Technická univerzita v Liberci

Když se řekne polovodičový průmysl, většina lidí si představí křemíkové čipy v telefonech nebo počítačích. Málokoho ale napadne, že jejich výroba vyžaduje obrovské množství mimořádně čisté vody, speciální materiály a technologie pracující na úrovni jednotlivých atomů. Právě v těchto oblastech se do výzkumu zapojují vědci z CXI Technické univerzity v Liberci.

Strana 34 z 77