Pro provozování vědy v národních jazycích jsou experimentálně pozorované důvody

Experimenty se zobrazováním mozku pomocí magnetické rezonance ukazují, že v různých jazycích jsou složité problém řešeny různými částmi mozku. S každým jazykem, v němž se věda dělá, zaniká podstatná část lidského poznání. A co když angličtina není pro poznávání skutečnosti vhodným jazykem?

Základní údaje

Dalibor Štys

20.11.2019

• excelence
• jazyk

Zatím jednooká hůl Metodika 2017+

Před dávnými lety jsem v blogu Slepecká hůl kafemlejnek shrnul, co všechno se z kafemlejnkového hodnocení výzkumných organizací nedozvíme. Nyní můj tehdejší seznam konfrontuji s dosavadními výsledky hodnocení dle novější Metodiky 2017+. Asi ve třetině ohledů došlo k pokroku (z nuly), ve třetině se ještě na pozitivní posun napjatě čeká a u poslední třetiny dnes čert ví.

Základní údaje

Daniel Münich

18.11.2019

• kafemlejnek
• Metodika 2017+

Město mikroskopů - Brno drží náskok

Microscope Valley – mikroskopové údolí. Tuto přezdívku Brna připomíná profesor Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který v minulosti vedl Československou mikroskopickou společnost. Vývoj a výroba mikroskopů podle něj vyžaduje řadu specifických znalostí a je logické, že si tradiční centra jako Brno dál udržují své postavení.

Základní údaje

Jan Žižka

14.11.2019

• Brno
• mikroskopie

Vysoké školy vlastně nechceme akreditovat

Jozef Hvorecký se ve svém dalším blogu zamýšlí nad smyslupností kritérií, které zveřejnila Slovenská akreditační agentura pro vysoké školy (SAAVŠ). Co podle něj vysokým školám na Slovensku chybí? A proč si myslí, že jedno z hlavních poslání univerzit - vychovávat odborně a morálně vyspělé jedince - je v ohrožení?

Základní údaje

Jozef Hvorecký

9.11.2019

• vysoké školy
• Slovensko

Kafemlejnek na vysokých školách trvá

Naposled byly výsledky vysokých škol obodovány kafemlejnkem (dle Metodiky 2013) v rámci Hodnocení 2016. Šlo o výsledky publikované v roce 2015. Pak přišla Metodika 2017+, která kafemlejnek nahradila oborovým peer-review hodnocením v řadě dimenzí. Poprvé šlo o výsledky z roku 2016. Navzdory tomu ministerstvo školství mezi vysoké školy peníze i na rok 2019 rozdělilo zjednodušenou verzí původního kafemlejnku.

Základní údaje

Daniel Münich

5.11.2019

• vysoké školy
• kafemlejnek
• Metodika 2017+
• Daniel Münich

Inovační strategie aneb Co by podnikatelé měli vědět

Cílem Inovační strategie České republiky 2019–2030 je vytvořit z České republiky zemi, která se stane symbolem znalostí a pokročilých technologií, a to na základě spojení našich průmyslových tradic, výzkumného zázemí a podnikatelských dovedností. V České republice se ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi nedostatečně využívá nástrojů ochrany duševního vlastnictví, což se projevuje zejména nízkým počtem udělovaných národních a zahraničních patentů.

Základní údaje

David Karabec

28.10.2019

• patent
• duševní vlastnictví
• knowhow

Obhajoba vědeckého systému je vírou, že za nás výrobci přístrojů dělají základní výzkum dobře

Definice z článku Kdo a jak úkoluje, hodnotí a platí vědce: „…skutečný vědecký výzkum musí vést k objevení něčeho světově nového, doposud neznámého…“ mne zaujala, a proto jsem se rozhodl podrobit její důsledky analýze.

Základní údaje

Dalibor Štys

23.10.2019

• základní výzkum

Chvála laboratorních deníků

Dobře zabydlené vědecké laboratoře skrývají jistou poetiku, kouzlo, tajemství a atmosféru latentních objevů. Všude spousta drátů, větších a menších přístrojů (těch právě používaných i těch dočasně odložených), nářadí spěšně odhozené, zanechané po ruce či zapomenuté. A tím vším organizovaným chaosem prochází zadumaní a soustředění badatelé, kteří sledují displeje, ladí přístroje, usrkávají kávu nebo čaj, občas se posadí a něco zapíší do sešitu ...

Základní údaje

Jan Valenta

22.10.2019

Hodnocení'18: Bibliometrické zhodnocení oborů

Byla zveřejněna první porce výsledků Hodnocení'18. Oproti loňskému a v podstatě pilotnímu kolu se toho bohužel moc nezlepšilo. Hlavním předmětem bibliometrického hodnocení zůstaly matoucí a téměř zbytečné kvalitativní publikační profily a nesmyslné průměrné citační indexy. Opravdu užitečné informace o tom, jak si české vědní obory vedou, z hodnocení nevyčteme. Užitečné srovnání publikační výkonnosti Česka a zemí EU 15 v časopisech různého vědeckého významu si člověk musí vyrobit sám.

Základní údaje

Daniel Münich

16.10.2019

• Metodika 2017+
• Hodnocení 18

Kdo a jak úkoluje, hodnotí a platí vědce?

Jak je financován základní výzkum a co od něj společnost očekává? Jsou čeští vědci stále podhodnoceni? Jak bychom měli hodnotit jejich produktivitu a kvalitu výzkumu? Nad těmito a dalšími otázkami se zamýšlí Václav Hořejší v následujícím textu.

Základní údaje

Václav Hořejší

15.10.2019

• hodnocení
• aplikovaný výzkum