Rozhovory

Jaké to je pracovat ve vědě na opačném konci planety? Nahlédněte do světa mezinárodního výzkumu, kde se preciznost mísí s jedinečnou místní kulturou a intenzivním pracovním nasazením. Doktorandka Veronika Řeháková z Ústavu chemie potravin a biotechnologií Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně strávila půl roku na stáži na Universiti Sains Malaysia v Penangu, kde se zaměřila na kultivace bakterií v bioreaktorech a zlepšování metod pro výrobu biologicky rozložitelných „plastů“, tzv. polyhydroxyalkanoátů.

Základní údaje

Vysoké učení technické v Brně

Rozhovory

12.4.2025

Kamila Dvořák ve svém životě balancuje vědu a byznys. Absolventka Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT se po bakalářských státnicích vydala na studijní pobyt do Finska, odkud se později dostala až na prestižní americkou Mayo Clinic. Biomedicínu však nechtěla jen zkoumat – jejím cílem bylo přenést vědecké poznatky do praxe a skutečně měnit životy. Dnes řídí výzkum a vývoj v Neurona Lab, kde zlepšují metody pro rozpoznávání Alzheimerovy nemoci, a posouvá diagnostiku nemocí na zcela novou úroveň.

Základní údaje

Vysoké učení technické v Brně

Rozhovory

11.4.2025

• Vysoké učení technické v Brně
• biomedicína

Ionty vznikající v elektrospreji jsou klíčem k moderní hmotnostní spektrometrii, ale jejich chování stále skrývá mnoho neznámých. Nový projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky se zaměřuje na detailní studium těchto iontů a jejich potenciální využití mimo oblast analytické chemie – například pro inovativní modifikace povrchů. Jaké nové technologie může výzkum přinést a jak se tým vypořádává s nečekanými výzvami?

Základní údaje

Vysoká škola chemicko-technologická Praha

Rozhovory

10.4.2025

• VŠCHT

Strojové učení je velmi živá oblast v lékařském zobrazování. Tým Eleny Šikudové z Matematicko-fyzikální fakulty vyvíjí metody, které usnadní lékařům diagnostiku glaukomu nebo některých patologií rohovky. Věnují se i metodě pro včasné odhalení zhoršení kognitivních funkcí u pacientů s podezřením na Alzheimerovu chorobu.

Základní údaje

Univerzita Karlova

Rozhovory

9.4.2025

• Univerzita Karlova
• medicína
• matfyz

Karolína Pštross věří, že vědeckou komunikaci je třeba učit na vysokých školách a sama nyní tento předmět nabízí studentům Univerzity Karlovy. Co ji na komunikaci vědy baví? Že nejde o izolovaný obor, ale zasahuje do psychologie, sociologie, politologie a dalších odvětví společenských věd i mimo ně. Jaká jsou její zjištění ve výzkumu důvěry lidí ve vědce? Čtěte v rozhovoru. 

Základní údaje

Fulbrightova komise

Rozhovory

7.4.2025

• Univerzita Karlova
• Fulbright
• komunikace vědy

Plasty jsou neodmyslitelnou součástí našich životů: využíváme je v práci i během volnočasových aktivit, balí se do nich zboží i potraviny, neobejde se bez nich zdravotnictví ani výzkum. Mají ale zásadní stinnou stránku – plastový odpad se rozkládá stovky, ne-li tisíce let. Velká tichomořská odpadková skvrna je jasně viditelným důkazem zamoření životního prostředí. Je na čase opustit plasty?

Základní údaje

Akademie věd ČR

Rozhovory

5.4.2025

• ekologie
• AV ČR
• materiály

„Studovat doktorát je především příležitost k samostatnému bádání, intenzivnímu rozvoji odbornosti a hlubší specializaci v konkrétním vědním oboru. Zároveň je doktorské studium také o rozvoji osobnosti doktoranda – od samostatného myšlení a schopnosti řešit problémy až po rozvoj dovedností spojených s komunikací, prezentováním, psaním odborných textů, přípravou projektových žádostí, vedením kolegů-studentů,“ říká v následujícím rozhovoru Michaela Rumlová, prorektorka pro doktorské studium VŠCHT Praha, které díky změně vysokoškolského zákona dozná od září 2025 zásadních změn. Jaké budou?

Základní údaje

Vysoká škola chemicko-technologická Praha

Rozhovory

4.4.2025

• VŠCHT
• doktorand

Vědecká kariéra nemusí vždy znamenat jen práci v laboratoři. Co tedy dělat, pokud mladý vědec nebo vědkyně milují vědu, ale nechtějí se jí nutně věnovat na té nejvyšší úrovni? Jak jinak mohou svou vášeň pro vědu využít? Jednou z možností je kariéra vědeckého editora.

Základní údaje

CEITEC

Rozhovory

2.4.2025

• CEITEC
• věda
• kariéra

Molekulární biolog Peter Fabian zasvětil svou vědeckou dráhu studiu vzácného genetického onemocnění: alkaptonurie. Ve svém výzkumu využívá modelový organismus, rybu dánio pruhované, a propojuje laboratoř s pacientskou komunitou. Proč při alkaptonurii zčernají chrupavky a kosti, jak se mu podařilo vybudovat vlastní vědeckou skupinu v Brně a jaké výzvy přináší návrat do Česka po letech strávených v zahraničí?

Základní údaje

VědaVýzkum.cz

Rozhovory

31.3.2025

• výzkum
• MUNI
• molekulární biologie

Epilepsie je onemocnění velmi zatěžující a snižující kvalitu života, někdy až život ohrožující. Zbavit záchvatů pacienty, u kterých neúčinkuje farmakologická léčba, umí epileptochirurgie. Na Klinice dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol v roce 2024 odoperovali 500. dětského pacienta – osmdesát procent z nich přestalo trpět záchvaty. Za úspěšným programem stojí týmy neurologů, bioinženýrů, neurochirurgů, psychologů a radiologů. A nejen oni.

Základní údaje

Univerzita Karlova

Rozhovory

30.3.2025

• Univerzita Karlova
• medicína