hlavní partner portálu
Srší nápady, energií a elánem rozhýbávat leckdy zatuhlý aparát akademického světa. Vychází i ze zkušeností, které získal jako postdoktorand na Univerzitě v Bergenu. Ondřej Mottl vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř kvantitativní ekologie. Jedním ze zásadních témat, která podle něj není radno podceňovat, je výběr studujících.
„Máte kov? A mohl bych ho vidět?“ ptá se s nadsázkou Jan Čížek z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Metoda cold spray, které zasvětil život, jde totiž do páru s každým kovem a má nepřeberné možnosti využití v základním výzkumu i průmyslu. Jeho tým ColdSprayPrague se „vlka nebojí“, a tak si, nyní už v nové laboratoři, připisuje prvenství i objevy a sklízí mezinárodní úspěchy. Stále ale hledá i nové spolupráce, které mají šmrnc.
Univerzitu Karlovu navštívil Victor Ambros, laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 2024. Spolu s kolegou Garym Ruvkunem byl oceněn za objev mikroRNA – drobných molekul RNA, které zásadně ovlivňují regulaci genové aktivity. Tento objev přinesl revoluci v našem chápání vývoje buněk, fungování organismů i vzniku nemocí.
Omezit se na studium jednoho oboru jí nestačilo. Chtěla dohlédnout dál, překročit své učitele nebo si vybrat téma, které ještě není tolik zmapované. Proto si nakonec Barbora Půtová udělala tři velké doktoráty a může si tak titul Ph.D. psát za jménem hned třikrát. Používá to však jen výjimečně.
Diagnostika schizofrenie většinou vychází pouze z pozorování chování a původ onemocnění zůstává nejasný. I proto považuje imunoložka Ivana Kawiková za klíčové zkoumat tyto poruchy v širším kontextu celkového vývoje organismu, ještě před propuknutím samotné nemoci. Díky podpoře programu MERIT působí v Národním ústavu duševního zdraví. Jaké jsou možnosti budoucí léčby schizofrenie? A jak se přenést od výzkumu k praxi? Nejen to se dozvíte v našem rozhovoru.
„Přírodopis je úžasný v tom, že se v něm tolik nepracuje s abstraktními daty, ale se skutečnými modely – živými i neživými,“ říká doktorand na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Filip Hašpl, který zkoumá, jak žáci na druhém stupni základní školy při hodinách přírodopisu využívají vědeckou observaci – klíčovou dovednost, jež je součástí přírodovědné gramotnosti.
Mezi regiony, které studuje, leží oceán a tisíce kilometrů. Přesto v nich vidí jisté podobnosti a průniky, které ji táhnou k tomu, aby se oběma věnovala. Vendula V. Hingarová působí na Fakultě humanitních studií UK a na Filozofické fakultě UK a zabývá se Latinskou Amerikou i Skandinávií. Zajímají ji totiž původní národy i jejich jazyky bez ohledu na to, jestli žijí v Americe nebo za polárním kruhem. Hledá také vazby, které spojují oba regiony s naší zemí.
Zatímco jedni předměty slepě hromadí, druhým se nedostává ani základních surovin. Nové technologie a moderní výrobky společnostem nepřinášejí jen pokrok, ale také je ohrožují. Tím, jak předměty a materiály utvářejí dějiny, se zabývá program Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností. Co zkoumá a jak se do něj může zapojit veřejnost, vysvětluje jeho koordinátorka Adéla Gjuričová.
Medicína má pověst oboru, jenž se pohybuje na pomezí vědy a umění. Přesto nebo právě proto bylo ale dlouhodobé sbírání dat a jejich vyhodnocování na národní úrovni ještě donedávna spíše zanedbávanou disciplínou. Průkopníkem těchto postupů a zároveň odborníkem na cévní mozkovou příhodu je primář Neurologické kliniky FN Motol a 2. lékařské fakulty UK Aleš Tomek.
Bouře, krupobití, tornáda, ale i krásné, příjemné a vyrovnané počasí nám nabízí naše planeta. A meteorologové se ho snaží co nejpřesněji předpovědět. O tom, jak se to dělá a co je k tomu potřeba, jsme hovořili s Petrem Zacharovem z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který o počasí říká: „Málokterá fyzika je denně takhle dobře vidět a je navíc i poměrně dobře představitelná.“
