hlavní partner portálu
Proč se některé skupiny společnosti radikalizují, a jiné nikoliv? Proč lidé podléhají informačním manipulacím a podrývají stabilitu jinak relativně fungujícího státu, ve kterém žijí? Odpovědi na tyto otázky hledá Markéta Kocmanová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mezi konkrétními lidmi. Výsledky výzkumů pak mohou hrát zásadní roli při nastavování opatření pro bezpečnější život.
Seznamte se s Violou Caminiti, inspirativní vědkyní bádající v oblasti životního prostředí, která se snaží proměnit odpad v příležitost. Viola miluje přírodu, a proto si vybrala studium environmentálních věd na Univerzitě Ca' Foscari v Benátkách. Rozhodla se, že bude měnit způsob, jakým přistupujeme k vedlejším průmyslovým produktům.
Petr Burian začínal na prastarém počítači Didaktik-M a dnes vyvíjí technologie používané v CERNu – nejznámějším vědeckém fyzikálním centru světa. Co práce na detektorech částic obnáší, jak se dostal z Plzně až do Ženevy, a proč by si dnešní maturanti a maturantky měli pro svou budoucí kariéru vybrat elektrotechniku? Právě to je obsahem rozhovoru s tímto vědcem z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni a Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT.
Po třech letech se rozloučil s funkcí předsedy Grantové agentury ČR a po osmi letech s členstvím v předsednictvu GA ČR. Během svého působení stihnul připravit nejen nové prestižní grantové soutěže jako je EXPRO, JUNIOR STAR nebo POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, ale zároveň zůstal i jedním ze sedmi nejcitovanějších českých vědců. Vrací se nejen do vědy, ale i k většímu zapojení v rodině, a obává se, jak se mu to podaří a zda mu příliš neujel vlak.
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava získala významnou vědeckou posilu. Od ledna 2024 vede Mark H. Rümmeli projekt Electron Beam Emergent Additive Manufacturing v rámci prestižního programu ERA Chairs Horizon Europe. Do Ostravy se přestěhoval z Číny s celou rodinou a v Institutu environmentálních technologií postupně buduje novou výzkumnou skupinu s přelomovým výzkumným tématem.
Bohumil Kolář uplatní umělou inteligenci tam, kde si ji běžný člověk těžko představí. Povídali jsme si o usnadnění práce díky AI, o tom, že Merkur inspiruje i po sto letech od svého vzniku a o kelímcích s pivem, jejichž význam vás dostane do kolen.
Lukáš Trakal z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze je vědec, jehož jméno je neodmyslitelně spjato s výzkumem biocharu, materiálu, který je podobný dřevěnému uhlí. Za své kultivační médium z biocharu, které chce chránit evropským patentem, získal prestižní cenu Česká hlava – Cenu ministra životního prostředí. Čtěte více o jeho výzkumu i osobním životě v rozhovoru.
Fyzikální chemik Pavel Jungwirth převzal cenu Neuron 2024 za celoživotní přínos vědě. Přesto říká, že je potřeba mít v životě i jiné zájmy než jen ty vědecké. Sám kromě špičkové vědy stojí za řadou projektů, třeba soutěží pro mladé chemické vizionáře, stipendiem pro rodiče ve vědě nebo už přes 20 let píše sloupky do Respektu.
Dne 14. ledna 2025 odstartovala největší česká družice TROLL firmy TRL Space Systems, kterou do vesmíru vynesla raketa Falcon od společnosti SpaceX. Jaká očekávání jsou spojena s touto misí a jaký pokrok Česká republika učinila ve vesmírných aktivitách za posledních šestnáct let? Nejen o těchto tématech promluvil Petr Kapoun, ředitel TRL Space Systems.
Jak to funguje na velkých biotechnologických veletrzích, jako je BIO International, BIO-Europe či Bio Japan? Jaký přínos má účast na nich a jak se na ně připravit? To přibližuje v rozhovoru Julie Proft, která má za sebou bohatou vědeckou kariéru, nyní však působí jako vedoucí projektového managementu v transferové společnosti Ústavu organické chemie a biochemie IOCB Tech.
