hlavní partner portálu
Světová média obletěla zpráva o nové naději pro pacienty s Huntingtonovou chorobou. Vědci objevili první genovou terapii zpomalující průběh nemoci. V článcích ale často nebyl zmíněn přínos vědců z liběchovského Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, kteří ve vývoji léku sehráli klíčovou roli. Právě zde totiž probíhaly preklinické testy na prasatech, které řídili Jan Motlík a Zdeňka Ellederová, s níž přinášíme rozhovor.
Zánět, obrana, autoimunita. Všechny tyto procesy spojuje složitá síť signálů, která řídí chování našich imunitních buněk. Vědec Peter Dráber z 1. lékařské fakulty UK ji se svým týmem krok za krokem rozplétá, aby jednou umožnil přesnější a bezpečnější léčbu imunitně podmíněných nemocí.
Jakub Hrubý studoval fyzikální inženýrství a nanotechnologie na Vysokém učení technickém v Brně, svá doktorská studia strávil na CEITEC VUT a od roku 2022 působí jako postdoc v National High Magnetic Field Laboratory při Florida State University. V Americe momentálně pracuje například na vývoji unikátního bolometru, nebo hledá qubity vhodné pro přenos kvantových informací. S Jakubem jsme si však nepovídali jen o práci. Zajímalo nás i to, jak se „za velkou louží“ českému vědci žije.
Blíží se volba rektora na největší české technické škole: Českém vysokém učení technickém v Praze. 22. 10. 2025 se zde utkají tři kandidáti: Radek Holý, Petr Páta a Michal Pěchouček. Zeptali jsme se jich na vize, s nimiž do volby vstupují.
Co kdyby ze země zmizely všechny zemědělské plodiny? Podařilo by se nám je znovu obnovit? Pomocí Globálního úložiště semen na Špicberkách možná ano. To funguje jako jakási černá skříňka, v níž se nachází miliony semen těchto plodin z celého světa. Jeho koordinátor, Åsmund Asdal, nedávno navštívil Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze.
Použití anabolických steroidů při chovu zemědělských zvířat je v celé Evropě zakázané. Přesto se čas od času někde objeví, zejména v mase z nelegálních chovů. Nová metoda na jejich detekci, kterou vyvinul Kamil Šťastný se svými spolupracovníky z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, už nachází uplatnění v praxi. Za svůj výzkum získal Cenu ministra zemědělství a doufá, že se jeho metoda rozšíří do Evropy.
160 milionů °C, takovou teplotou bude žhnout plazma ve fúzním reaktoru ITER. Vědci z Fakulty eletrotechnické Západočeské univerzity v Plzni v Plzni vyvíjejí senzory, které i v takto extrémních podmínkách dokáží sledovat polohu plazmatu. Jsou součástí celosvětového vývoje čisté a bezpečné energie budoucnosti.
Čerstvá držitelka ERC Starting grantu Johana Kotišová, socioložka působící na Amsterdamské univerzitě, považuje novinařinu a dokumentaristiku za jednu z nejdůležitějších věcí na světě. Ve svém projektu bude zkoumat roli médií ve válečných konfliktech a duševní zdraví novinářů. Svou akademickou kariéru začínala Johana Kotišová na Masarykově univerzitě.
Pro většinu lidí je poušť symbolem smrti. Herpetolog Jiří Šmíd z Přírodovědecké fakulty UK v ní ale hledá život. Specializuje se na plazy, kterým nehostinné podmínky horkých kamenných nebo písečných pustin skvěle vyhovují. Za výzkumný projekt zaměřený na populační dynamiku plazů Arabského poloostrova získal 30. září Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
Indonésie je obrovská, přepestrá a lidnatá země. Žije v ní 280 milionů obyvatel. „Měla by nás zajímat. Důvodů je spousta: jde o největší souostrovní zemi, třetí nejlidnatější zemi Asie a čtvrtou na světě, nejlidnatější většinově muslimský stát vůbec, novou regionální mocnost s globálním přesahem, ale i významnou demokracii,“ říká pro Forum indonesista Tomáš Petrů z Orientálního ústavu Akademie věd ČR.
