hlavní partner portálu
Co se stane s důvěrou veřejnosti, když udeří pandemie? Proč se někteří lidé obracejí ke zdravotnickým autoritám zády, zatímco jiní respektují opatření více? Ve své nové studii publikované jako CERGE-EI Working Paper se Christian Ochsner na příkladu španělské chřipky zabývá dlouhodobými dopady pandemické úmrtnosti na skepticismus vůči zdravotní politice státu.
Tadeáš Dvořák vystudoval nejdříve psychologii na University of Bristol ve Velké Británii, kde zkoumal vliv města a faktorů v něm na lidské myšlení. Výzkumné téma neopustil, ale rozhodl se jej rozšířit o biologický podklad – zajímalo ho, co se přesně v těle při daných procesech děje. To ho přivedlo na RECETOX, kde v současné době pod vedením Julie Vašků pracuje na své disertační práci.
Když si z rukou prezidenta Petra Pavla převzala v červnu jmenovací dekret, stala se v devětatřiceti letech historicky nejmladší profesorkou Univerzity Karlovy. Jedna z nejcitovanějších českých ekonomek Zuzana Havránková dosáhla vrcholné vědecké mety jako matka čtyř dětí.
„Nejlepší fígl, jak přitáhnout doktorandy, je vytvořit příjemné prostředí, v němž se studenti cítí dobře a kde je práce baví. Výzkum je nutný pro pokrok v medicíně – bez doktorandů nebudou docenti ani profesoři, a bez nich se věda neposune dál,“ říká přednostka Ústavu lékařské biochemie Lékařské fakulty UK v Hradci Králové Martina Řezáčová.
Historička Daniela Tinková, nedávno oceněná Učenou společností v kategorii vědecký pracovník, popisuje postavení, hodnocení a slabiny v humanitních vědách nejen v České republice. Dočtete se, proč vzniká nový Ústav historie na Filozofické fakultě UK a nakonec i o cestě, která začíná vášní k osvícenství a končí například u dějin sebevražd.
Díky svým specifickým vlastnostem mají polymery potenciál přispět k léčbě nádorových onemocnění. Můžou například nést fluorescenční značky, které rozsvítí okraje nádorů, aby je mohli chirurgové bezpečně odstranit. Na otázky, co jsou polymerní sondy a čím se zabývá navigovaná chirurgie, odpovídal Tomáš Etrych, vedoucího Oddělení biolékařských polymerů Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.
V roce 2023 byla Česká republika 21. zemí na světě s nejvyšším podílem lidí nad 64 let a 29. zemí s nejnižším podílem dětí do patnácti let. Cílem projektu, který uspěl ve výzvě Operačního programu Jan Amos Komenský zaměřené na společenské a humanitní vědy, je také vybudovat výzkumné kapacity pro základní výzkum v oblasti sociálních věd a pro analýzy efektivnosti veřejných politik.
Jakub Schusser se podílí na výzkumu, kterým možná jednou Česká republika vstoupí do dějin i světa Nobelových cen – zkoumá altermagnetismus. Nedávno se vrátil do Plzně z dlouhodobých zahraničních pobytů a získal prestižní MSCA Postdoctoral Fellowship. Říká, že na kvantové fyzice ho uchvátila možnost popsat vše pomocí vlnové funkce. Podařilo se mu tyto vlny pozorovat i na jevu zvaném kvantový vír. Čtěte více o jeho výzkumu i mezinárodním srovnání v rozhovoru.
Česko stále zaostává za Evropou v řadě zdravotních charakteristik. Dožíváme se v průměru nižšího věku a tento fakt sebou neseme už několik dekád. Také uvnitř naší populace jsou patrné silné nerovnosti. Jak potvrdil nedávný výzkum, lidé v Česku předčasně umírají především v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji.
Pro českou vědu je to premiéra. Kateřina Čapková, germanistka a historička z Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy získala jako první zástupkyně společenských věd v Česku prestižní ERC Advanced Grant, jenž je z výzkumných podpor Evropské výzkumné rady tou nejvyšší a nejštědřejší.
