hlavní partner portálu
Astrofyzik Václav Pavlík zkoumá hvězdné pozůstatky a jejich vliv na evoluci hvězdokup. Do Astronomického ústavu AV ČR ho zapojil program Středočeského inovačního centra MERIT. Proč díky výzkumu hvězdokup můžeme pochopit, jakou roli ve vesmíru hrajeme? Jakou sílu má v astronomii AI a co mladým lidem přináší astronomické olympiády?
Za pomoci zlata a diamantů se snaží zpřesnit optickou mikroskopii a objevuje přitom skryté zákonitosti nanosvěta. Se stejnou vervou čeří vody české vědy a boří v ní stereotypy – například, že si žena musí volit mezi dětmi a prací. I o tom se Vladimíra Petráková z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR rozpovídala v rozhovoru pro aktuální číslo oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR A/Magazín.
Jak práce na dálku ovlivňuje naše každodenní rozhodování, vztahy, pracovní návyky nebo podobu měst a regionů? A jak tuto formu práce využívají lidé nucení odejít z domova kvůli válce? Těmito otázkami se zabývá mezinárodní výzkumný projekt REMAKING, jehož součástí je i tým z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Jako vůbec první výzkumník se začal zabývat menšinovým stresem LGBTQ+ lidí žijících v České republice. Výsledky studií jeho týmu ukazují, že tuto skupinu lidí ohrožují duševní nemoci mnohonásobně víc než heterosexuální většinu. Proč?
Kalokagathia, spojení kultury těla a ducha, uchvátila Lukáše Roubíka už v mládí. Díky tomu dvakrát dosáhl na titul mistra ČR v kulturistice a vystudoval obor Výživa člověka na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a biomedicínské inženýrství na ČVUT. V Institutu moderní výživy, který založil, vzdělává veřejnost o výživě na základě vědecky podložených informací srozumitelnou a zábavnou formou.
Věnuje se výzkumu a klinické práci v plastické a rekonstrukční chirurgii. Zkušenosti získala na nejprestižnějších pracovištích v Evropě i Americe. Ale ještě dříve, než se Pavla Tichá po studiích medicíny na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy stala plastickou chiruržkou, absolvovala školy umělecké. Je tudíž doktorkou-klavíristkou!
S tím, jak Chorvatsko rozšiřuje své úsilí v oblasti transferu technologií a komercializace výzkumu, zůstávají otázky týkající se dlouhodobého financování, institucionální podpory a sladění akademické a průmyslové sféry. V tomto rozhovoru hovoří Alexander Sirois, konzultant společnosti UNICO, o klíčových rozdílech mezi oběma zeměmi, o posledním vývoji v Chorvatsku a o širších výzvách, kterým čelí oba inovační ekosystémy: „Potřebujeme čas, ambice a větší podporu inovačního ekosystému zdola nahoru.”
Jakub Drápal je jedním z laureátů Ceny Czexpats in Science. Právník a kriminolog s bohatou zahraniční zkušeností působí na Univerzitě Karlově a na Ústavu státu a práva AV ČR a říká, že se mu v Česku otevřely výzkumné možnosti, jaké by v zahraničí neměl. Spolupracují s ním stovky státních zástupců a zlepšuje soudnictví v Česku.
Založil startup s kamarádem z Cambridge, kde se věnuje zavádění 3D tisku do medicíny a na TUL se jako vědecko-výzkumný pracovník zabývá čištěním vody pomocí nanovláken. Jak se dívá na spojení vědy a byznysu Karel Havlíček působící na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace?
Energetická úložiště s vyšší kapacitou, rychlejším nabíjením a delší životností pro budoucnost obnovitelné energie? To je cíl, k němuž může příspět i výzkum Iryny Ivanko z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, která získala společně s Elenou Tomšík z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR prestižní cenu Wernera von Siemense za výzkum v oblasti uchovávání energie. Její práce odhaluje, jak vodíkové vazby ovlivňují vlastnosti speciálních vodivých polymerů používaných v superkapacitorech.
