hlavní partner portálu
Karolína Pštross věří, že vědeckou komunikaci je třeba učit na vysokých školách a sama nyní tento předmět nabízí studentům Univerzity Karlovy. Co ji na komunikaci vědy baví? Že nejde o izolovaný obor, ale zasahuje do psychologie, sociologie, politologie a dalších odvětví společenských věd i mimo ně. Jaká jsou její zjištění ve výzkumu důvěry lidí ve vědce? Čtěte v rozhovoru.
Plasty jsou neodmyslitelnou součástí našich životů: využíváme je v práci i během volnočasových aktivit, balí se do nich zboží i potraviny, neobejde se bez nich zdravotnictví ani výzkum. Mají ale zásadní stinnou stránku – plastový odpad se rozkládá stovky, ne-li tisíce let. Velká tichomořská odpadková skvrna je jasně viditelným důkazem zamoření životního prostředí. Je na čase opustit plasty?
„Studovat doktorát je především příležitost k samostatnému bádání, intenzivnímu rozvoji odbornosti a hlubší specializaci v konkrétním vědním oboru. Zároveň je doktorské studium také o rozvoji osobnosti doktoranda – od samostatného myšlení a schopnosti řešit problémy až po rozvoj dovedností spojených s komunikací, prezentováním, psaním odborných textů, přípravou projektových žádostí, vedením kolegů-studentů,“ říká v následujícím rozhovoru Michaela Rumlová, prorektorka pro doktorské studium VŠCHT Praha, které díky změně vysokoškolského zákona dozná od září 2025 zásadních změn. Jaké budou?
Vědecká kariéra nemusí vždy znamenat jen práci v laboratoři. Co tedy dělat, pokud mladý vědec nebo vědkyně milují vědu, ale nechtějí se jí nutně věnovat na té nejvyšší úrovni? Jak jinak mohou svou vášeň pro vědu využít? Jednou z možností je kariéra vědeckého editora.
Molekulární biolog Peter Fabian zasvětil svou vědeckou dráhu studiu vzácného genetického onemocnění: alkaptonurie. Ve svém výzkumu využívá modelový organismus, rybu dánio pruhované, a propojuje laboratoř s pacientskou komunitou. Proč při alkaptonurii zčernají chrupavky a kosti, jak se mu podařilo vybudovat vlastní vědeckou skupinu v Brně a jaké výzvy přináší návrat do Česka po letech strávených v zahraničí?
Epilepsie je onemocnění velmi zatěžující a snižující kvalitu života, někdy až život ohrožující. Zbavit záchvatů pacienty, u kterých neúčinkuje farmakologická léčba, umí epileptochirurgie. Na Klinice dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol v roce 2024 odoperovali 500. dětského pacienta – osmdesát procent z nich přestalo trpět záchvaty. Za úspěšným programem stojí týmy neurologů, bioinženýrů, neurochirurgů, psychologů a radiologů. A nejen oni.
Před lety se svými spolupracovníky učili robota psát divadelní hru, nyní se Rudolf Rosa snaží naučit umělou inteligenci k sepsání poezie. Povídali jsme si nejen o projektu se širokým záběrem AI v kontextu, ale i o tom, zda může být umělá inteligence „dobrý sluha, ale zlý pán“.
Pavel Doleček působí jako náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace. V rozhovoru se zamýšlí nad smyslem hodnocení výzkumných organizací a nad tím, co může a nemůže nabídnout. Vysoké školy podle něj podceňují interní hodnocení a lidé často chtějí protichůdné věci: na jedné straně autonomii vysokých škol, ale zároveň vnější kontrolu, aby uvnitř vysoké školy nedocházelo k nespravedlnostem. Jak by podle něj mělo být provázané hodnocení a financování? Proč by se vysoké školy měly soustředit na formulaci své vize? A jak vnímá roli Rady pro výzkum, vývoj a inovace?
V závěru roku 2024 proběhlo zasedání Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) v Namibii, kde 140 států světa přijalo mezinárodní hodnoticí zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou. Setkání se zúčastnily také Julia Leventon a Zuzana V. Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Jaký význam mají vědecko-politické platformy? Jak můžeme chránit biologickou rozmanitost a jakou roli hraje politický obrat v USA?
Nejdřív vyvinuli AI, která jako první na světě dokázala porazit ty nejlepší profesionální hráče pokeru. Pak jejich projekt DeepStack koupil, včetně realizačního týmu, Google. V něm si ověřili, že dokáží dělat opravdu velké věci. Napadlo je využít zkušeností s vytvářením samoučicích herních algoritmů a aplikovat je na algoritmické obchodování na burze. Martin Schmid ze společnosti EquiLibre by rád z Prahy řídil nejlepší „trejdovací“ firmu.
