hlavní partner portálu
Květoslava Stejskalová je výraznou osobností popularizace chemie. Její profesní dráha je úzce spjata s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde pořádá a vede popularizační programy, kterými projdou tisíce žáků a studentů každý rok. Jaký význam a dlouhodobý dopad mají popularizační aktivity a z čeho je financovat? Proč jsou důležité experimenty? Co si myslí o nových rámcových vzdělávacích plánech v chemii? Čtěte v rozhovoru.
O oboru data science se někdy mluví jako o nejzajímavějším povolání 21. století. Data jsou totiž všude kolem nás a jejich využíváním dokážeme zlepšovat život jednotlivcům i celé společnosti. Že se jedná o velmi komplexní a pestrý obor, který má budoucnost, potvrzuje i Irena Holubová z Matematicko-fyzikální fakulty UK a Dominik Matula ze společnosti Profinit.
Bossing, šikana, odrazování od vědy, ale taky podfinancování výzkumu a zneužívání studujících jako levné pracovní síly. Centrum NKC Gender a věda Sociologického ústavu AV ČR se ptalo vědkyň a studujících, na jaké překážky naráží a jakou změnu by si v akademickém prostředí přáli*y, aby se jim pracovalo lépe a neměli*y chuť z vědy odejít, ale také proč se na vědeckou cestu vůbec vydaly*i a co je na ní láká.
„Když jsem se hlásila na gymnázium, rozhodně jsem nechtěla maturovat z matematiky a fyziky,“ vzpomíná doktorandka Veronika Junasová z FEKT VUT. Její pozdější rozhodnutí studovat mikroelektroniku se jí rodina nejprve snažila rozmluvit. Dnes vědkyně ke studiu polovodičové techniky povzbuzuje nejen ženy, ale všechny, kdo si nevěří – pomáhá organizovat třeba první ročník akce togetHER in Tech, která se uskuteční už 29. dubna.
Evropské inovační centrum společnosti Eaton (EEIC) se zaměřuje na inovace v oblasti distribuce elektrické energie, elektromobility i jiných pokročilých průmyslových technologií pro udržitelnou budoucnost. Jak spolupracuje s akademickými institucemi a v čem mu prospívá spolupráce se Středočeským inovačním centrem (SIC)? Na to odpovídá ředitel Luboš Tomiška.
Před pěti lety Megi Mejdrechová obhájila diplomovou práci o robotickém systému využívajícím snímání a napodobování pohybu. Inovativní metoda vedla ke vzniku spin-offu RoboTwin, který slaví úspěchy i v zahraničí. Jak bývalá vědkyně z CIIRC ČVUT, umístěná ve Forbes 30 pod 30, vnímá nominaci na European Prize for Women Innovators? Nejen to se dozvíte v našem rozhovoru.
Potraviny dostupné na trhu jsou pod přísným dohledem, přesto v nich mohou přežívat bakterie, které představují potenciální riziko pro zdraví spotřebitelů. Mikrobioložka Helena Juřicová z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, který letos slaví 70 let své existence, analyzovala přítomnost patogenů v mléčných a masných výrobcích. Zjistila, že u tatarských bifteků se bakterie Listeria monocytogenes vyskytovala v téměř 50 % vzorků.
V mládí uvažoval o dráze pozounisty, nakonec však nad dechovým nástrojem na plné čáře zvítězily sopky. Dnes Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV ČR jako jediný z tuzemských vědců studuje aktivní erupce po celém světě. A z jedné z výprav za jejich poznáním si také přivezl manželku.
Celý život s jazykem: povaha a ontogeneze jazykové komunikace (LangInLife) je název mezioborového projektu, který získal bezmála 150 milionů korun z Operačního programu Jan Amos Komenský. Pavel Caha je vedoucím projektu, který bude probíhat především na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
Moravskoslezský kraj je historicky závislý na uhlí a plynu. S vizí rozvoje inovačního ekosystému a transformace regionu na chytrý a zelený přišla VŠB-Technické univerzity Ostrava spolu s Moravskoslezským inovačním centrem. Na otázky, jaké jsou plány a kdo další se transformace účastní, odpovídá ředitel REFRESH – největšího z projektů v rámci Operačního projektu Spravedlivá transformace v Česku, Igor Ivan.
