hlavní partner portálu
Potraviny dostupné na trhu jsou pod přísným dohledem, přesto v nich mohou přežívat bakterie, které představují potenciální riziko pro zdraví spotřebitelů. Mikrobioložka Helena Juřicová z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, který letos slaví 70 let své existence, analyzovala přítomnost patogenů v mléčných a masných výrobcích. Zjistila, že u tatarských bifteků se bakterie Listeria monocytogenes vyskytovala v téměř 50 % vzorků.
V mládí uvažoval o dráze pozounisty, nakonec však nad dechovým nástrojem na plné čáře zvítězily sopky. Dnes Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV ČR jako jediný z tuzemských vědců studuje aktivní erupce po celém světě. A z jedné z výprav za jejich poznáním si také přivezl manželku.
Celý život s jazykem: povaha a ontogeneze jazykové komunikace (LangInLife) je název mezioborového projektu, který získal bezmála 150 milionů korun z Operačního programu Jan Amos Komenský. Pavel Caha je vedoucím projektu, který bude probíhat především na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
Moravskoslezský kraj je historicky závislý na uhlí a plynu. S vizí rozvoje inovačního ekosystému a transformace regionu na chytrý a zelený přišla VŠB-Technické univerzity Ostrava spolu s Moravskoslezským inovačním centrem. Na otázky, jaké jsou plány a kdo další se transformace účastní, odpovídá ředitel REFRESH – největšího z projektů v rámci Operačního projektu Spravedlivá transformace v Česku, Igor Ivan.
U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě stojí za zmínku příběh Jany Skopalové, která se během studia specializovala na analytickou chemii, která se stala její srdeční záležitostí. Ve své vědecké práci propojuje elektrochemii s hmotnostní spektrometrií a vyvíjí nové metody využitelné v praxi.
Matthew Rampley z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity bude zkoumat spojení Čechů a koloniálního světa.
První místo v soutěži 8zVUT, zařazení bakalářské práce na program prestižní mezinárodní informatické konference. To jsou jen některé z úspěchů, které slaví Sára Jobranová, studentka magisterského programu Informační technologie a umělá inteligence na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně.
Martin Pělucha z Vysoké školy ekonomické v Praze se dlouhodobě zabývá tématem, jak propojit vědu s politikou. V rámci iniciativy Science for Policy se proto věnuje i aktivitám školení výzkumníků na téma, jak efektivně komunikovat vědecké poznatky směrem k politické sféře. Co vlastně iniciativa Science for Policy představuje a jak funguje, jaké komunikační tipy výzkumníkům doporučuje a co znamená být tzv. „pracademikem"?
Propojování odborníků na průtokovou cytometrii, vývoj a licencování diagnostických metod mj. v oblasti dětských leukemií, kontrola kvality jejich provádění. To jsou hlavní úkoly mezinárodně úspěšného konsorcia EuroFlow. Plnohodnotnou součástí tohoto uskupení je i výzkumná skupina CLIP z 2. lékařské fakulty UK pod vedením imunologa Tomáše Kaliny.
Podle hlavního manažera EOSC CZ Mateje Antola má teď česká věda obrovskou příležitost na rapidní posun vpřed za pomoci zlepšení přístupu ke správě výzkumných dat. V rozhovoru mluví i o tom, jak se v oblasti ukládání, sdílení, a hlavně zvýšení dostupnosti dat můžeme etablovat mezi evropskou, ne-li světovou špičkou. Zdůrazňuje také, jakou cestu ještě musí věda urazit, jak jí v tom pomůže vznik národní repozitářové platformy a co konkrétně to bude znamenat pro samotné vědce.
