hlavní partner portálu
Život Jany Karlíčkové je už čtvrt století pevně spjatý s Farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Po studiích zde působí jako akademický pracovník s pedagogickou a tvůrčí činností, a v rozhovoru jsme probrali nejen to, jak se mění postoje i hodnoty studentů, ale dozvíte se i co je dračí krev nebo podle čeho vybírat přípravky v lékárnách.
Jak vysvětlit stejnosměrný proud a co tvoří všechnu hmotu světa? I složité principy fyziky se dají vysvětlit srozumitelně, vizuálně a přesto přesně. Vladimír Kindl, který stojí za Projektem Hi! Fyziko, inspiruje žáky, učitele i veřejnost a ukazuje, že technika může mít lidskou tvář.
Bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci a Angloamerické vysoké školy, čtyři roky náměstek ministra školství a současný předseda Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání Jaroslav Miller v rozhovoru pro VědaVýzkum.cz bilancuje své působení na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, mluví o připraveném modelu studentských půjček, reformě doktorského studia i o budoucnosti českého vysokoškolského systému.
Na rozdíl od pozemských urychlovačů, kde si vědci dopředu detailně plánují experimenty, Patrik Čechvala musí vyčkávat, co přiletí z hlubin vesmíru. Věnuje se totiž sledování spršek částic, vyvolaných fotony s mimořádnými energiemi.
Americkou mentalitu, historii, ale i politiku zná perfektně. Vždyť se Spojeným státům americkým věnuje od doby svých studií na FSV UK, kde americkou problematiku již více než patnáct let navíc vyučuje. Po zhruba stejně dlouhou dobu působila na Velvyslanectví USA v Praze, kde se věnovala veřejné diplomacii. A od letošního srpna je Jana Sehnálková novou ředitelkou české Fulbrightovy komise, jež příští rok v tuzemsku oslaví 35 let činnosti.
Julius Lukeš z Biologického centra Akademie věd ČR letos získal Národní cenu vlády Česká hlava. V rozhovoru hovoří o své fascinaci parazity, proměně vědeckého myšlení, zkušenostech ze zahraničí i členství v americké akademii NAS. Věda je podle něj dobrodružství i závazek vůči společnosti.
Rektorem Univerzity Karlovy byl zvolen Jiří Zima, bývalý děkan Přírodovědecké fakulty a analytický chemik. Ve druhém kole volby získal 40 hlasů ze 70 možných oproti 27 hlasům, které získala dosavadní rektorka Milena Králíčková. Ihned po volbě jsme se ho zeptali na pár otázek k jeho směřování Univerzity Karlovy.
Valdemar Švábenský, absolvent doktorského studia na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity, strávil tři roky postdoktorandským výzkumem na prestižních univerzitách v USA, Francii, na Filipínách a v Japonsku. V rozhovoru přibližuje, jak se dostal do týmů nejcitovanějších výzkumníků světa, jak vypadá výuka i výzkum v různých kulturách a proč se nebojí říct, že fakulta drží krok se světovou špičkou. Dozvíte se také, co doporučuje mladým vědcům, kteří chtějí uspět v mezinárodním akademickém prostředí.
Materiálový výzkum Filipa Křížka byl oceněn akademickou prémií Lumina Quaeruntur od Akademie věd ČR. Vědec pracuje na vývoji nových materiálů a součástek nové generace pro kvantové technologie. Usiluje o zakomponování magnetického prvku do již zavedených materiálů typu polovodič–supravodič. Filipovým cílem je vyvinout materiál, který umožní využívat co nejefektivněji a nejpředvídatelněji speciální vlastnosti, které každý z těchto tří základních pilířů fyziky pevných látek vnáší do funkcionality výsledné součástky.
Portugalská vědkyně Soraia Fernandes je už přes šest let součástí výzkumné skupiny Mechanobiology of Disease na ICRC vedené Giancarlo Fortem. Nyní však díky programu MSCA Fellowships Mobility Support na čas změnila své působiště. Získala stáž na University of Melbourne v Austrálii, kde se věnuje výzkumu protinádorových terapií nanočásticemi. Se Soraiou jsme mluvili nejen o její práci, ale i o rozdílech vědeckého prostředí v Evropě a Austrálii a taky o výzvách, které práce vědkyně s sebou nese.
