hlavní partner portálu
Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek jde do finále. Se svou funkcí i s návrhem zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu. Zákon by měl jít 15. dubna 2025 do druhého čtení ve Sněmovně. Co konkrétního přinese či nepřinese? Má smysl, nebo potřebujeme radikálnější návrh s Ministerstvem vědy a vysokého školství? V rozhovoru pro VědaVýzkum.cz se dotkne i otázek, jak k nám lákat vědce z USA a jakou funkci nabídl Tomáši Mikolovi.
Ve svých šestnácti letech založil Simon Klinga tým LASAR, který v soutěži Conrad Challenge zvítězil ve dvou kategoriích mezi dvěma tisíci projekty. Testování nápadu se mu koncem roku 2024 podařilo převést do praxe, když raketa Falcon 9 vynesla družici LASARsat do vesmíru. Zmíněné úspěchy pak sedmnáctiletému gymnazistovi zajistily mimo jiné umístění v žebříčku Forbes 30 pod 30.
„Zajímá mě, jak umožnit lidem podívat se na to, co programy, které používají, dělají, případně je upravit tak, aby fungovaly podle jejich představ,“ říká Tomáš Petříček z Katedry distribuovaných a spolehlivých systémů Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Programování se věnuje celý život a letos mu vyjde o historii programování kniha.
Jaké to je pracovat ve vědě na opačném konci planety? Nahlédněte do světa mezinárodního výzkumu, kde se preciznost mísí s jedinečnou místní kulturou a intenzivním pracovním nasazením. Doktorandka Veronika Řeháková z Ústavu chemie potravin a biotechnologií Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně strávila půl roku na stáži na Universiti Sains Malaysia v Penangu, kde se zaměřila na kultivace bakterií v bioreaktorech a zlepšování metod pro výrobu biologicky rozložitelných „plastů“, tzv. polyhydroxyalkanoátů.
Kamila Dvořák ve svém životě balancuje vědu a byznys. Absolventka Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT se po bakalářských státnicích vydala na studijní pobyt do Finska, odkud se později dostala až na prestižní americkou Mayo Clinic. Biomedicínu však nechtěla jen zkoumat – jejím cílem bylo přenést vědecké poznatky do praxe a skutečně měnit životy. Dnes řídí výzkum a vývoj v Neurona Lab, kde zlepšují metody pro rozpoznávání Alzheimerovy nemoci, a posouvá diagnostiku nemocí na zcela novou úroveň.
Ionty vznikající v elektrospreji jsou klíčem k moderní hmotnostní spektrometrii, ale jejich chování stále skrývá mnoho neznámých. Nový projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky se zaměřuje na detailní studium těchto iontů a jejich potenciální využití mimo oblast analytické chemie – například pro inovativní modifikace povrchů. Jaké nové technologie může výzkum přinést a jak se tým vypořádává s nečekanými výzvami?
Strojové učení je velmi živá oblast v lékařském zobrazování. Tým Eleny Šikudové z Matematicko-fyzikální fakulty vyvíjí metody, které usnadní lékařům diagnostiku glaukomu nebo některých patologií rohovky. Věnují se i metodě pro včasné odhalení zhoršení kognitivních funkcí u pacientů s podezřením na Alzheimerovu chorobu.
Karolína Pštross věří, že vědeckou komunikaci je třeba učit na vysokých školách a sama nyní tento předmět nabízí studentům Univerzity Karlovy. Co ji na komunikaci vědy baví? Že nejde o izolovaný obor, ale zasahuje do psychologie, sociologie, politologie a dalších odvětví společenských věd i mimo ně. Jaká jsou její zjištění ve výzkumu důvěry lidí ve vědce? Čtěte v rozhovoru.
Plasty jsou neodmyslitelnou součástí našich životů: využíváme je v práci i během volnočasových aktivit, balí se do nich zboží i potraviny, neobejde se bez nich zdravotnictví ani výzkum. Mají ale zásadní stinnou stránku – plastový odpad se rozkládá stovky, ne-li tisíce let. Velká tichomořská odpadková skvrna je jasně viditelným důkazem zamoření životního prostředí. Je na čase opustit plasty?
„Studovat doktorát je především příležitost k samostatnému bádání, intenzivnímu rozvoji odbornosti a hlubší specializaci v konkrétním vědním oboru. Zároveň je doktorské studium také o rozvoji osobnosti doktoranda – od samostatného myšlení a schopnosti řešit problémy až po rozvoj dovedností spojených s komunikací, prezentováním, psaním odborných textů, přípravou projektových žádostí, vedením kolegů-studentů,“ říká v následujícím rozhovoru Michaela Rumlová, prorektorka pro doktorské studium VŠCHT Praha, které díky změně vysokoškolského zákona dozná od září 2025 zásadních změn. Jaké budou?
